Tomáš Herynek

Člověk ve městě

Kudy vede cesta od truhlářského řemesla a sportu k fotografii?

Kdysi jako fotbalový dorostenec jsem jel do Francie a od otce zapůjčeným fotoaparátem Zenit 3M nadšeně dokumentoval nedostupný a obdivovaný Západ. Později jsem dostal od rodičů kompakt Olympus, se kterým jsem fotil dovolené a rodinné zážitky. Až před dvěma lety jsme se s manželkou rozhodli, že si pořídíme lepší fotoaparát. Na doporučení jednoho fotografa jsme zakoupili digitální zrcadlovku Canon EOS 350D. Už dopředu jsem tušil, že mě nebudou bavit jen rodinné fotky.

Fotografové, jejichž snímky publikujeme, se obvykle nějak vzdělávali nebo vzdělávají v oboru. Nepociťujete to jako handicap?

Ano, ale aspoň vím, že to je jedna z cest, jak se zlepšit. Zatím se alespoň samovzdělávám četbou odborné literatury, návštěvou výstav a komunikací s jinými fotografy.

Máte nějaké vzory?

Ne v tom smyslu, že bych chtěl fotit jako oni, ale oblíbené fotografy mám: z těch sportovních např. Martinu Navrátilovou pro netradiční kompozice snímků, z dokumentaristů Bohdana Holomíčka, Františka Dostála pro jeho humor nebo Olega Homolu, hlavně dřívější portréty. A nesmím zapomenout na klasika pana Josefa Sudka. Ze zahraničních Američany Joea McNallyho, žurnalistu a portrétního fotografa, nebo Roberta Franka.

Co fotografujete nejraději?

Stále častěji se setkávám u lidí s arogancí, nepřejícností a hlavně s netolerancí. Proto se při fotografování snažím vyhledávat spíš pozitivní a humorné životní situace. V dětství jsem chodil na ryby, takže rád fotím i přírodu. A nevynechám příležitost něco vyfotit na jakékoli sportovní akci. Také si rád vyrazím do pražských ulic pro nějakou momentku a v neposlední řadě rád fotografuji celou rodinu.

Setkávají se pozitivně laděné snímky taky s pozitivní odezvou? Lze se s nimi prosadit?

Zatím jsem se nesetkal s negativní kritikou, spíše naopak. Ale i kdyby, nedá se fotit něco jenom pro lepší „prodejnost“, aniž by obsah nebo námět byly autorovi blízké.

Jak inspirativní prostředí je pro vás zákulisí České televize?

Myslím že se z něj dá se čerpat víc, než se mně zatím podařilo. Ale to bych tomu musel obětovat více času a být asi i „drzejší“.

Co byste rád fotografoval v nejbližší době?

Rád bych si v budoucnu vyzkoušel portrét některé známé osobnosti.

-tt-

Tomáš Herynek (1970) se vyučil modelářem, jako kovo- a dřevomodelář řadu let pracoval. Od roku 1996 je zaměstnán jako truhlář v České televizi. Absolvoval ale také masérský kurs a především aktivně sportoval, jako fotbalista hrál v 3. lize, naposledy za Prahu-Krč. Nyní se věnuje mj. běhu, v roce 2004 dokončil Pražský maratón v čase 3:31 hodin. Jeho fotografická témata jsou krajina volná i městská, člověk a příroda, člověk ve městě, portrét, sportovní reportáž, zátiší. Publikoval v novinách a časopisech. Loni v prosinci byly jeho snímky využity při prezentaci v pražské aukci ateliérového šperku Podepsáno srdcem. Jeho portrét se objevil v publikaci Jewellery Compendium (Kolín nad Rýnem 2009). Letos na jaře měl samostatnou výstavu v Divadle hudby v Olomouci.

Obsah Listů 4/2009
Archiv Listů
Autoři Listů

Tomáš Herynek

Člověk ve městě

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu