Letošní cenu Pelikán dostává profesorka Vladimíra Dvořáková, shodou okolností v poslední době jedna z nejznámějších veřejných osobností. Cenu ale nedostává za aktuální kauzu Právnické fakulty Plzeňské univerzity, ani za svou funkci předsedkyně Akreditační komise ČR, ale za dlouholetý přínos, který její práce a práce jejího kolegy prof. Jiřího Kunce znamenala jak pro výuku politologie, tak pro podstatné zvýšení úrovně diskuse o politice v českých médiích.
Prof. Dvořáková vystudovala dějepis a ruštinu na FF UK, v diplomové práci se zabývala procesy vedoucími k vzniku Spojených států, tedy americkou revolucí v osmnáctém století. Kdy nastoupila po promoci v osmdesátých letech do Orientálního ústavu s cílem zabývat se zahraniční politikou USA zejména ve vztahu k rozvojové pomoci, nevypadalo to, e bude v blízké budoucnosti disponovat expertízou, která se neobyčejně uplatní po radikální změně společenského systému v listopadu 1989. Prof. Dvořáková se ale v souvislosti se studiem USA začala zabývat i Latinskou Amerikou. V té době se jak v souvislosti s demokratizací postfašistických a autoritářských reimů v Evropě, například Španělska, Portugalska či Řecka, postupně konstituovala teorie přechodů k demokracii. A právě studium těchto teorií a pouití jejich konceptů na analýzu vývoje v postkomunistické Evropě dávaly a dávají prof. Dvořákové velmi solidní zázemí pro stranictvím nezatíené a věcné hodnocení politického vývoje i v naší republice.
Není náhoda, e Vladimíra Dvořáková se stala první profesorkou politologie v České republice, ani e se podílela na vzniku České společnosti pro politické vědy. Byla také několik let zástupcem ČR v mezinárodní politologické společnosti.
Zkušenosti však nepředávala pouze svým studentům na Vysoké škole ekonomické. Věnovala se – opět s Jiřím Kuncem – i vzdělávání středoškolských učitelů občanské výchovy a dějepisu vedením seminářů o principech ústavnosti a občanství. Vzhledem k tomu, e vzdělaná a sebevědomá veřejnost je tou základní kotvou demokratické společnosti, patří nepochybně vzdělávání učitelů k těm nejzáslunějším činnostem. A nakonec zmíním i publikační činnost paní profesorky, v ní kromě vědeckých monografií zvládá i publikování populárních článků v časopisech, mezi nimi můeme s radostí počítat i Listy.
Váená paní profesorko, za redakci i za sebe bych Vám rád srdečně poblahopřál letošní ceně Pelikán.
Václav ák
Olomouc, 15. prosince 2009
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.