Knihy 6/2009

Ke svobodě přes Prahu

Občané NDR odjeli ze západoněmeckého velvyslanectví v Praze do SRN ve třech vlnách – v té první na konci září 1989 jich bylo šest tisíc, v té druhé přes osm tisíc, ve třetí na začátku listopadu 62 500. Čtení tehdejších dokumentů, pocházejících převážně z německých ministerstev zahraničí, rozptyluje spiklenecké teorie pádu impéria, na druhé straně dává zblízka pocítit mystérium nezadržitelného dějinného pohybu, který drolil i ty nejskálopevnější pilíře starého světa. Do té míry, že donutil poplašené a bezradné československé komunistické vedení klást ultimáta svým nejvěrnějším východoněmeckým soudruhům. Dokumenty se však týkají i dalších témat československo-německých vztahů. Z řady drobných pozoruhodností zmiňme třeba záznam rozhovoru na půdě OSN z 27. 9.: československý ministr zahraničí Johanes namítá H. D. Genscherovi, že cesta V. Havla do SRN kvůli převzetí ceny by byla v rozporu se zákonem, protože byl z vězení propuštěn pouze podmíněně. Publikace je podle slov editora pouze předstupněm rozsáhlejšího a propracovanějšího sborníku, který by měl vyjít na jaře. Dobře že vyšla již v této formě přístupnější širšímu publiku a v aktuálním čase.

Vilém Prečan: Ke svobodě přes Prahu. Exodus občanů NDR na podzim 1989. Sborník dokumentů, Československé dokumentační středisko, o. p. s., Praha 2009, 192 s. -tt-

Zamotaný příběh

Autor Alenky v říši divů byl milovníkem matematických a logických hlavolamů a kuriozit. V této knížce si můžeme přečíst deset výstředně groteskních příběhů vyúsťujících v hlavolamy. Autor je kdysi zadával čtenářům časopisu. Knižní vydání doprovodil rozborem správných i nesprávných řešení, který je neméně zábavný než samotná zadání. K půvabu dílka přispívají dobové ilustrace i jemně freudovský obrázek Pavla Růta jak na obálce, tak pod obálkou. Pro milovníka problémů motivovaných příběhem to může být skvělý vánoční dárek.

Lewis Carroll: Zamotaný příběh, Dokořán, edice Netopýr, Praha 2009, 148 s., cena 245 Kč. -jn-

Životopis vesmíru

Knih o vesmíru už máme v češtině mnoho, ale tato je bezpochyby jednou z nejlepších. Neodrazuje přílišným rozsahem a přitahuje už obsahem, v němž název každé kapitoly končí vzrušující otázkou. Autor si všímá nejen toho, jak vesmír vypadá a co se v něm děje, ale také velmi obratně a srozumitelně vysvětluje, jak jsme na to přišli nebo aspoň proč si to myslíme. Jeho dějiny vesmíru zahrnují i vznik a vývoj sluneční soustavy, Země a života na ní. Čtenáře snad uklidní informace, že jsme teprve před polovinou stabilní fáze vývoje Slunce – nezničíme-li Zemi my sami nebo nějaká kosmická katastrofa, stane se neobyvatelnou až za pět celých sedm desetin miliard let. To je jistě dost dlouhá doba na přípravu přestěhování.

John Gribbin: Životopis vesmíru. Od velkého třesku po zánik vesmíru, Mladá fronta, edice Kolumbus, Praha 2009, 251 s., 299 Kč. -jn-

Boží blud

Podle nakladatelské anotace britský evoluční biolog v této knize „odmítá náboženský fundamentalismus a kritizuje všechny ostatní i umírněné podoby náboženství“. To je vyjádření trochu opatrnické – autor ve skutečnosti všechny formy náboženství rezolutně odmítá. Činí tak vskutku voltairovským perem a bohatě využívá své i z jiných knih známé přírodovědecké erudice. Předpokládám, že knihu si s potěšením přečte i tolerantní věřící – namítne však asi, že autor v podstatě ustrnul na úrovni osvícenství a že jeho vlastní Bůh není tím, kterého vyvrací Dawkins. Kým nebo čím však je? Snad někdo přijme Boží blud jako výzvu, aby na tuto otázku odpověděl.

Richard Dawkins: Boží blud. Přináší náboženství útěchu, nebo bolest? Academia, edice Galileo, Praha 2009, 477 s., 395 Kč. -jn-

Události pravdy, zrady a nadějí

Věrný své neúnavnosti vydal český novinář a spisovatel další ze svých „tlustých“ encyklopedických knih. Týká se období československých dějin v letech 1967–1971. Ojedinělé dílo podrobně zachycuje politické dění v naší zemi v letech předcházejících obrodnému procesu; samotný rok 1968 v Československu pak takřka den po dni. Kromě toho je v knize množství dosud nepublikovaných informací z období po invazi, kdy se moci znovu ujímal totalitní režim. Text je bohatě doplněn fotografiemi, dokreslujícími pohnutou dobu a její aktéry. Vzrušené časy Pražského jara i okupace Sígl prožil jako jeden z vedoucích redaktorů Čs. televize, mj. organizující za ztížených podmínek invaze náhradní vysílání. Je tak nejenom autorem pozoruhodné knihy faktu, nýbrž i očitým svědkem doby a jejím aktivním současníkem. Takových, jako je on, je víc. Neměli bychom na ně zapomínat. Jsou uznáníhodnými činiteli našich nedávných dějin, byť jejich tvář nebyla a není známá z obrazovky.

Miroslav Sígl: Události pravdy, zrady a nadějí, Akcent, Třebíč 2009, 540 stran. -oš-

Život na hraně

Snad to bude správně pochopeno: co na pamětech všestranného intelektuála Jiřího Pechara imponuje snad nejvíc, je – řekněme – normálnost. Nepřítomnost pózy, sebeadorace, okázalé kajícnosti (třeba za rané krátké členství v KSČ), či naopak zdůrazňování vlastní – nepochybné – občanské odvahy člověka, který zkoušel, kolik svého talentu může uplatnit v rámci oficiálních institucí, zejména nakladatelství, aniž by přitom přerušil přátelské a pracovní styky s otevřenými nepřáteli režimu, hanobenými ve sdělovacích prostředcích. Jestliže doceňujeme popis tzv. všedního dne pro porozumění velkým dějinám, tomu, jak fungují politické režimy, budeme číst vzpomínky, sahající od dětství za první republiky až po dobu polistopadovou, opravdu vděčně. I tam, kde autor hovoří o významných postavách (V. Černý, Mukařovský, L. Vaculík a mnozí jiní), i tam, kde popisuje svá osamělá putování po Bulharsku či Rumunsku mimo obvyklé turistické trasy (jak ostatně chodil i svým životem).

Jiří Pechar: Život na hraně, Torst, Praha 2009, 232 s. -vb-

Identita v literatuře českého Těšínska

Identita je slovo nadužívané, ale zde je v titulu i jako hlavní otázka na místě. Vždyť je řeč především o kultuře českého Těšínska, českého ve smyslu státní přináležitosti, ale především polského jazykově a kulturně. Kultura „českých Poláků“, příslušníků velkého a duchovně bohatého národa, obývajícího své historické území, ale od roku 1918 v československém (českém) státě, tedy buď jak buď na okraji, je jedním z životních témat opavského literárního historika. K oné zvláštní identitě můžeme připočíst třeba také fakt, že je řeč o dnes jediném území, kde žije větší počet polských evangelíků, i smutnou skutečnost, že asimilace s češstvím tu pokračuje. Autor se zamýšlí nad obecně filozofickými otázkami identity, ale i dějinami polské (a české) literatury na Těšínsku, a to ve velmi širokém kontextu dob dávno před první světovou válkou (obrození, romantismus) až po současnost, včetně organizačního a materiálního zázemí literárního života. Několik spisovatelských osudů přibližuje autor v této další ze svých přínosných knih podrobněji.

Libor Martinek: Identita v literatuře českého Těšínska. Vybrané problémy (studie), Slezská univerzita, Opava 2009, 124 s. -vb-

Knihy všech ročníků

Obsah Listů 6/2009
Archiv Listů
Autoři Listů

Knihy 6/2009

Ke svobodě přes Prahu

Zamotaný příběh

Životopis vesmíru

Boží blud

Události pravdy, zrady a nadějí

Život na hraně

Identita v literatuře českého Těšínska

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu