Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2009 > Číslo 3 > Stručně: Václav Burian: Pár poznámek

Václav Burian

Pár poznámek

„Proč jste nikdy, jako demokrat, za kterého se pokládáte, aktivně nevystoupil proti zločinnému komunistickému režimu?“ je jedna ze slušnějších či prostě méně podlých otázek, které iniciativa „Počemu?“ položila Václavu Klausovi. Mezi iniciátory, tedy i kladeči otázek prezidentovi je Ondřej Neff a mnoho dalších známých odpůrců komunismu. Někteří patřili myslím mezi podporovatele Klausovy politiky; měli by nyní aspoň popsat, kdy a čím je Václav Klaus zklamal, dokdy a proč přesně z něj měli radost. A kdy a jak se změnil. Šlo by to, nějak věcně?

***

Výroků naznačujících, že Václav Klaus jedná v zájmu Ruska a jeho motivy jsou temné, padá poslední dobou hodně – a není to žádná legrace. Jistěže prezident svou slavnou schopností dialogu s těmi, již nejsou jeho ctiteli, věc neusnadňuje, ale obviňování z (téměř) vlastizrady bez důkazů, je hanebnost. V těchto Listech ostatně Jacek Kubiak, vzdělaný autor, který zná Západ docela slušně, upozorňuje, že zrovna v postoji k Rusku je Václav Klaus blízký západním politikům středního proudu. Ale to jsou možná taky pro některé agenti Ruska?

***

„To, že ODS se na eskalaci vajíčkového konfliktu nějak podílela, se nedá dokázat ani vyloučit. Je to spekulace, a když už se spekuluje, troufnu si přijít s vlastní troškou do mlýna. Neodbytně se mi totiž vnucuje jedna vzpomínka z mládí. Někdy v únoru 1969 vyhráli na mistrovství světa ve Stockholmu českoslovenští hokejisté obě utkání s Rusy. (...) Po druhém oslavy přerostly v politickou demonstraci proti okupantům. Co náhoda nechtěla, den předtím kdosi (hádejte kdo?) složil před kancelář Aeroflotu na Václavském náměstí hromadu uhlí (vajíčka by nebyla na skleněné vitríny stačila). Kancelář tu noc vzala za své. Házet začali zjednaní estébáci, ale stačili nepochybně tři, čtyři, dav nebylo těžké strhnout. Ruská strana pak jednala promptně, řevem a brutálním nátlakem, pod nímž se rychle zhroutily poslední zbytky relativní předsrpnové svobody.“ Styl a myšlení Bohumila Doležala (lidovky.cz) asi pozná každý. A že to bylo až na konci března 1969? v boji, kdy je třeba narychlo vymýšlet konspirační teorie a hned se od nich zas trochu distancovat, není čas ověřovat detaily. Nápad, že sociální demokraté možná házeli vejce sami na sebe, aby nás potom zbavili svobody, možná neříká mnoho o ČSSD, ale jistě pěkně vypovídá o autorovi.

***

„Před floridskými krajany vystoupili Matuškovi poprvé se skupinou KTO v roce 1976. Do Miami přijeli tehdy tajně, protože koncert pro emigranty by československé úřady nepovolily. Vystoupení se podle diváků stalo téměř demonstrací za svobodu v komunistickém Československu.“ Je hezké, že lidovky.cz, které to obvykle radši někomu nandávají, si uložily v nekrologu zdrženlivost. Ale proč hned psát takové hlouposti, když o zesnulém lze napsat hodně věcí opravdu pěkných? a navíc při té příležitosti zesměšňovat emigranty a zaměňovat stesk po vlasti s touhou po svobodě? v tomtéž deníku si lze samozřejmě představit článek o někom, kdo si jezdil do Ameriky, když jsme úpěli pod moskevským jařmem, načež byl jmenován zasloužilým umělcem...

***

Choť vlivného politika se prý chce přít s týdeníkem Reflex kvůli tamnímu komiksu. Myslím, že nemá šanci, nebo že i případné soudní vítězství a touto cestou získaná omluva by byly natolik hořké, že to nemá cenu. Ale vrtá mi hlavou jiná věc. Znám totiž dost jemných lidí, kteří by neřekli na veřejnosti ani třeba „hovno“, ale komiks v Reflexu rádi sledují. Znám jemné a vlídné lidi, kteří se neotřásli hrůzou a ošklivostí nad obálkou „kunderovského“ čísla Respektu. Ne, samozřejmě nejde o to, že by měli chtít zákazy, cenzuru... Jen o to, že jim to nevadí, že to, čeho by sami nebyli schopni, jim jinde nepřekáží.

Václav Burian

Obsah Listů 3/2009
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříšeného Ducha

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

Ondřej Vaculík

Alena Wagnerová

Jan Novotný

Tomáš horvath

Tomáš Tichák

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.