Jan Novotný

Demokratický hegemon?

„Velkým průlomem“ nazval Jiří Pelikán v úvodníku Listů z října 1989 události, které znamenaly ukončení mocenského monopolu komunistické strany a nastolení politického pluralismu v Polsku. Mohli a chtěli českoslovenští reformní komunisté, kdyby se dokázali vyhnout sovětskému vpádu, uskutečnit Velký průlom již o dvě desetiletí dříve (a navíc spíše z vlastní vůle než pod tlakem opozice)? Tato otázka se často klade a řeší na základě pouhých dojmů, bez přihlédnutí k dokumentům. Seriozní úvaha by neměla přejít text Analýza činnosti strany a vývoje společnosti od XIII. sjezdu a hlavní úkoly strany v nejbližším období, vypracovaný pro XIV. sjezd KSČ a zveřejněný spolu s ostatními dokumenty a protokolem mimořádného sjezdu v bílé brožuře, kterou vydal roku 1970 Jiří Pelikán v Římě. Brožura nese krycí název V. I. LENIN SPISY XIV. A na její 233. straně v závěru kapitoly Vývoj politického systému čteme: „S tím shora popsanou situací souvisí i nutnost zajišťovat v novém politickém systému vedoucí politický vliv strany novým způsobem: a) ideově politickým vlivem ve společnosti, přitažlivostí, průbojností a přesvědčivostí programu strany i jejích politických konkrétních návrhů a koncepcí; b) zároveň však vedoucí postavení strany musí být zabezpečeno i institucionálně; kdyby neexistovaly jiné politické strany, byla by tato stránka věci jednodušší. Při jejich reálné existenci je však nezbytné v dlouhodobější perspektivě, tj. včetně nových ústavních řešení počítat s tím, že případná ztráta většinových pozic komunistické strany v mocenskopolitických institucích (stát, NF) by byla prakticky nástupem jiné strany k získání těchto pozic, tj. politicko-mocenským převratem. Teoreticky je sice představitelný stav, kdy by to nemuselo ohrozit socialistický a komunistický vývoj; politicky odpovědně viděné podmínky u nás však podobnou úvahu jako politicky reálnou musí dnes vyloučit v dohledné perspektivě (5 let). Politicky bude proto nutno zabezpečit souhrnem promyšlených opatření, aby vztahy uvnitř NF a volební systém zajišťovaly hegemonii a preferenci komunistické strany tak, aby ani v NF, ani v zastupitelských státních orgánech (federálním a národním, nikoliv v místních) nemohlo dojít k menšinovému postavení komunistické strany.“

Reformní komunisté tedy zřejmě chápali, že dovedou-li své demokratizační záměry do konce, bude nutno počítat s koncem hegemonie jejich strany. Z pochopitelných důvodů (dosud živá vzpomínka na Maďarsko, sílící tlak z Moskvy) by však tento konec rádi odložili na co nejpozdější dobu.

Jan Novotný

Obsah Listů 5/2008
Archiv Listů
Autoři Listů

Jan Novotný

Demokratický hegemon?

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu