Dagmar Vaněčková

Něco málo z Rakouska

Léto prudkých povodní, sesuvů půdy, počítání ztrát na majetku venkovanů, zvyklých žít po generace na březích vodních toků a pod horskými svahy. Přírodními krásami a vodními zdroji bohaté Rakousko. Ohleduplné k životnímu, tedy svému prostředí na jedné straně, avšak zároveň náchylné k jeho ničení v zájmu osobního pohodlí a nadbytečné spotřeby hmotných statků. Konsumerismus pur.

Rovnou z blahobytu velké většiny obyvatel se ocitá stále rostoucí menšina na šikmé ploše globálních nešvarů. Svědectví čísel: státní deficit vzroste ze 169 na 247 miliard eur do roku 2013. Jen roční úrok na splácení státního dluhu se ocitne ze 7,6 až na 11,4 miliardách. Výdaje prý budou o 12 až 13 miliard vyšší než příjmy. Lze lehce spočítat, kolik dluhů přibude na jednoho obyvatele. Černé odhady předvídají pokles hospodářského výkonu o více než 4 procenta, optimistické expertízy očekávají něco přes minusová 2 procenta.

Malé Rakousko jako vždy pod tlakem vývoje svého velkého německého souseda. Nekonečně mnoho týdnů „baví“ své diváky rakouská televize tahanicemi kolem choutek-nabídek německé Lufthansy na odkup deficitní letecké společnosti AUA. Za předpokladu – jak hezky řečeno – zeštíhlení beztak menší rakouské firmy. Stejný osud potká stovky zaměstnanců zdejší odnože velkopodniku Siemens, opakuje se do omrzení v televizním zpravodajství. Nejprve byla v centru pozornosti výroba, případně šrotování aut, nyní letecký provoz. Méně zábavné asi připadá existenční zajištění lidí, rodin, výdaje na zdravotnictví, vzdělání a kulturu vůbec.

Partneři v koalici mají především zájem udržet preference ve spolkovém, zemském i komunálním rozměru. A jakžtakž spolu vyjít. Zájem veřejnosti nutno upřít na skandály kolem odposlechů poslanců, justičních debaklů a na dostatek hitů pro černou kroniku. V tom jsou politická i mediální scéna zajedno. Důraz je kladen na úspory ve veřejných výdajích a přinášení obětí. Jak pro koho!

Čechoamerický ekonom a někdejší expert řady mezinárodních institucí mne ujistil, že nejen komunismus, ale i kapitalismus mají odzvoněno. Podle něho znovu přichází ke slovu Karel Marx, samozřejmě nikoli onen v praxi deformovaný a v postkomunistických státech, především v České republice, tudíž apriori zatracovaný. Syntéza ideálního konceptu pro budoucí globální vývoj se snad – možná jen v hlavách novodobých mudrců – začíná rýsovat. Prozatím se mluví o socioekonomické společnosti angažovaných občanů. Nezbytnost solidarity, morálních a etických principů zdůrazňuje nová papežská encyklika Caritas in veritate. Jejím prostřednictvím hlava katolické církve, podepřená svým brain trustem, snaží se reflektovat neutěšené výhledy části obyvatelstva Země, nejen svých oveček.

Dagmar Vaněčková

Obsah Listů 4/2009
Archiv Listů
Autoři Listů

Dagmar Vaněčková

Něco málo z Rakouska

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu