Josef Jařab

Chybou nových škol bylo napodobovat kamenné univerzity

Co jsme po Listopadu získali? Otevřela se možnost vzdělávat se, přistupovat k informacím. K tomu vezměme nárůst počtu studentů. Před Listopadem vládla politická korupce při přijímání na vysoké školy. Na anglistice jsme mívali až 140 uchazečů. Podle výsledků jsme vybrali 30, jenže v září z nich přišli třeba dva, zbývající byli úplně jiní. Pro přidávání bodů za to, že je student z dělnické rodiny nebo ze zapadlé vsi, by se argumenty našly, to však bylo záhy nahrazeno kritériem ryze stranickým. Na schopnostech už vůbec nezáleželo. Je až zázračné, že tato zlatá mládež, či její část, pak stála v čele sametové revoluce.

A co jsme ztratili? Přidávám se k názoru, že skoro nic. Co myslím tím „skoro“: s onou „masifikací“ školství například ubývá možností individuálních konzultací.

Amerikanistika byla kdysi také politickou alternativou. Když jsme četli třeba Theodora Draisera, studenti říkali: „Ale to je velice kritické, to se v Americe jistě neučí.“ Ujistili jsme je, že učí, a oni si najednou uvědomovali, že s kritickým spisovateli se zachází jinak tam a jinak u nás. To ale platilo pro celou společnost, dobrá literatura takovou funci plnila. Dnes ale ona zvídavost, chuť objevovat, která nás jako mladé hnala dopředu, chybí. Studenti jsou informacemi zavaleni, nesnesitelná lehkost bytí jim odebírá „drive“.

Od začátku 90. let jsme uvažovali o diverzifikaci škol. Jako člen konference rektorů jsem si s Radimem Paloušem o těch nově vznikajících říkával: přece nejsou všechny stejné. Tehdy chtělo mít snad každé okresní město univerzitu, dostačujícím předpokladem se zdála být budova po OV KSČ. Myslel jsem, že vznikající školy by mohly jít třeba cestou anglických polytechnik, tedy doplňovat, co ve školském systému chybělo. Ale ony se všechny snažily napodobit „kamenné“ univerzity, a to byla chyba. Obecně ale vznik regionálních vysokých škol pokládám za pozitivní. Vždyť kdo třeba v Kravařích ve Slezsku, odkud pocházím, uměl anglicky? Díky opavské univerzitě jsou tam dnes desítky mladých anglistů.

Shrnuji: na rozdíl od středních a učňovských škol je vysokoškolská vzdělávací soustava jednou z nejpozitivněji se vyvíjejících oblastí života po roce 1989. Také ve srovnání s vývojem politiky a ekonomiky.

Josef Jařab (1937–2023) byl amerikanista, překladatel, po roce 1989 rektor Univerzity Palackého v Olomouci, Středoevropské univerzity v Budapešti, senátor. Diskusní příspěvek je redakčně zkrácen a neautorizován.

Obsah Listů 1/2010
Archiv Listů
Autoři Listů

Josef Jařab

Chybou nových škol bylo napodobovat kamenné univerzity

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu