Pavel Šaradín

Pád dvou stran

Nebudu opakovat, v čem byly české květnové volby 2010 převratné. Zajímá mne zde osud dvou menších stran, které jsou založeny na silných idejích a mají původní, dobře odlišitelný volební program. Křesťanští demokraté a zelení v těchto volbách neuspěli, v obou případech je to svým způsobem škoda. Přitom letos voliči velké strany opustili a nebáli se riskovat volbou malých či menších stran. Jejich místo alespoň částečně vyplnily TOP 09 a Věci veřejné.

Křesťanští demokraté udělali v posledních letech řadu chyb, na dno se dostali volbou předchozího předsedy Jiřího Čunka. Výrazně posílila starolidovecká linie, strana pomalu opouštěla svůj program a stůj co stůj se chtěla udržet ve vládě. Napětí uvnitř strany nakonec skončilo odchodem vlivných poslanců a mnoha známých osobností. Většina spolu s Miroslavem Kalouskem založila TOP 09. Potud je to historie známá, za připomenutí ale stojí fakt, že KDU-ČSL si nechala ukrást i několik témat, navíc si zvolila do čela člověka, který sice patřil v české politice k těm slušnějším, nicméně v této době straně neměl příliš co dát. Kromě toho se Cyril Svoboda soudil s Charitou o dům, což se ve stranických kruzích neodpouští. Strana potřebovala někoho, kdo bude více respektován a bude bydlet mimo Prahu, nejlépe přímo na Moravě.

Ale zpět k programu: je s podivem, že se TOP 09 podařilo vzít KDU-ČSL téma venkova. v rámci ČR nijak nevelké uskupení Starostové a nezávislí začalo spolupracovat s TOP 09 a stalo se symbolem vztahu „politika a venkov“. Přitom nelze říci, že by v kampani křesťanští demokraté nepřišli s něčím novým, třeba místopředseda strany Pavel Horák se prezentoval myšlenkou Naše potraviny na náš stůl. Ta ovšem zůstala nedotažena či ne zcela vysvětlena a strana s ní nijak dále nepracovala. Jestli se KDU-ČSL za čtyři roky vrátí do Poslanecké sněmovny, záleží i na tom, jakou podporu získá v podzimních komunálních a senátních volbách a zda si udrží poměrně stabilní postavení po krajských volbách 2012.

V mnohem obtížnější situaci je Strana zelených. Ve stranickém systému není tak pevně ukotvena a ani se nemůže opírat o loajální voliče jako křesťanští demokraté. Navíc má voliče mnohem citlivější a vnímavější, kteří prohřešky příliš neodpouštějí. Zelení musejí změnit své vedení, objíždět republiku a tvářit se méně pravicově. Zachrání je pouze mravenčí práce, ovšem výhodou je onen důraz na ekologické chování, který není módní záležitostí, ale nutným přístupem k našemu okolí i nám samotným. Strana udělala od roku 2006 řadu chyb, dnes se zřetelně ukázalo, že neměla vstupovat do pravicové vlády. Začala se chovat velkopansky, například v komunálních volbách často odmítala spolupráci s menšími, k ČSSD a ODS alternativními subjekty. Věřila si, že jako zavedená parlamentní strana posílí i zde. Pak následovaly tristní výsledky v krajských a evropských volbách, které završila letošní sněmovní pohroma. Otázkou však je, jestli si strana své chyby dokáže uvědomit. Především tu, že nesmí spoléhat na pravicové voliče velkých měst. Ti si k ní našli cestu v roce 2006 víceméně náhodou. Její elektorát je úplně jinde.

Pavel Šaradín (1969) je politolog a publicista, působí na Filozofické fakultě UP v Olomouci.

Čtěte také:

Jan Rychlík: Dvě perspektivy České republiky

Olga Šulcová: Účtování s poraženými

Obsah Listů 3/2010
Archiv Listů
Autoři Listů

Pavel Šaradín

Pád dvou stran

Čtěte také:

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu