Na začiatku všetkého bol dedov gramofón HIS MASTERS VOICE. Práve on umocňoval prvé vizuálne predstavy O. Neheru, budúceho fotografa, ktorý s K. Plickom, K. Kállaym a M. Martinčekom zakladal slovenskú modernú fotografiu. O niečo neskôr v Olomouci malý Otakar nájde na povale rodičovského bytu na Hanáckej ulici pri Sokolovni exponované sklené fotoplatne svojho otca. Stačí dať pod ne papier citlivý na svetlo, vystaviť ich účinkom slnečného žiarenia, a zázrak je na svete. Postupne sa otvára cesta k onej „opitosti fotografiou“, k sústredenému cibreniu oka a zastavovaniu jedinečných okamihov, čo nikdy nečakajú. Prvý fotoaparát Baby-box je odrazu plusqamperfektum. Neodmysliteľným sprievodcom portrétistu slovenskej krajiny sa natrvalo stáva Rolleiflex. Inšpiráciou ľudové umenie, historické pamiatky, tradičná architektúra obydlí a kostolíkov, úžitkové predmety, kroje, piesne a tance (archív SĽUKu či Lúčnice obsahuje tisíce Neherových fotografií), skrátka Slovensko ako „najkrajší ateliér na svete“, celoživotná láska a inšpirácia, ako nikdy nezlyhávajúci kompas i všadeprítomná hudba, zhmotnená hoci na mnohých snímkach pre Slovenskú filharmóniu. Jedným z podstatných uzlov Neherovho životného príbehu je Bratislava. Bratislavčanom sa po prvý raz stal v roku 1930, keď jeho otec dostal miesto kontrolóra na hlavnej pošte. Po štúdiu na tunajšom Masarykovom reálnom gymnáziu sa, pravdaže, musel vrátiť do Čiech, ale v roku 1948 sa na Slovensko vráti ako splnomocnenec ministra stavebníctva pre organizáciu prefabrikácie. Usadí sa v Sučanoch pri Martine, kde je najväčší slovenský závod na výrobu stavebných dielcov. A nech sú politické a spoločenské okolnosti akékoľvek, túla sa po krajine a fotografuje, on „nepoučiteľný optimista“, ktorý „môže byť po krk v bahne, a ešte sa usmieva od šťastia, že v ňom netrčí až po uši“. Od roku 1954 žije znovu v Bratislave, na Bartoškovej. Tu som ho objavil. Pre týždenník Mosty a pre seba. Kniha, ktorú zostavil novinár a autor literatúry faktu J. Čomaj (autor životopisných kníh o V. Zamarovskom, T. Bartfayovi, I. Bizmayerovi), ponúka pútavý záznam spomienok dnes už 91-ročného fotografa. Je vyjadrením obdivu k jeho rozmernému dielu, prejavom vďaky zaň. Ako čitateľ hovorím vlastne to isté: obdivujem a ďakujem.
Ján Čomaj: Zastavený čas. Životný príbeh fotografa Otakara Neheru, Perfekt, Bratislava 2007, 128 s. -mah-
I když vrchní velitel československé armády v době Mnichova vyvázl z nacistického vězení a komunisté se spokojili s degradací na vojína, jeho osud byl přesto tragický – nezaslouženě na něm ulpěla skvrna kapitulace, o níž rozhodli jiní, a o jeho služby již nikdy nebyl zájem. Kniha stručně, ale výstižně líčí generálův život a seznamuje nás též s jeho názory. Upoutá, že hrdina od Bachmače byl také nositelem rakouského vyznamenání Signum laudis, aniž proto někdo za první republiky pochyboval o jeho morální integritě. Pozoruhodná je i generálova politická prozíravost, s níž už v padesátých letech předvídal, že komunistický režim nebude navěky a dojede na své vlastní rozpory. Zajímavým doplňkem je Krejčímu věnovaný Medkův Zpěv o bitvě u Bachmače a fotografická příloha.
Miloslav Alexej Fryščok: Ludvík Krejčí, tuřanský generál, Šimon Rýšavý, Brno 2007, 79 s., cena 99 Kč. -jn-
Jednou se skupina fyziků u oběda bavila o tom, zda ve vesmíru existují i jiné civilizace. Když už řeč přešla na jiné téma, veliký Enrico Fermi náhle vybafl: „Kde tedy všichni jsou?“ Stihl totiž odhadnout všechny potřebné pravděpodobnosti a vyšlo mu, že o blížence v osudu vlastníků vědomí a inteligence bychom neměli mít ani v naší galaxii nouzi. Příčiny, proč se nám nehlásí, je možno roztřídit do tří skupin – neexistují (popřípadě jsou vzácní a vzdálení); nemají zájem komunikovat; projevují se, ale my jim vůbec nerozumíme. Autor rozdělil každou z těchto skupin na mnoho dílčích variant a probral tak celkem padesát možností vysvětlení Fermiho paradoxu. Nakonec uvádí své vlastní řešení. Jde patrně o nejdůkladnější a nejzasvěcenější, ale přitom čtenářsky vděčné pojednání na dané téma.
Stephen Web: Kde tedy všichni jsou? Fermiho paradox a problém mimozemského života, Ladislav Horáček – Paseka, Praha a Litomyšl 2007, 348 s., cena 389 Kč. -jn-
Básníci – časově vzato – od Jaroslava Vrchlického po Jáchyma Topola jsou představeni v obsáhlé antologii české poezie, která je dílem polského bohemisty a překladatele z mnoha dalších jazyků Leszka Engelkinga. Je doplněna o rozsáhlé vysvětlivky, které čtenáře upozorňují na nikoliv nutně známé české reálie, ale taky na další literární a historické souvislosti; následují medailony všech sedmnácti zastoupených autorů, esej mj. o těch zvláštnostech českého básnictví, které mohou polského čtenáře zaujmout; u všech básní jsou uvedeny zdroje. Výbor je jistým shrnutím Engelkingovy víc než čtvrtstoleté práce na tomto poli; neusiluje o literárněhistorickou reprezentativnost, reprezentativní je však pro překladatelovo zaujetí, tak přínosné nejen v této knize pro polské zájemce o českou kulturu, naštěstí četné.
Leszek Engelking: Maść przeciw poezji. Przekłady z poezji czeskiej, Biuro Literackie, Vratislav 2008, 560 s. -vb-
Když byla roku 1994 dokázána Velká Fermatova věta, stala se jednou z kandidátek na místo královny matematických tajemství Riemannova hypotéza o nulových bodech zeta funkce, která má vztah k rozložení prvočísel mezi ostatními čísly. Na rozdíl od předchozí královny však pouhá její přesná formulace vyžaduje obsáhlý a ne zcela snadný výklad. Autor knihy se toho nezalekl a vytvořil opravdový klenot v oblasti populárněvědecké literatury. Zdařilá je již volba základní struktury – střídání „historických“ a „vědeckých“ kapitol, které umožní zobrazit vývoj poznatků o prvočíslech na pozadí lidských dějin a osudů. Neobyčejný zájem čtenářů (titul je patrně beznadějně vyprodán, ale lze snad doufat v další vydání) vyvrací předsudek, že každý vytištěný vzorec snižuje prodejnost knihy. Svou roli hraje jistě to, že ačkoliv rovnic, grafů a přesných důkazů je v knize mnoho, symboly v nich používané jsou většinou důvěrně známé – jsou jimi znaky pro číslice dekadické soustavy. Nejstručněji by se snad dalo říci, že kniha je symfonií o číslech.
John Derbyshire: Posedlost prvočísly, Academia, edice GALILEO, Praha 2007, 407 s., cena 295 Kč. -jn-
Autor slovníku je lékař, profesor anatomie a někdejší předseda Českého klubu skeptiků Sisyfos. Jeho 268 hesel (namátkou uveďme Astrologie, Biopole, Čakry, Diety, Ektoplasma, Frenologie, Grafologie, Homeopatie, Chůze ohněm, Inteligent design, Jmelí, Kruhy v obilí, Lunární podvod, Minulé životy, Numerologie, Odvlhčování staveb, Pyramidologie, Roswelský případ, Stigmata, Telepatie, UFO, Waldorfská škola, Žraločí chrupavka) je unikátní přehlídkou lidské pošetilosti, ale zároveň i fantazie. Hesla jsou informativně bohatá, postihují i historii daného jevu a jsou vždy zakončena hodnocením. Dovedná stylizace a jemná ironie působí, že slovník skýtá i čistě čtenářský zážitek. Jistou sortu skeptiků asi napadne, zda autorova důvěra ve vědu není až homaisovská. I oni však ocení možnost tříbit si vlastní pochyby.
Jiří Heřt: Výkladový slovník esoteriky a pavěd, Věra Nosková, Praha 2008, 263 s., cena 198 Kč. -jn-
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.