Pavel Nováček

Jaká nás čeká budoucnost?

Zpráva Milénia pro rok 2008

Projekt Milénium (Millennium) je v současné době největší světový projekt zabývající se globálními trendy; na základě dostupných údajů i vlastních dotazníkových průzkumů formuluje příležitosti i ohrožení, které v budoucnosti lidské společenství čekají. Každoročně publikuje zprávu o „stavu budoucnosti“ (State of the Future), jejíž hlavní částí je aktualizovaných 15 globálních výzev (více informací lze najít na www.millennium-project.org nebo na www.stateofthefuture.org). Projekt má 31 regionálních poboček a do jeho práce se zapojilo od roku 1998 již více než dva tisíce odborníků.

Obecně vzato můžeme říci, že vyhlídky do budoucnosti se pro lidstvo zlepšují, existuje však řada úskalí, které mohou tento trend drasticky změnit.

Polovina světa je ohrožena sociálním neklidem a násilím v důsledku rostoucích cen potravin, energií, zhroucených států, klesající hladiny podzemních zásob sladké vody, klimatických změn, šíření pouští a zvýšené migrace vinou regionálně nepříznivých politických, environmentálních a ekonomických podmínek.

V polovině roku 2008 probíhalo ve světě čtrnáct válek (konfliktů, ve kterých ročně zahyne jeden tisíc nebo víc lidí), což je o jeden konflikt méně než ve stejné době o rok dříve.

Světová organizace pro výživu a zemědělství (FAO) odhaduje, že 37 zemí čelí už dnes potravinové krizi v důsledku stále rychlého růstu populace v rozvojových zemích, vysokých cen ropy, využívání zemědělských plodin na výrobu biopaliv, vysokých nákladů na chemická hnojiva, nízkých světových zásob potravin (v současnosti jsou na pětadvacetiletém minimu) a tržních spekulací. Ceny základních potravin se ve světě v poslední době zdvojnásobily. Například ceny obilovin včetně pšenice a rýže narostly od roku 2006 o 129 %. Protože současně více než tři miliardy lidí mají denní příjem menší než dva dolary, zdá se být dlouhodobý globální sociální konflikt nevyhnutný.

Na druhou stranu pokroky ve vědě, technologiích, vzdělávání, ekonomice a managementu dávají naději, že svět může být v budoucnu lepší než dnes. Otázkou a výzvou zůstává, budeme-li schopni využít tvořivý potenciál lidí a dostupné zdroje pro řešení.

Se změnou klimatu, což je pravděpodobně největší současná výzva, se nemůžeme úspěšně vypořádat bez přijetí globální strategie. Totéž platí o organizovaném zločinu a terorismu. Potřebujeme také účinné globální strategie a řízení, abychom byli schopni využívat v zemědělství nejen sladkou, ale také slanou vodu pro zavlažování, abychom využívali nejen auta jezdící na benzín a naftu, ale také na elektrický pohon, abychom dokázali získávat maso nejen ze zvířat, ale také z pěstování živočišných tkáňových kultur a abychom dokázali část výdajů na zbrojení převést do výdajů na zdravotnictví a životní prostředí. To není volání po světové vládě, ale po globálním řízení, kde by se lidé různých civilizací a národů dokázali dohodnout na základních pravidlech a jejich dodržování (podobně jako se shodneme např. na pravidlech silničního provozu) a které by svět pomohlo učinit bezpečnějším, stabilnějším a lépe prosperujícím.

Základní data a trendy

Světová populace měla v červenci tohoto roku 6,68 miliardy obyvatel a rostla o 1,16 % za rok. Ekonomika vzrostla v roce 2007 o 4,9 % na 66 000 USD podle parity kupní síly, resp. na 55 000 USD podle oficiálního směnného kursu. Světový příjem na osobu se zvýšil o 4 %.

Čína předstihla Spojené státy v počtu uživatelů internetu, předstihla Japonsko a stala se druhou největší ekonomikou na světě a druhým největším výrobcem automobilů. V Číně je také nejvíce uživatelů mobilních telefonů. (Nicméně co se uživatelů internetu týče, Čína nedávno změnila definici: stačí, aby uživatel navštívil internet alespoň jedenkrát za šest měsíců, nikoliv aby užíval internet alespoň hodinu týdně, jako tomu bylo dříve.)

Čína se však také potýká s obrovskými problémy: s nedostatkem vody (v Číně žije přes 20 % světové populace, ale k dispozici má jen 7 % světových zásob sladké vody), s nedostatkem energie, se separatistickými hnutími, s rostoucí propastí mezi bohatými a chudými a do jisté míry i s politickou stabilitou.

Tzv. digitální propast se ve světě snižuje. Internet se vyvíjí od pasivního úložiště informací (Web 1.0) k uživateli vytvořenému a participativnímu systému (Web 2.0) a možná vývoj půjde dále, kdy se internet stane „inteligentním partnerem“ s kolektivní inteligencí a informacemi šitými na míru uživateli a poskytovanými v pravý čas, podle jeho potřeb (Web 3.0).

Dnes je k internetu připojeno 1,4 miliardy lidí (21 % světa), z nichž 37,6 % žije v Asii, 27,1 % v Evropě a 17,5 % v Severní Americe. V letošním roce je ve světě aktivně užíváno 3,3 miliardy mobilních telefonů.

Výskyt HIV/AIDS se v Africe začal snižovat. Ve světě kulminoval koncem 90. let (více než 3 milióny nových případů ročně), od té doby počet nových infekcí ve světě mírně klesá. Situace se však nadále zhoršuje ve východní Evropě a v Asii.

Ekonomiky rozvojových zemí rostly během minulých pěti let v průměru o 7 % ročně. Pokud tento trend bude pokračovat, podařilo by se snížit do roku 2015 světovou chudobu na polovinu oproti roku 2000, jak požadují tzv. Rozvojové cíle tisíciletí, přijaté v roce 2000 všemi členskými státy OSN. Existuje však jedna výjimka, kde tento příznivý trend neplatí – subsaharská Afrika.

Počet lidí žijících v absolutní chudobě (příjem menší než 1 americký dolar denně) poklesl mezi léty 1990–2004 v rozvojových zemích o 278 miliónů. V posledních pěti letech dokonce počet těchto lidí poklesl o 150 miliónů. A to i přesto, že se od roku 1990 světová populace zvýšila o více než jednu miliardu obyvatel. Nicméně téměř tři miliardy lidí stále žijí pod hranicí příjmu 2 dolary na den. Tyto obrovské nerovnosti v příjmech mezi bohatými a chudými by mohly v budoucnu spustit velkou vlnu ekonomicky motivovaných migrací.

Během poslední generace se objevilo téměř čtyřicet nových nemocí. V průběhu posledních pěti let Světová zdravotnická organizace (WHO) registrovala 1100 epidemií různých nemocí. A znovu se objevují na scéně dříve potlačené nemoci, jako jsou například cholera či žlutá zimnice.

Více než třetina úmrtí dětí nastává během prvních 28 dní života. Většina zemře kvůli nemocem, které jsou nějak spojeny s nedostatečnou kvalitou vody. Sedm set miliónů lidí nemá dostatečný přístup k nezávadné vodě. Pokud nedojde k výrazné změně, do roku 2025 toto číslo naroste na tři miliardy. Hladina spodních vod klesá na všech kontinentech. Čtyřicet procent lidí přitom bere vodu z povodí, která sdílejí dva nebo více států.

Svět bude potřebovat v roce 2013 oproti dnešku o 50 % více potravin a za třicet let dokonce dvojnásobek dnešního množství potravin. To znamená kromě jiného větší požadavky na vodu, půdu a chemická hnojiva.

Většina půdy a vody v zemědělství je využívána pro živočišnou produkci. Je však možné vyrábět maso, aniž bychom za tím účelem chovali hospodářská zvířata (prostřednictvím pěstování samotných živočišných tkání). Jedna nevládní organizace zabývající se právy zvířat již nabídla jeden milión dolarů jako odměnu tomu, kdo první vyprodukuje komerčně konkurenceschopné maso, aniž by muselo dojít k zabití zvířete.

Emise oxidu uhličitého rostou rychleji (a také oteplování planety probíhá rychleji), než předpokládaly odhady Mezivládního panelu o klimatických změnách (IPCC). Ledová pokrývka v Arktidě se za poslední desetiletí snížila o deset procent a v brzké budoucnosti bude nejspíše během léta led v Arktidě roztávat úplně. Globální oteplování zvyšuje okyselení oceánů a vytváření „mrtvých zón“, kde je snížena schopnost absorbovat CO2.

Současná populace (6,7 miliard obyvatel) naroste do roku 2050 na 9,2 miliardy a brzy poté by měla dosáhnout vrcholu 9,8 miliard. Do roku 2100 by podle odhadu OSN snad měla světová populace klesnout až na 5,5 miliard obyvatel.

Celosvětově lidstvo přechází od vysoké úmrtnosti a vysoké porodnosti k nízké úmrtnosti a nízké porodnosti. To si vyžádá změny v důchodovém zajištění a zdravotnických službách.

Počet Evropanů se v absolutních číslech snižuje, stejně tak klesá počet ekonomicky aktivních lidí v Evropě. Naproti tomu počet imigrantů roste a ve světě přetrvávají konflikty odlišných kultur.

Africké a arabské státy mají nejvyšší populační přírůstky ve výši 2,1 % ročně. V Číně politika jednoho dítěte povede v příští generaci ke stárnutí společnosti. Mezi léty 2030–2050 budou v Číně jen dva ekonomicky aktivní na jednoho důchodce. V současnosti „živí“ šest ekonomicky aktivních jednoho důchodce. Japonci očekávají, že problémy se zmenšující se a stárnoucí populací pomůže vyřešit masivní využívání robotů.

Nevládní organizace Freedom House uvádí, že demokracie a svoboda se zhoršily během posledních dvou let v pětině zemí světa. Čtyřikrát více zemí prodělalo v této oblasti roku 2007 zhoršení, než je zemí, kde se situace zlepšila.

Svoboda tisku se již šest let po sobě podle Freedom House zhoršuje a dochází k rostoucímu zastrašování novinářů stejně jako ke zvyšující se kontrole médií úzkými skupinami podnikatelů nebo vlád.

Celkové výdaje na zbrojení dosahují 1300 miliard amerických dolarů ročně. Ve světě existuje přibližně 20 000 aktivních nukleárních zbraní, přibližně 1700 tun vysoce obohaceného uranu a 500 tun separovaného plutonia, které by mohlo být použito pro výrobu jaderných zbraní.

Propojení mezi teroristy a organizovaným zločinem je hrozivé, zvláště vezmeme-li v úvahu, že podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) bylo mezi léty 2004 a 2007 hlášeno ročně 150 případů zneužití nukleárních nebo radioaktivních materiálů.

Výše nelegálního obchodování je odhadována na více než 1000 miliard USD za rok. Škody z kybernetického zločinu (zneužití počítačů pro kriminální činnost) představují 105 miliard dolarů ročně. Světová banka odhaduje, že na úplatky se každý rok ve světě vydá přes 1000 miliard dolarů. Ročně je odhadem „vypráno“ 1500–6000 miliard dolarů. Celkové příjmy (zisky) organizovaného zločinu pravděpodobně přesahují 2000 miliard amerických dolarů, což představuje téměř dvojnásobek světových výdajů na zbrojení. Tak hrozí nebezpečí, že politická rozhodnutí mohou být kupována a prodávána stejně jako heroin; tak by se demokracie stala pouhou iluzí.

Organizovaný zločin prozatím nadále roste, protože chybí komplexní a integrovaná strategie jeho potírání.

Věda a technologie se vyvíjejí stále obdivuhodným tempem. Ve světě dnes již pracuje přes milion průmyslových robotů. Naklonované lidské embryo bylo získáno z kožní buňky, což by jednou mohlo vést k možnosti vypěstovat náhradní části (orgány) lidského těla z vlastních buněk.

Nejvýkonnější počítače jsou nyní schopny provádět až 1144 bilionů (1012) operací za sekundu, což otevírá nové možnosti pro simulační modely v oblasti lékařství, studia materiálů či předpovídání klimatických změn.

Elektronovými mikroskopy můžeme rozlišit částice až do velikosti 0,01 nanometru (to je vzdálenost mezi jádrem atomu vodíku a jeho elektronem). Podařilo se zpomalit a pak opět zrychlit letící fotony, což povede velmi pravděpodobně k vývoji mnohem výkonnějších optických počítačů. V laboratorních podmínkách byly vytvořeny syntetické (umělé) chromozomy.

Nadějně vypadá studium kvantových jevů stejně jako experimenty s teleportací jednotlivých fotonů. Je studována souvislost mezi „temnou energií“ ve vesmíru a gravitací. Laserové skalpely jsou dnes schopny odstranit jednotlivé buňky, aniž by poškodily buňky okolní. Zrychlující se inovace ve vědě a technologiích, lepší komunikace mezi vědci a budoucí synergie mezi nanotechnologiemi, biotechnologiemi a vědou o poznání (tzv. kognitivní vědou) zásadně ovlivní vývoj a směřování civilizace.

Světová spotřeba energie se pravděpodobně zdvojnásobí během dvaceti let. Jestliže nenastanou výrazné změny v technologiích a způsobu získávání energie, budou v roce 2030 fosilní paliva krýt 81 % energetické spotřeby. V tom případě by bylo prioritní zavést velkokapacitní skladování uhlíku vznikajícího při spalování fosilních paliv a jeho opětovné využití.

Nenastane-li ropný zlom (tzv. peak oil), naroste při současných trendech spotřeba ropy do roku 2030 o 40 % oproti roku 2006. Nicméně řada odborníků se domnívá, že právě nyní se na počátku ropného zlomu (kdy nebude možné zvyšovat těžbu ropy, i když poptávka poroste) nacházíme a během 40–70 let budou zásoby ropy zcela vyčerpány.

Pokud dojde k dramatickému zvýšení cen ropy, plynu a uhlí, mělo by to podpořit rozvoj obnovitelných zdrojů, které by tak mohly na trhu konkurovat klasickým palivům.

Protože neobnovitelné zdroje dříve či později dojdou, a už dnes způsobují klimatické změny, potřebujeme masivně investovat do bezpečných a dlouhodobě udržitelných zdrojů, jako jsou větrná energie, geotermální energie, sluneční energie (získávaná zde na Zemi i na oběžné dráze) a biopaliva produkovaná z rostlin či řas schopných růst ve slaných vodách.

Zvyšující se počet jaderných elektráren bez vyřešení recyklace jaderného odpadu je zahráváním si s rizikem jaderného terorismu a může vést k environmentální katastrofě.

V současnosti se staví 850 nových uhelných elektráren (především ve Spojených státech, Číně a Indii), které budou spuštěny do roku 2012. Bez důkladného zachycování a uložení oxidu uhličitého (carbon sequestration) to povede k urychlení klimatických změn.

Odpor vůči stavbě nových uhelných elektráren narůstá. 60 ze 151 návrhů na stavbu uhelné elektrárny bylo v roce 2007 ve Spojených státech zastaveno místní samosprávou nebo vládou daného státu. Cena uhlí se během minulého roku zdvojnásobila a uhlíková daň, tam kde je přijata, činí uhlí ještě méně konkurenceschopným zdrojem.

Je nyní zcela zřejmé, že míra respektování lidských práv vládou koreluje s ekonomickým rozvojem a že neetické podnikatelské praktiky v konečném důsledku snižují produktivitu, hodnotu zboží i zisky. Neetické a korupční praktiky jsou ve zvyšující se míře monitorovány a odhalovány sdělovacími prostředky, ale také prostřednictvím blogů, kamer v mobilních telefonech, etických komisí a nevládních organizací.

Existuje dosud značná propast mezi rétorikou a realitou v rovnoprávnosti žen a řešení tohoto problému se zatím nepociťuje jako priorita. V mnoha zemích ještě stále existují zákony a způsoby chování, které činí z žen občany druhé kategorie; ty navíc bývají vystaveny často násilí ze strany mužů. Ženy představují ve světové ekonomice 40 % pracovní síly, ale získávají pouze 25 % příjmů.

Pomaleji, ale snad k lepšímu

Takže, bude budoucnost lepší, nebo horší, než současnost? A které oblasti našeho zájmu by měly dostat více pozornosti a finančních prostředků, aby se vyhlídky světa jako celku do budoucna zlepšily? Na tyto otázky se alespoň dílčím způsobem snaží odpovědět tzv. Index stavu budoucnosti (State of the Future Index – SOFI), vyvinutý projektem Milénium. Jedná se vlastně o desetiletý výhled založený na datech a informacích, přičemž je k dispozici časová řada alespoň dvaceti let do minulosti. Podle Indexu stavu budoucnosti se situace zlepšuje v následujících oblastech:

– zvyšuje se očekávaná délka života při narození;

– snižuje se kojenecká úmrtnost;

– zvyšuje se gramotnost;

– roste HDP na osobu;

– snižuje se počet válek;

– zvyšuje se rychle počet uživatelů internetu.

V následujících oblastech se naopak situace zhoršuje:

– rostou emise CO2;

– terorismus je na vzestupu;

– roste korupce;

– probíhá globální oteplování;

– snižuje se počet voličů účastnících se voleb;

– roste nezaměstnanost.

Celkově index ukazuje, že budoucnost by se měla v následujících letech zlepšovat, ovšem jen mírně a ne tolik jako v minulých dvaceti letech.

Pavel Nováček (1961) působí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.

Obsah Listů 6/2008
Archiv Listů
Autoři Listů

Pavel Nováček

Jaká nás čeká budoucnost?

Zpráva Milénia pro rok 2008

Základní data a trendy

Pomaleji, ale snad k lepšímu

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu