Andrej Balco

Místa

Jak vznikal cyklus, ze kterého jste pro Listy vybíral?

Úplně volně, začal jsem v Bratislavě, pak na různých místech celého Slovenska, při náhodných cestách...

Proč se vlastně sociální fotografie zaměřuje spíš na chudé?

Nevím, v tomto souboru to cílené nebylo. Myslím, že na těch fotografiích je hlavně klasická střední vrstva, lidé, které běžně potkáváte na ulici. Nevyhýbal jsem se chudým ani bohatým, je to dokument každodenního života. Ale snad je opravdu jednodušší dostat se k lidem chudším než k bohatým. I když najdete samozřejmě ve světové fotografii hodně souborů, které se zabývají i opačnou vrstvou.

Cítíte se jako pokračovatel nějaké fotografické školy?

Ze začátku jsem byl určitě ovlivněn humanistickými tradicemi fotografie, velmi jistě v tom byl vliv Slezské univerzity, prací Jindřicha Štreita... Ale myslím, že můj přístup je jiný, že se méně soustřeďuji například na jedno místo, jednu vesnici, jako často u něj. U mě je to takové všeobecné hledání...

Jaké má fotograf vašich ambicí možnosti uplatnění?

Teď připravujeme projekt na Ukrajině s kolektivem Sputnik (mezinárodní sdružení fotografů, viz http://www.sputnikphotos.com; red.), tématem je právě Ukrajina. Nepojímáme to vysloveně jako dokument, ale spíše žurnalisticky popsaný příběh, uzavřenější story... Jinak se uplatníte v reklamní fotografii, v dokumentární i volné tvorbě, ale uživit se jako fotograf na volné noze s tím, že budete reportáže nabízet týdeníkům, měsíčníkům, na Slovensku nemá šanci. Musíte spolupracovat se zahraničím...

To je i vaše taktika?

Snažím se. (Smích) Pomáhají různé mezinárodní granty, v roce 2007 jsem třeba mohl být delší dobu v Brazílii a zpracovávat téma „pánů a sluhů“. Vznikla z toho kniha a v září a říjnu byla v pražské Leica Gallery výstava.

Hodně vašich fotografií z jiných cyklů vzniklo v soukromí, v bytech. Jak se to dělá, jak si získáváte důvěru?

To je asi nejtěžší část projektu. Je to individuální a časově náročné. Na první setkání člověk přijde spíš bez aparátu, představí se, popovídá. Často se k lidem dostanete po nějaké doporučující lince, přes někoho známého. Ale stejně se musíte navzájem poznat a lidi přesvědčit.

Jak důležitý je vlastní pocit, že jste té důvěry nezneužil?

Pokora je potřebná.

-vb-

Andrej Balco žije v Pezinku. Studoval sociální vědy na Univerzitě sv. Cyrila a Metoděje v Trnavě a uměleckou fotografii v Ostravě; studium Institutu tvůrčí fotografie opavské Slezské univerzity ukončil bakalářským stupněm, nyní pokračuje studiem magisterským. Získal mj. První cenu v kategorii Portrét soutěže Czech Press Photo (2007), oceněn byl také na Slovensku, v Japonsku nebo v Brazílii. Samostatně vystavoval také v Polsku, od roku 2000 se zúčastnil desítek výstav kolektivních.

Obsah Listů 1/2009
Archiv Listů
Autoři Listů

Andrej Balco

Místa

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu