Pavel Švanda

Důstojné rozloučení

Všichni víme o rostoucím přetížení planety Země, na níž člověk už není dítětem Božím, nýbrž prý spíše parazitem. Z ekologických důvodů je třeba snižovat populaci. Ministři financí zase vytrvale lkají, že masa důchodců ohrozí rozpočty, neboť stárneme. V čase nadvlády vědecké rozumovosti nemůže zůstat historická výzva oslyšena. Koneckonců idea dobrovolné smrti už má občas v médiích docela slušnou reklamu.

Mezera mezi poptávkou a nabídkou bude zaplněna. Začnou obcházet dvojice proškolených mládenců v tmavých oblecích. Budou to agenti nabízející důstojnost. Zahovoří jako obrazovky: chcete se svíjet v nekonečných bolestech, zatímco sestra, která by vám už dávno měla píchnout vytoužené morfium, bude kecat v kuchyňce s kamarádkou? Nebojíte se, že ztratíte poslední zbytky rozumu a nezbude než vás zavírat do pročuraného kotce? V lepším případě ztratíte generační kontext, v horším pozbudete nejen vyhlídky, ale i vzpomínky. Zůstane vám jen vlastní nemohoucnost a lhostejnost okolí: není lepší zajistit si včasnou úlevu, předplatit si důstojnou smrt?

Nabídnou vám něco jako rychlý internet s přímým spojením na věčnost… Tady se podepište, ty splátky jsou celkem nevelké, dejte si je na sporožiro a nemusíte se o nic starat. Až nastane váš čas, dostaví se vlídná fešanda, pustí vám pro tu chvilku důstojnou hudbu podle vašeho výběru, pak vám píchne do paže důstojnou injekci a vy důstojně usnete a budete mít život i smrt z krku. Samozřejmě, že obchodní podmínky, tištěné pro drobnohled, si přečtete až po odchodu důstojných agentů. Teprve potom zjistíte, že po pětašedesátce věku se vaše splátky každý rok budou zvyšovat o důstojnou částku. S tím už ale nic nenaděláte.

Ale co když se nakonec rozmyslím a důstojnou službu zatoužím odvolat? To bude, člověče, teprve malér. Zaprvé zjistíte, že se vlastně nemáte kam dovolat, protože si vás budou předávat od čísla k číslu anonymní pokyny: živého člověka na konci linky trefíte leda náhodou. A ten vás odkáže opět k obchodním podmínkám, z nichž vyčtete, že… No prostě dříve než smrt si pro vás přijde exekutor, který vám zabaví všechno, co vám bude ještě na tomto světě patřit. Protože budete povinni pro záchranu obyčejného, nedůstojného života uhradit všechny náklady spojené se zrušením vaší objednávky. Tyto se budou navzájem pravidelně násobit. Ještě rádi se vrátíte pod křídla důstojného odchodu. Nicméně vaši dědici budou povinni uhradit náklady vzniklé vaším zbabělým zaváháním.

Ostatně nečekejte kdoví co. Takových, jako jste vy, budou obtížné spousty. Už to přece bylo popsáno: přijdou dva páni, ovšem místo cylindrů s vyholenými lebkami. Nevezmou vás v podpaží, spíš vámi smýknou do pick-upu. Ten opuštěný lom asi bude souhlasit. Taky si ti lenoši nad vámi budou chvilku podávat řeznický nůž. A někde v dálce se z osvětleného okna vykloní kdosi, komu budou též dělat starost splátky.

Až soukromý sektor prokáže svou nepřijatelnou bezohlednost, dojde ovšem ke znárodnění mortálních služeb. Pod křídly státní administrativy se teprve vybarví všechny možnosti, jež pojem důstojné smrti nabízí důsledné byrokracii: stát samozřejmě převezme většinu důstojných nákladů. Jenže zkus pak, přestárlý kverulante, neuvolnit své místo na dlani bohyně Země těm mladším, svižnějším plátcům daně do celospolečenského fondu důstojné smrti. Vždyť do něj budou přispívat všichni už od data početí v postátněném mateřském lůně. Když jsme vlastně ti paraziti, ve jménu bohyně Gaie, něco se konečně s námi musí stát!

Pavel Švanda

Obsah Listů 6/2008
Archiv Listů
Autoři Listů

Pavel Švanda

Důstojné rozloučení

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu