Dvě ankety

Znamenají poslední volby pro Romy nějakou zásadní změnu?

Eduard Sucharda (řidič záchranné služby, žije v Praze)

Jednu změnu bych si moc přál: dostatečnou ochranu pro Romy, aby se nemohly opakovat útoky neonacistů jako teď v Janově. Ačh Devleha!

Koloman Horváth (důchodce, žije v Brně)

Na nás, na důchodce, na chudé a nemocné, zavedli poplatky. My nebereme tolik peněz jako oni ve vládě a parlamentu. Jsem nemocný, a když jdu jeden den k více doktorům na různá místa, všude musím zaplatit. Pak za recepty, léky a to je na mě moc. Každý měsíc se to opakuje a invalidní důchod mi už nestačí na nájem a na život. Když zaplatím nájem, tak mně zase nezůstane na léky. Doufám, že ČSSD s tím něco udělá.

Erika Horváthová (studentka, žije v Brně)

Výsledek voleb mě moc nepřekvapil. Podle očekávání vyhrála ČSSD, což možná není nejšťastnější, ale je to víc než pochopitelné. Osobně si myslím, že pro mě volby zásadní změnu nepřinesou.

Monika Mihaličková (bývalá poslankyně parlamentu, žije v Praze)

Výsledek voleb vyplývá ze špatné vlády ODS, lidi už chtějí změnu. Předpokládám, že voliči to dají najevo i v parlamentních volbách. Podle mě nemají moc na výběr, a tak radši z toho všeho hrozného, co se v naší politice nabízí, volili menší zlo. Uvidíme, jak se ČSSD předvede v čele krajů a jaké změny to přinese. Nevěřím moc tomu, že ČSSD dodrží svůj slib zrušit poplatky u lékaře, protože ty dnes představují docela zajímavý finanční přínos do zdravotnictví. Uvidíme.

Petr Vašíček (psychiatr a pianista, žije v Berlíně)

Dokud se u moci drží ODS, nečekejme žádnou změnu k lepšímu.

Rudolf Bagár (hudebník, žije v Brně)

V naší republice sílí rasismus a vláda ODS mlčí, jako by s tím souhlasila. Volil jsem ČSSD, protože očekávám, že zajistí Romům bezpečnost a ochrání jejich práva. Už ledacos pamatuju, vychoval jsem tři děti a všechny řádně pracují, jsem dokonce už děda. Jako hudebník jsem reprezentoval Českou republiku, ale musím říct, že v poslední době mám strach o život svůj i svých nejbližších.

Džamila Stehlíková (ministryně pro lidská práva a menšiny)

Podle mě krajské volby příliš situaci Romů nezmění. Opozice šla do voleb s heslem naděje: bude lépe, když nás zvolíte. Naopak strany, které byly u moci, prezentovaly opravené školy, nové průmyslové zóny a silnice. Šance regionů je v tom, že budou mít více projektových prostředků přímo ve své gesci, také se změnilo rozpočtové určení daní – kraje budou moci více přerozdělovat prostředky veřejných rozpočtů. Navíc nás čeká „sedm let bohatých“, kraje dostanou prostředky ze strukturálních a regionálních fondů EU. Naším záměrem bylo získat místa v krajských radách pro oblast sociální a vzdělávací a prosazovat rozvoj inkluzivního školství, bohužel se nám nepodařilo oslovit dost voličů.

Štefan Tišer (předseda Sdružení Romů a národnostních menšin Plzeňského kraje)

Na tuto otázku je brzo, karty nejsou ještě rozdány. Potěšilo nás vítězství ČSSD, jelikož součástí jejího programu je vstřícnější přístup k Romům. Přáli bychom si vytvoření účinné koncepce zlepšení života sociálně a kulturně znevýhodněných osob, sociální bydlení, důkladnější monitoring extremistických skupin, reformu systému sociálních dávek a změny v poplatcích ve zdravotnictví. Věříme ve spolupráci s ČSSD, která přinese výsledky na obou stranách.

Stanislav Daniel (učitel na policejní škole v Holešově)

ČSSD považuje Romy za součást české společnosti, připraví programy, které povedou ke zlepšení informovanosti české většiny a ke zvýšení vzdělanosti Romů. Upraví systém sociálních dávek tak, aby motivoval ke vzdělání a k úsilí o získání práce. Chce spolupracovat s romskou komunitou, bude vystupovat proti xenofobii. Toto jsou body programu ČSSD. Po úspěchu, kterého ČSSD dosáhla jistě i díky romským občanům, může své programové prohlášení na úrovni krajů naplňovat. Osobně očekávám ještě větší spolupráci ČSSD s romskými představiteli. Rád bych poděkoval všem Romům, kteří se zúčastnili voleb a napomohli k výraznému vítězství ČSSD.

Gizela Tulejová (důchodkyně, žije v Brně)

Je úplně jedno, kdo bude u moci, pro Romy nikdo nic neudělá. Nikdo si jich neváží, nedostanou se do práce, chlapi sedí doma a nikdo s nimi už nepočítá. Kdyby měli práci, tak by stačili platit i byty. Za komunistů se žilo líp, všichni Romové pracovali a dneska mám obavy, aby nás nepovraždili.

Jan Horváth-Dôme (učitel, básník, publicista, žije v Janově u Litvínova)

Co se změnilo nebo změní? Lautr nic, gádžovské strany a straničky si opět polepšily, love potečou do jejich kapsy – a Romové? Hodí se jim jako vždy ohlodaná kokal-kost a naše šerale se p.... – chinena tele. A co bych si přál? Aby český národ konečně pochopil, že Romové jako národ jsou rovnocennými bytostmi se vším všudy. Nejsem však naivní a vím, že to nelze. Chybí vůle na obou stranách, na gádžovské straně víc. Pativ des, pativ arakhes – Dáš-li úctu, úcty se ti dostane.

Jak by se na vzdělání romských dětí projevilo zrušení tzv. zvláštních škol?

Věra Slavíčková-Dvořáková (studovala speciální pedagogiku, pracovala v dětském domově a učila na zvláštní škole, nyní pracuje v neziskovém sektoru)

Spousta lidí se domnívá, že na „zvláštní škole“ nemá učitel co pokazit. Učit „ty blbečky a dacany“, to je mnoho práce a výsledek žádný, proč se namáhat, vždyť na „normální“ základní škole je lehčí a váženější práce. Málokdo ocení kvalitního pedagoga na ZvŠ, spíš ho litují, že nenašel nic jiného. Zrušení ZvŠ bude na papíře vypadat jistě hezky, ale kdo pohlídá vyváženost složení tříd a kvalitní dodržování individuálních plánů? Nápad je to určitě dobrý, alespoň budou sedět všichni v jedné třídě a naučí se spolu vycházet. Možná to ale budou rodiče dětí ze ZŠ chápat jako degradaci školy a pošlou je na školy soukromé. Pak by se nám v krajním případě ze ZŠ zase staly ZvŠ, ne?

Erazim Kohák (profesor filozofie, vědecký pracovník pražského Centra globálních studií Akademie věd, člen ČSSD a ekologického sdružení Děti Země)

Americká zkušenost naznačuje, že pozitivně: ovšem jen pokud by se zdroje na zvláštní školy ne „ušetřily“, nýbrž užily na posílení ostatních škol speciálními učiteli, jako jsou u nás romští asistenti, i fyzické vybavení škol. Nesmí jít o to „ušetřit“, nýbrž lépe využít.

Jan Horváth-Dôme (učitel, básník, publicista, žije v Janově u Litvínova)

Zvláštní školy existují hezky dlouho a setsakramentsky dlouhý čas bude trvat jejich zrušení. Přelakováním na speciální se nic nevyřeší. Naše děti jsou stejně nadané jako ostatní, jen někteří rodiče si neuvědomují smysl a potřebu vzdělání. Naši dědové nechodili a nesměli do škol, avšak dbali na to, aby ze svých synů a dcer vychovali slušné a chytré lidi. My jsme toho příkladem. Maro tut šaj dav, goďi našti – Chleba ti mohu dát, rozum nikoliv. Loučím se z bojiště Janov.

Jana Danielová (vystudovala obor podnikání na I. soukromém středním odborném učilišti v Břeclavi a Veřejně správní akademii v Brně, žije v Mutěnicích)

Bylo by to dobré řešení, jelikož do těchto škol chodí někdy romské děti, které nejsou hloupější, jen z nějakého důvodu pomalejší. Většinou sami učitelé jim nezvládají citlivějším přístupem učivo vysvětlovat, tak je raději odkážou na školy zvláštní. Specializované školy na pomoc těm žákům, které je skutečně potřebují, by ale měly zůstat zachovány, protože i ony mají právo na vzdělání.

Eduard Sucharda (řidič sanitního vozu, Praha)

Špatně, protože některé romské stejně jako gádžovské děti tu zvláštní školu potřebují ze zdravotních důvodů. V normální základní škole by nezvládly samotné učivo, ani jeho tempo. Jak známo, ve zvláštní škole mají třídy maximálně osm až deset dětí, kdežto základní má třídy s 25 až 30 dětmi. Palikerav tumenge, Ačh Devleha!

Marta Vávrová (učitelka)

Zvláštní školy nejsou jen pro Romy. Je pravda, že většina se jich nachází právě tady, ale jde o školy, které pomáhají dětem, které nezvládají tempo výuky na základních školách. Problém vidím spíš v tom, že Romů je tam mnoho pohromadě a ve skupinách se zdají nezvladatelní. Já sama mám s Romy ale dobré zkušenosti – alespoň na Krumlovsku. Je třeba jim obětovat čas a práci a pomoci jim zařadit se do společnosti a začít od malých dětí.

Veronika Kačová (absolvovala obor krejčová na střední škole v Odrách, v Novém Jičíně vede taneční soubor Cikhne Čhave, http://www.ciknechave.estranky.cz)

Bylo by to výhodné, protože i Romové mají právo učit se na škole, která je do života dobře vybaví a poskytne základy pro další vzdělávání. Obávám se, že zvláštní škola jim toho moc nedá. Já sama ovšem neznám moc romských dětí, které by zvláštní školy navštěvovaly.

Braňo Oláh (externí redaktor a komentátor měsíčníku Romano nevo ľil, spisovatel a terénní sociální pracovník ve slovenské Detvě, http://www.rnl.sk)

Zrušenie špeciálnych základných škôl by sa vôbec nemuselo prejaviť na kvalite vzdelávania rómskych detí. Špeciálne školy samy o sebe nie sú škodlivé alebo zlé, a to v tom prípade ak plnia svoju funkciu, na ktorú boli zriadené. Čiže poskytnúť základné vzdelanie deťom, ktoré sú mentálne postihnuté. Riešiť to, či špeciálne školy majú byť zrušené alebo nie, je zbytočné. Na druhej strane sa však treba pozrieť na systém, ako sú do špeciálnych základných škôl deti zaraďované. Práve rómske deti sú mnohokrát automaticky preraďované do špeciálnych škôl, napriek tomu, že nie sú mentálne postihnuté. Pedagogicko-psychologické poradne ako na bežiacom páse „vyrábajú“ žiakov pre špeciálne školy, kedy si vo väčšine prípadov mýlia sociálnu zaostalosť s mentálnou retardáciou. Takže celý problém nie je nutné riešiť zrušením špeciálnych škôl. Riešením je prísnejšia kontrola pedagogicko-psychologických poradní, ktoré jediné majú právo žiaka zaradiť do špeciálnych škôl a v súčasnosti je bežné, že veľa rómskych detí je zaraďovaných do špeciálnych škôl na základe sociálneho handicapu, nie mentálneho.

Igor Malík (asistent pedagoga pro děti se sociálním znevýhodněním na základní škole)

Vzdělávat romské děti je někdy velice těžké. Některé dovedou být agresivní a po vědomostní stránce zaráží, že některé počítají na rukou a malá a velká násobilka jim moc neříká. Není to tím, že učitelé je nechtějí učit, ale tím, že do školy moc nechodí.

Stanislav Daniel (učitel na policejní škole v Holešově)

Pojem „zvláštní škola“ již neexistuje, nahradil ho název „speciální škola“. Některé děti ji skutečně musí navštěvovat, protože učivo běžných škol nezvládnou, proto bych nesouhlasil s jejich rušením. Nemůže však platit pravidlo „jsi Rom, musíš jít do speciální školy“. Často ale sami rodiče – Romové – chtějí své dítě umístit do speciální školy, protože tam má kamarády, sourozence a „bude mezi svými“. Ulehčují situaci sobě, ale budoucnost dítěte to poškodí. Setkávám se také s tím, že někteří rodiče dítě přeřadí do jiné školy, aby nebylo ve stejné třídě s „romským“ žákem. Mnohdy jsou to sponzoři školy a stává se, že škola doporučí „romským“ rodičům, aby dítě přeřadili do speciální školy.

Džamila Stehlíková (ministryně pro lidská práva a menšiny)

Zvláštní školy formálně neexistují od účinnosti školského zákona, tedy od 1. ledna 2005. Ke koncentraci romských dětí a následně projevům segregace dochází především kvůli plíživé ghettoizaci ve vyloučených lokalitách. S tím by městům měla pomoci vládní Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách. Členy lokálních partnerství Agentury je vedle obecních úřadů řada školských a vzdělávacích zařízení. Uvažuje se, že ve vyloučených lokalitách bude předškolní příprava dětí (zejména v učení se češtině a některých dalších potřebných dovednostech, které běžná česká škola po prvňáčcích vyžaduje) v rámci základní školy povinná.

Jana Kosová (výkonná ředitelka Český západ, o. s.)

Zdá se mi, že by zrušení tzv. zvláštních škol nejvíce zasáhlo týmy pedagogických pracovníků, kladlo by požadavky na jejich doplnění o speciální pedagogy, psychology a jistě by znamenalo i změny v organizaci vyučování. Asistenti pedagogů by pomáhali učitelům v hojnějším počtu a výuka by byla přizpůsobena různým schopnostem žáků. Probíraná látka by byla připravena tak, aby nabízela různé možnosti, do jaké hloubky probírané látky se dítě dokáže dostat, přičemž by bylo stanoveno minimum, které každé musí obsáhnout. Děti se speciálními potřebami by pravidelně pracovaly v malých skupinách, kde by pod vedením speciálních pedagogů například procvičovaly učivo, které se v jejich třídě bude probírat až v následujících dnech. Tak by i tito žáci mohli ve třídě zažívat úspěch. Všechny děti by mohly společně denně zažívat reálný obraz společnosti, ve které někteří jsou chytřejší, někteří méně, někteří jsou zručnější, někteří méně, někteří jsou pohybově nadanější, jiní méně. Není to vždy tak rychlé, je to však více lidské.

Ivana Janišová (angažovala se v Lize lidských práv jako psycholožka)

Příznivě. Tradice zneužívání speciálního školství pro umísťování i nadaných dětí z romských rodin má silné kořeny a přetrvává. Bohužel zvláštní škole dávají často přednost i romské rodiny kvůli strachu z kolektivu v běžné škole. Je to nešťastný kolotoč, uzavřená cesta k možnému sebeuplatnění.

Linda Sokačová (Ředitelka společnosti Gender studies )

Jestliže se jen škrtne název ,,zvláštní“ škola bez jejich skutečného rušení a nahrazování novou koncepcí vzdělávání znevýhodňovaných a sociálně vyloučených, tak se situace spíše zhorší. Nadále budou existovat školy, kam se budou posílat ti, o kterých se předpokládá, že na absolvování běžného vzdělávání nemají, aniž by se vytvořily podmínky pro inkluzivní vzdělávání. Problém segregace žáků a žákyň, dnes převážně Romů, se nevyřeší, jenom nebude existovat oficiálně.

Připravili Gejza Horváth a Pavel Pečínka, vyšlo v listu Romano hangos/ Romský hlas č. 5 a 6 / 2008.

Pavel Pečínka

Obsah Listů 1/2009
Archiv Listů
Autoři Listů

Dvě ankety

Znamenají poslední volby pro Romy nějakou zásadní změnu?

Jak by se na vzdělání romských dětí projevilo zrušení tzv. zvláštních škol?

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu