Knihy: 5/2008

Jiří S. Kupka: Krvavé jahody

Některé oběti krutých dějin 20. století zůstávaly dlouho stranou pozornosti. Platí to zejména o lidech, kteří byli sice československými občany, ale také uprchlíky nebo třeba jen potomky uprchlíků z Ruska. Sovětská policie na ně nezapomněla, po válce využila příležitosti a odvlekla je na nucené práce. Transport a první léta pobytu v SSSR byla provázena děsivým trýzněním a ponižováním. Autor zaznamenal vyprávění Věry Sosnarové, která byla v době odvlečení čtrnáctiletá a dostala se zpět do rodné země až po osmnácti letech. Je to zároveň otřesný thriller i svědectví o lidské nezdolnosti a solidaritě.

Jiří S. Kupka: Krvavé jahody, MF, Praha 2008, 205 s., cena 279 Kč. -jn-

F. M. Dostojevskij: Zločin a trest

Vynikajúci preklad Zločinu a trestu Zory Jesenskej nezastaral, troška patiny mu neuberá z čitateľnosti. Čo mu dáva túto stálosť? Je presný v detaile, a zároveň verný duchu originálu. Pred sebou mám knižku o polstoročia mladšiu – preklad Viery Hegerovej. Nazrime do oboch prekladov, napríklad v mieste, kde sa Raskoľnikov priznáva Soni. Robí to skôr, ako sa udá na polícii, a s iným motívom: je to svojho druhu spoveď. Jesenská vie, kedy si v preklade môže dovoliť použitie rusizmu: „Ale ja som sa rozozlil a nechcel som. Áno, to je to – rozozlil (to je dobré slovo!) Vtiahol som sa vtedy do svojho kúta ako pavúk. (…) Ja… Ja som sa chcel opovážiť, a zabil som… Len opovážiť som sa chcel. Soňa, to je celá príčina!“ Preklad Hegerovej prináša iné riešenie: „Ale ja som sa naštval a nechcel som. Presne tak naštval (to je správne slovo!) (…) Ja… Ja som sa chcel osmeliť a zabil som… Chcel som sa len osmeliť, Soňa, to je celá príčina!“ Výraz naštvať sa pôsobí civilne, a nepatrí k slovám, ktoré sa hľadajú. Nevyjadruje stav duše, ktorý by viedol k vraždeniu. Podobne osmeliť sa je zbavené metafyzickej konotácie, akú nesie slovo opovážiť sa. Kniha s prekladom Jesenskej (1957) platí daň dobe doslovom bezvýznamného sovietskeho autora, ktorý hojne cituje irelevantné názory Lenina, Gorkého alebo Lunačarského. Vzhľadom na to by si nové vydania Dostojevského zaslúžili slušný doslov či literárnovedný komentár. Z neho by sme sa mohli dozvedieť aj to, prečo sa vydavateľ rozhodol siahnuť po konkrétnom preklade.

F. M. Dostojevskij: Zločin a trest, preložila Viera Hegerová, Ikar-Odeon, Bratislava 2007, 471 s., cena 599 Sk. -hlav-

Michal Bauer: Tíseň tmy aneb halasovské interpretace po roce 1948

Když František Halas v říjnu 1949 zemřel, byl v tisku a v projevech označován za „velkého básníka pracujících“, ale již v následujícím roce se v referátu Ladislava Štolla na plenární schůzi Svazu československých spisovatelů proměnil v nebezpečného pochybovače a svůdce mladých básníků. Vztah k Halasovi byl pak po desítky let jakýmsi seismografem kolísání pevnosti komunistické ideologie a kulturní politiky. Halas pozvolna přichází ke cti po Stalinově smrti a výrazněji v roce 1956, v roce 1959 však strana dokáže „kulturní frontu“ opět jakž takž opanovat a prosadit Štollův pohled. Situace se jí začne nezadržitelně vymykat z rukou roku 1963 a za normalizace je už recidiva protihalasovských postojů značně zmírněna. Tento vývoj autor vylíčil v podobě dramatického pásma bohatě prokládaného výmluvnými citáty. Atmosféru doby dokreslují fotografie po stranách textu, které ukazují záběry z posledních let Halasova života, vydání jeho knih, ale zejména protagonisty halasovského sporu, mezi nimi i jeho nejstatečnější obhájce Grossmana, Koláře a Vrbovou. Dovídáme se také o pozadí tzv. Halasovy závěti, kterou ve skutečnosti napsal Jindřich Chalupecký. Zajímavou přílohu tvoří kondolence zaslané Halasově ženě, jejichž autoři tvoří spektrum od Gottwalda po Zahradníčka.

Michal Bauer: Tíseň tmy aneb halasovské interpretace po roce 1948, Filip Tomáš – Akropolis, Praha 2005, 470 s., doporučená cena 550 Kč. -jn-

Alexandr Jakovlev: Rusko plné křížů. Od vpádu do pádu bolševismu

Knize dodává na zajímavosti osobnost autora – válečný invalida, historik a stranický činitel se stal hlavním hybatelem Gorbačovovy přestavby. Ujal se řízení rehabilitací a teprve studium dokumentů ho přesvědčilo o tom, že bolševiky nastolený systém byl zločinný od samého počátku. Věnoval poslední desetiletí svého života vydávání dokumentární edice o historii Ruska ve 20. století, do níž patří i tato kniha. Je jakýmsi přehledem „deseti hlavních hříchů“ bolševismu. Prolíná se v ní věcný tón historika s vyjádřením úžasu a rozhořčení. K dějinám své země autor přistupuje z demokratického a humanistického stanoviska, domnívá se, že její nadějný vývoj byl zvrácen bolševickou kontrarevolucí, za jejíž zločiny je odpovědný již Lenin a jeho spolupracovníci včetně těch, které později vyvraždil Stalin. Zvláště zajímavé jsou na osobních autorových prožitcích založené detaily z Chruščovovy éry – otřesný dojem, který vzbudila jeho tajná řeč na XX. sjezdu, dovedné odražení pokusu o restauraci stalinismu roku 1957, ale i surový zásah proti lidovým bouřím v Novočerkasku.

Alexandr Jakovlev: Rusko plné křížů. Od vpádu do pádu bolševismu, Doplněk, Brno 2008, 225 s., cena neuvedena. -jn-

Slavo Kalný: Bombardovanie Apolky

Bratislava sa pozvoľna rozpamätáva na svoje slávnejšie, dnes, žiaľ, menej známe či dokonca zabudnuté obdobia vlastných dejín. Robí tak aj prostredníctvom edície Bratislava – Preßburg, ktorú vedie Albert Marenčin. Jej fond medzičasom narástol na niekoľko desiatok knižných titulov, pripomínajúcich rušný kultúrny, spoločenský, hospodársky a politický život mesta. V Bombardovaní Apolky autor chronologicky vyrozprával viacero navzájom sa prelínajúcich príbehov a osudov ľudí, ktorých spojil odpor proti nemeckému fašizmu. Ústrednou témou knihy však je rafinéria Apollo (založená roku 1895 budapeštianskym bankárom Arpádom Spitzom), spojencami bombardovaná 16. júna 1944. Hlavnou postavou tohto príbehu je najmladšia špiónka Európy Beatrix (Trixi) Pospíšilová (1925–1997), neskôr Čelková. Začínala v Barrandove, po heydriachiáde sa vrátila do Bratislavy, kde spolupracovala s ilegálnymi hnutiami, najmä s Flórou K. Viestovej a Justíciou profesora K. Kocha. Čoskoro sa jej podarilo nájsť zamestnanie v Apolke, ktorá vtedy ročne vyrábala 150 tisíc ton ropných produktov a bola hlavným zásobovateľom nemeckých jednotiek na východnom fronte. Trixi spravodajskej službe, usmerňovanej československou exilovou vládou v Londýne, posielala fotografie strategických objektov a špionážne správy o množstve dovážanej ropy i vyrobeného benzínu… Spojenecké letectvo onoho dňa zničilo podstatnú časť rafinérie a náletové vlny zasiahli viacero budov v okolí. Zahynulo vyše dvesto občanov Bratislavy. Mimochodom, na mieste, kde stála rafinéria, sa dnes ponad Dunaj klenie moderný most s názvom – Apollo. Kalný sleduje protagonistov protifašistického odboja aj po vojne, aj po februárovom komunistickom puči, keď sa mnohí z nich stali obeťami vykonštruovaných procesov s „velezradcami a špiónmi“ (za všetky spomeňme aspoň akciu Monako). V pútavo vyrozprávanej knihe, ktorej nechýba potrebná fakticita a čiernobiela fotodokumentácia, však epizodicky stretneme napr. V. Vančuru, H. Haasa, K. Hašlera, Z. Štěpánka či A. Mandlovú, L. Baarovú a V. Buriana. Žiaľ, publikácia – ako to na Slovensku už býva zlým zvykom – vychádza v nedostatočnej jazykovej úprave. Nad chybami ľahšieho kalibru („prišli si preňho“ namiesto „prišli si poňho“, „Feidliche Flugzeugverbände“ namiesto „Feindliche …“ a pod.) možno mávnuť rukou, no ypsilonky („miestny mocipáni“, „mi dvaja“) už vytierajú zrak…

Slavo Kalný: Bombardovanie Apolky, Albert Marenčin PT, Bratislava 2007, 149 s., cena a náklad neuvedené. -mah-

Karel Černý: Muži z londýnského vydání

Koncem války nechala naše vláda v Londýně vytisknout sérii osmi známek pro použití v osvobozené vlasti. Zvítězil moudrý návrh zobrazit na nich padlé hrdiny čs. zahraničních armád, kteří byli voleni tak, aby představov ali široké spektrum jednotek a zbraní. Původně anonymní portréty ze známek jsou v knize doplněny životopisy (známějšími postavami jsou pouze Jaroš a Gabčík). Poznáváme z nich různé motivace a cesty, které vedly československé občany do zahraničních armád.

Karel Černý: Muži z londýnského vydání, Jitka Půžová, Merkur revue a MDA, Žďár nad Sázavou 2007, 110 s., cena 220 Kč. -jn-

Sláva Volný: Kvadratura času aneb Jak jsem doklopýtal do srpna 1968

Vzpomínky slavného novináře, psané pro Svobodnou Evropu, nepřinášejí hlubokou sebereflexi. Rozhodnutí pro exil roku 1968, jak je vysvětluje, nepůsobí přesvědčivě: je vysvětlováno koncem všech domácích nadějí. Obecně politické úvahy nejsou objevné. Síla knihy je jinde: v autoportrétu velmi sympatického dobrodruha. Rozhodnutí pro exil je sice zdůvodněno ne zcela racionálně, věrohodně zato působí potřeba zkusit něco jiného, jít do neznáma, riskovat nový začátek. Ta se projevovala i dřív, Volného postavení se měnívalo ze zajištěného v nejisté v důsledku vzdorovitosti i nadšení: když si řekne, že se sluší, aby – jako novinář – zkusil budovat vysídlené pohraničí („vlastně není ode mě férové lákat do pohraničí jiné a sám zůstávat v pohodlí redakce a Prahy“). Kdo si pamatuje autorovu hlasatelskou vervu, bude možná mít chvílemi podezření, že některá dobrodružství, zejména sudetská, jsou dobarvena. Ale nebude mít podezření, že s nepoctivými úmysly. Takže: skvělý autoportrét. I se slavným hlasem – ke knize patří CD s reportážemi z právě okupované Prahy.

Sláva Volný: Kvadratura času aneb Jak jsem doklopýtal do srpna 1968 (kniha a CD), Práh, Praha 2008, 296 s. , cena neuvedena. -vb-

Martinus Veltman: Fakta a záhady ve fyzice elementárních částic

Očekávané i neočekávané objevy, které patrně přinese nedávno do provozu uvedený urychlovač v CERNu u Ženevy, nepochybně posílí zájem veřejnosti o fyziku elementárních částic. Zasvěceným úvodem do ní je kniha holandského nositele Nobelovy ceny. Má neobvyklou strukturu: střídají se v ní bílé stránky věnované fyzice se žlutými stránkami věnovanými fyzikům. Zatímco bílé stránky podávají přístupný výklad vývoje a současného stavu poznání elementárních částic s důrazem spíše na experimentální stránku jejich objevování a zkoumání než na dosud nejisté a obtížně vysvětlitelné teorie, žluté stránky těží z autorových osobních zážitků a nevyhýbají se ani zábavným až bizarním detailům.

Martinus Veltman: Fakta a záhady ve fyzice elementárních částic, Academia, Praha 2007, 286 s., cena neuvedena. -jn-

Miljenko Jergovič: Sarajevské Marlboro

Válka je v knize všudypřítomná. Přitom o ní nepadne prakticky ani slovo. Jednotlivé povídky vyprávějí o lecčem – o obyčejném životě, o lásce, o vzpomínkách, o kaktusu… A válka duní v pozadí, obkličuje strachem všechny postavy. Soubor povídek bosensko-chorvatského spisovatele, básníka a novináře překvapuje svou prostotou a opravdovostí, citem pro důležitost těch nejobyčejnějších okamžiků života, poetičností, která občas vyvolá v čtenáři pohnutí. Přitom však nechybějí ironie ani určitá syrovost. Autor knihu napsal v Sarajevu a v Záhřebu v letech 1993 a 1994, tedy v době, kdy zde válka všudypřítomná skutečně byla. Povídky jsou zvláštní, jemné i drsné, nutí k tomu, abyste knihu dočetli až do konce. Rozhodně za to stojí.

Miljenko Jergovič: Sarajevské Marlboro, přeložil Jiří Hrabal, Periplum, Olomouc 2008, 128 s., cena neuvedena -jej-

Knihy

Obsah Listů 5/2008
Archiv Listů
Autoři Listů