Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2009 > Číslo 6 > Pelikán 2009: Chvalořeč na Vladimíru Dvořákovou

Pelikán 2009: Chvalořeč na Vladimíru Dvořákovou

Letošní cenu Pelikán dostává profesorka Vladimíra Dvořáková, shodou okolností v poslední době jedna z nejznámějších veřejných osobností. Cenu ale nedostává za aktuální kauzu Právnické fakulty Plzeňské univerzity, ani za svou funkci předsedkyně Akreditační komise ČR, ale za dlouholetý přínos, který její práce a práce jejího kolegy prof. Jiřího Kunce znamenala jak pro výuku politologie, tak pro podstatné zvýšení úrovně diskuse o politice v českých médiích.

Prof. Dvořáková vystudovala dějepis a ruštinu na FF UK, v diplomové práci se zabývala procesy vedoucími k vzniku Spojených států, tedy americkou revolucí v osmnáctém století. Když nastoupila po promoci v osmdesátých letech do Orientálního ústavu s cílem zabývat se zahraniční politikou USA zejména ve vztahu k rozvojové pomoci, nevypadalo to, že bude v blízké budoucnosti disponovat expertízou, která se neobyčejně uplatní po radikální změně společenského systému v listopadu 1989. Prof. Dvořáková se ale v souvislosti se studiem USA začala zabývat i Latinskou Amerikou. V té době se jak v souvislosti s demokratizací postfašistických a autoritářských režimů v Evropě, například Španělska, Portugalska či Řecka, postupně konstituovala teorie přechodů k demokracii. A právě studium těchto teorií a použití jejich konceptů na analýzu vývoje v postkomunistické Evropě dávaly a dávají prof. Dvořákové velmi solidní zázemí pro stranictvím nezatížené a věcné hodnocení politického vývoje i v naší republice.

Není náhoda, že Vladimíra Dvořáková se stala první profesorkou politologie v České republice, ani že se podílela na vzniku České společnosti pro politické vědy. Byla také několik let zástupcem ČR v mezinárodní politologické společnosti.

Zkušenosti však nepředávala pouze svým studentům na Vysoké škole ekonomické. Věnovala se – opět s Jiřím Kuncem – i vzdělávání středoškolských učitelů občanské výchovy a dějepisu vedením seminářů o principech ústavnosti a občanství. Vzhledem k tomu, že vzdělaná a sebevědomá veřejnost je tou základní kotvou demokratické společnosti, patří nepochybně vzdělávání učitelů k těm nejzáslužnějším činnostem. A nakonec zmíním i publikační činnost paní profesorky, v níž kromě vědeckých monografií zvládá i publikování populárních článků v časopisech, mezi nimiž můžeme s radostí počítat i Listy.

Vážená paní profesorko, za redakci i za sebe bych Vám rád srdečně poblahopřál letošní ceně Pelikán.

Václav Žák

Olomouc, 15. prosince 2009

Vladimíra Dvořáková

Více o ceně Pelikán zde.

Chvalořeč na Jaroslava Šabatu

Chvalořeč na Adama Michnika

Chvalořeč na Györgye Vargu

Ocenění Aleny Wagnerové

Chvalořeč na Tadeusze Mazowieckého

Obsah Listů 1/2010
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříšeného Ducha

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

Ondřej Vaculík

Alena Wagnerová

Jan Novotný

Tomáš horvath

Tomáš Tichák

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.