Vychází u nás spousta vzpomínkových knih a knížek vypovídajících o životě svých autorů, to jest v podstatě o osobní zkušenosti s obdobím od první světové války do dneška v Československu. Jsou různě zajímavé, většinou plné materiálu, bez něhož by jednou historikové nemohli to období zpracovat jako historikové. Osobní zkušenost a historie jsou ovšem často věci velice různé. Význam vzpomínkové knihy Michala Reimana je právě v tom, že tu, velice osobně, vzpomíná skutečný historik, který dokáže vlastní neopakovatelnou a nesdílenou zkušenost kontrolovat pohledem historika, který nedovolí, aby dojmologie převážila nad historií, zažité nad nezažitým. Vznikla tak (na hřbetě předchozích autorových prací, v nichž se většinou zabývá týmž obdobím) napínavá práce, která dokáže spojit vlastní zkušenost s pohledem z odstupu, a zároveň, což souvisí s autorovým životopisem, umožňuje nahlédnout do zákulisí událostí a procesů, v jejichž rámci probíhal život jeho generace.
Z velkých témat knihy mě zaujal pochopitelně pohled do zákulisí tzv. obrodného procesu a jeho finální fáze, pohled tentokrát zevnitř ideologického establishmentu, jaký – kromě především Kaplanova – většinou chybí. A pak jsou tu tři velká témata sovětských dějin, která bych nazval Bucharin, Trockij a Gorbačov. Tady je Reiman historik i Reiman svědek i historik, v mnohém v současném kontextu objevný a člověk občas závidí jeho posluchačům v berlínské Freie Universität a na polistopadové Univerzitě Karlově. Téma exilu je nevyhnutelně nejvíc spjato s osobní zkušeností, a přísný (k sobě i druhým) historik nedovolí překročit její rámec, což je vzhledem k tématu nejen záslužné, neobvyklé, ale i výjimečné.
Jen bych rád věděl, proč titul této významné práce říká Rusko, když jde výlučně o Sovětský svaz, což (jak je i u nás stále více známo) není zdaleka totéž, jakkoli to spolu velice souvisí. Mýlím se, když za tím cítím opatrnou nakladatelskou ruku?
Michal Reiman: Rusko jako téma a realita doma a v exilu. Vzpomínky na léta 1968–1990, ÚSD AV ČR, Praha 2008, 346 s.
Antonín J. Liehm (1924) je novinář a filmový kritik, předseda redakční rady Listů; žije v Paříži.
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.