Knihy 3/2008

John Brockman: Třetí kultura. Za hranice vědecké revoluce

Koncem padesátých let zveřejnil fyzik a romanopisec Charles Percy Snow esej o dvojí kultuře, kde si stěžoval na přehlížení přírodovědecké kultury ze strany humanistů a vyslovil naději ve vznik třetí, integrující kultury. Podle názoru vydavatele Johna Brockmana a jím shromážděných autorů sice ignorance humanistů trvá, třetí kultura však přesto vzniká zásluhou přírodovědců, kteří se nevyhýbají širším aspektům svých oborů a ochotně je přibližují zvídavé veřejnosti. Jednotlivé části knihy se věnují biologické evoluci, vztahu počítačů a lidské mysli, kosmologii, problémům chaosu a řádu a futurologickému výhledu. Každá část začíná souborem textů, připomínajících improvizované a dosti osobně laděné přednášky (fakticky však vznikly zpracováním rozhovorů s vydavatelem), a pokračuje kratšími diskusemi k nim. Podílelo se na nich několik desítek předních světových vědců, mezi nimi např. Dawkins, Penrose, Rees či Gell-Mann. Dávají dobrý průhled do nejaktuálnějších vědeckých problémů a sporů, v nichž zejména počítačoví vědci někdy vystupují až agresivně vůči svým skeptičtějším kolegům. Šťávu dodává knize doslov Antona Markoše, upírající účastníkům debaty právo nazývat se třetí kulturou a prohlašující většinu z nich za stejné, ne-li horší ignoranty a snoby, než za jaké oni považují humanitní intelektuály.

John Brockman: Třetí kultura. Za hranice vědecké revoluce, Academia, Praha 2006, 429 s., cena 450 Kč. -jn-

Nejcitlivější místo režimu. Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) pohledem svých členů (připr. Petr Blažek a Jaroslav Pažout)

Kniha na pohled pěkná a připomínající jednu z nejobdivuhodnějších občanských skupin naší poválečné doby, která se sešla nad velmi užitečnou věcí, vyžadující odvahu. Od té doby, co začala tato skupina působit, nemohly si už být úřady jisty, který případ nespravedlivé represe se jim podaří utajit, a který už ne. Samotná knížka obsahuje rozhovor s někdejšími aktivisty, přiložené CD kompletně okopírované ročníky bulletinu Informace o Chartě 77, který přinášel také zprávy o pronásledování vypracované Výborem. Ediční příprava je ovšem problematická: rozhovor s aktéry je zpracován jaksi hybridně, ani novinářskými postupy (mnoho balastu, někdy však aspoň dokreslujícího atmosféru setkání diskutujících přátel), ale ani přísnou metodou orální historie (např. Ján Čarnogurský zde mluví česky). Také CD je naskenované dost nekvalitně a čtenář nemá jistotu, že připravovatelé si vždy dali práci najít samizdatový exemplář nejbližší zdroji či s nejmenším množstvím překlepů (nebo aspoň to není vysvětleno). V tomto smyslu je publikace spíš pro nostalgiky než pro badatele.

Nejcitlivější místo režimu. Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) pohledem svých členů (připr. Petr Blažek a Jaroslav Pažout), Pulchra , Praha 2008, 144 s. -vb-

Mária Horváthová: Vincent Hložník, Ľubo Zelina, Zuzana Hložníková, Continuum

Vo francúzštine a angličtine vydaná kniha dokumentuje zrod projektu výtvarnej teoretičky Márie Horváthovej Continuum, ktorý mal slovenskú premiéru v jednom z najmladších európskych múzeí moderného umenia – v Danubiane. Práve na tomto polostrove umenia na jar 2006 sprostredkoval dielo trojice slovenskej výtvarnej moderny – Vincenta Hložníka, Ľubomíra Zelinu a Zuzany Hložníkovej. Odvtedy mal výstavný celok viacero zastavení vo veľkých mestách západnej Európy a od sklonku minulého roka žije aj v tejto pôsobivej publikácii. Dominuje jej Hložník, jeden z najvýznamnejších predstaviteľov slovenského výtvarného umenia, autor rozmerného humanistického a sociálneho diela, zakladateľ slovenskej modernej grafiky. Ilustroval viac než tristo kníh, venoval sa sakrálnej ikonografii, stal sa úspešným tvorcom známok. Výstava i kniha zachytávajú jeho tvorivé vzopätie posledných pätnástich rokov života, a to prostredníctvom apokalyptického cyklu, v ktorom defilujú ľudské postavy a zvieratá (predovšetkým býky a kone) obnaženej anatómie, akoby zasiahnuté kŕčom a zmeravené v hrôze, škľabe či úškľabku, a teda ešte väčšmi, dodatočne deformované, na plátnach spravidla lámané v ostrých hranách a maľované v neutíchajúcom výbuchu farebnej expresivity. Zelina je v predkladanom výbere oveľa abstraktnejší, čo korešponduje aj s názvami jednotlivých prác (Antropologický systém, Spektrálna analýza…). Zelinovo skúmanie človeka, jeho pôvodu, vývoja, postavenia vo svete, je plné priam eruptívnych kombinácií jasných, výrazne oddelených a sýtych farebných plôch (najmä oranžovej, zelenej a červenej). Hložníkova dcéra Zuzana ponúka portréty či fragmenty, torzá portrétov. Predstavuje sa figuratívnymi linorytmi, a hoci sú farebne striedme – autorkina reflexia sa tu sýti výlučne čiernou a bielou farbou – dosahuje prinajmenšom rovnako expresívny účinok. To, čo okrem expresívneho výrazu trojicu spája, je existenciálny nepokoj, uvedomovanie si hrozieb modernej civilizácie, túžba po oslobodzujúcom dialógu. To všetko sa premieta aj v spracúvaní podobných tém a motívov a zavše vyjadruje i úplnou alebo čiastočnou zhodou v názvoch vystavených a publikovaných diel (Jazdci, Dialóg, Filozof, V cirkuse…). Reprezentantívna kniha. V úplnej zhode s reprezentatívnymi osobnosťami, ktorým je venovaná.

Mária Horváthová: Vincent Hložník, Ľubo Zelina, Zuzana Hložníková, Continuum, FO ART, Bratislava 2007, 145 s. -mah-

David Řehák, Pavel Foltin, Richard Stojar: Vybrané aspekty soudobého terorismu

Bezpečnostní situace po 11. září je doprovázena i zvyšujícím se počtem bezpečnostních studií, zvláště o terorismu, i u nás. Monografie autorů z brněnské Univerzity obrany se po vymezení kategorie terorismu a jeho historickém vývoji věnuje teroristickým skupinám, typologii terorismu, způsobům jeho realizace, formám a důsledkům. Samostatná část se zabývá bojem proti terorismu. Dokumentární část studie dává souhrnný přehled o zahraniční a české literatuře včetně elektronických zdrojů; je tu i chronologický přehled nejvýznamnějších teroristických činů, počínaje sarajevským atentátem, a stručná charakteristika vybraných teroristických organizací a skupin (Action Directe, al-Kajda, ETA, Hamas, Hisballáh, IRA, Óm šinrikjó). I když autoři nepovažují terorismus za hrozbu nejzávažnější (tou jsou pro ně válečné konflikty, proliferace zbraní hromadného ničení či konvenční zbrojení), ale za jednu z nejaktuálnějších, pozornost aktérům terorismu je zvláště přínosná.

*David Řehák, Pavel Foltin, Richard Stojar: Vybrané aspekty soudobého terorismu. Ministerstvo obrany České republiky – AVIS 2008. 144 stran.

-ar-*

M. Balabán, J. Duchek, L. Stejskal: Kapitoly o bezpečnosti

Publikace o nejrůznějších bezpečnostních tématech jsou většinou analytického charakteru a ponejvíce se týkají terorismu. K nim nyní přibyla monografie spíše deskriptivní, určená zvláště pro vysokoškoláky. Stejně může být zajímavá i pro ostatní čtenáře, kteří chtějí získat komplexnější představu. Ke zpracování se z iniciativy Střediska bezpečnostní politiky Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd UK spojilo devatenáct bezpečnostních odborníků. Soubor monografických studií vychází z klíčové bezpečnostní problematiky, jíž je koncept a souvislosti bezpečnosti s identifikací hrozeb a rizik. Na úvod navazuje kapitola Bezpečnost České republiky – legislativní a ekonomický kontext, v níž se pojednávají ústavní úprava zajišťování bezpečnosti ČR a strategické bezpečnostní dokumenty. Samostatná pozornost je věnována mezinárodnímu zajištění bezpečnosti ČR. Zařazena je i prognóza vývoje ve světě do roku 2020.

M. Balabán, J. Duchek, L. Stejskal: Kapitoly o bezpečnosti, Karolinum, Praha 2007, 430 stran.-ar-

Meze formalizace, analytičnosti a prostoročasu

Listy 2/2006 se v glose zmiňovaly o brněnských akcích spojených se stým výročím narození Kurta Gödela. Filozofický ústav AV ČR nyní vydal přednášky pronesené v jejich rámci. Zabývají se Gödelovou osobností, dílem a odkazem, jakož i aktuálními problémy, které řeší současní analytičtí filozofové. Texty vysoce technického rázu se střídají s přístupnějšími úvahami. Uveďme několik titulů: Šíp a opona času; Jsou reálná čísla opravdu reálná?; Paradox lháře a jeho řešení; O pokroku vo vedách; Russellovy úvahy o geometrii; Brněnští příbuzní Kurta Gödela. Sborník ve svém celku ukazuje, že filozofie a exaktnost si nejsou cizí.

Meze formalizace, analytičnosti a prostoročasu, Filosofia, Praha 2007, 301 s.-jn-

Roselyne Chenu: Žít svobodně je umění (Československý deník 1969–1980)

Záznamy z prvního normalizačního desetiletí v ČSSR od autorky, která do čerstvě okupované země jezdila, zejména aby pomáhala svobodě slova a pronásledovaným a zakazovaným spisovatelům, překladatelům a redaktorům. Vzácné zachycením atmosféry postupné eroze vzdorného společenství, ale zároveň vzniku společenství už méně početného, ale neméně vzdorného. Také úctyhodná snaha cizinky vcítit se i do obecnějších, i dobově daných zvláštností tehdejšího Československa.

Roselyne Chenu: Žít svobodně je umění (Československý deník 1969–1980), z francouzštiny přeložil Matěj Turek, Jitro, Praha 2007, 284 s.-vb-

Arnošt Veselý a Martin Nekola (eds.): Analýza a tvorba veřejných politik (přístupy, metody a praxe)

Veřejná politika jako předmět samostatné vědní disciplíny má za sebou jen půlstoletou historii, u nás sotva delší než něco přes dekádu. Jak píší editoři, je publikace určena pro čtenáře analyzující a vytvářející veřejnou politiku, kteří „mají za to, že politika není pouze bojem o moc a prosazení určité ideologie, ale že k ní jde přistupovat i věcným a systematickým způsobem“. Klíčovou kategorií je sociální problém a jeho řešení prostřednictvím programů, legislativních norem, dlouhodobých strategických záměrů, koncepcí a vizí jejich zhodnocení na nejrůznějších úrovních řízení. K tomu nabízejí množství metod a postupů. Kniha je vhodná pro teoretiky a studenty, ale především pro praktiky – politiky, pracovníky státní správy i dalších institucí.

Arnošt Veselý a Martin Nekola (eds.): Analýza a tvorba veřejných politik (přístupy, metody a praxe). Studijní texty, Sociologické nakladatelství, Praha 2007, 406 s., 325 Kč. -ar-

Jan Galandauer: 6. 7. 1915. Pomník Mistra Jana Husa. Český symbol ze žuly a bronzu

Další svazeček dobře vymyšlené edice popularizující dějiny. Tentokrát s titulem vlastně trochu hravým, ač šlo o vážné věci: 6. červenec 1915 měl být pro Čechy jedním z nejslavnostnějších dnů, ale nebyl; Husův pomník na Staroměstském náměstí byl hotov, ale už byla světová válka, takže slavnostní odhalení se nakonec konalo velmi komorně. Kniha zachycuje také pozdní a dosti (pro vlasteneckou obec) trapné dějiny jiného pomníku na tomtéž místě – mariánského sloupu. Autor, který však nikde násilně neaktualizuje, nemohl nemít na mysli a čtenář nemůže nemít na mysli všelijaké polistopadové pomníkové trapnosti – spojené i se stavěním, i bouráním a rituálním hanobením.

Jan Galandauer: 6. 7. 1915. Pomník Mistra Jana Husa. Český symbol ze žuly a bronzu, Havran, Praha 2008, 168 s.-vb-

W roli głównej Ferdynand Waniek. Antologia sztuk czeskich dysydentów

Poláci si při všem velkém zájmu o českou literaturu uvědomili, že všechno se přeložit stejně nedá, a tak vznikají v posledních letech také četné antologie – jako tato, zachycující vaňkovskou vlnu divadelních textů, zahájenou a inspirovanou Václavem Havlem a pokračující ještě texty Pavla Landovského, Pavla Kohouta a Jiřího Dienstbiera. Za hlavní redakce české badatelky Lenky Jungmannové a Krystyny Krauseové se nad prací sešlo několik překladatelů – čechofilů různých generací. Polskému čtenáři se tak dostává do ruky i chytrá zábava, i dokument doby a velkých přátelství lidských i tvořivých. Další svazek slibné a už teď užitečné edice Literatura Czeska.

W roli głównej Ferdynand Waniek. Antologia sztuk czeskich dysydentów, ATUT, Vratislav 2008, 376 s.-vb-

Politické kampaně, volby a politický marketing

Jak politici sami sebe prodávají (zde v přeneseném smyslu, tedy voličstvu, ne firmám), jak ovlivňuje politická orientace novin výběr jazykových prostředků, co to vůbec je politický marketing a další otázky si klade tento sborník a snaží se na ně přinést aspoň částečnou odpověď. Velmi zajímavý je i příspěvek, který se k ústřední tematice vztahuje pouze částečně, ale zabývá se věcmi, o kterých zatím mnoho nevíme, jako je hlasování po internetu, jeho technickými i bezpečnostními aspekty (Sylvie Reterová). Snad ovšem bude na místě upozorňovat na to stále víc: zejména mladí badatelé – nejen v této knize – začínají psát tak, že jejich texty by ještě před několika lety redaktor považoval za těžkopádný překlad z angličtiny.

Politické kampaně, volby a politický marketing, sestavil Pavel Šaradín, Periplum, Olomouc 2007, 144 s.-vb-

Ivan A. Petranský: Život pod hviezdou. Osudy Tomáša Dezidera Munka

Ivan A. Petranský zachytáva životné príbehy Tomáša Munka, jeho brata Juraja a rodičov Gizely a Františka – osud jednej židovskej rodiny. Neusiluje sa zachytiť typické v rodinnom živote jednej sociálnej skupiny – volí si celkom výnimočnú rodinu konvertitov. Za osudom tejto rodiny cítime, že jedinečné – hoci iným spôsobom – boli aj ďalšie židovské rodiny.

Text, doplnený množstvom fotografií, kresieb a cenných rukopisných dokumentov, veľmi presne zachytáva premeny spoločnosti v čase druhej svetovej vojny a existencie Slovenského štátu – v dejinách malého štátneho útvaru sa odráža priebeh veľkej vojny.

Autor nás vedie slovenskými dejinami sledujúc vývoj antisemitizmu od prvých náznakov rasovej diskriminácie v práci a štúdiu k časom tých najkrutejších pravidiel. Hovorí o časoch, keď sa blahoželalo k prezidentskej výnimke, ale aj o časoch, keď sa prezidentská výnimka stala bezcenným kusom papiera.

Kniha vyvracia viaceré o tomto období zaužívané predstavy: Píše sa v nej o konverziách, ktoré neviedli praktické výhody, ani strach o život. Píše sa v nej o pokrstených Židoch, ktorých vstup do Cirkvi neuchránil. Odhaľuje aj osobnú statočnosť radu slovenských občanov. Množstvo malých krokov, ktorými sa usilovali odvrátiť tragédiu konkrétnych Židov, pomohlo zachrániť aspoň niektorých. Platné diskriminačné zákony však drobili možnosť odporu na jednotlivé gestá, až napokon ukázali aj politickým predstaviteľom, ktorí ich schvaľovali, ich vlastnú bezmocnosť.

Pri dátumoch rokov 1944–5 si čitateľ s bolesťou uvedomuje tragické dôsledky povstania vo vzťahu k slovenským Židom – exodus mnohých začal v posledných mesiacoch vojny a mnohí v posledných týždňoch vojny aj zahynuli. Ako rodina Munkovcov. V srdciach priateľov a blízkych rodiny Munkovcov zostalo po nej prázdno. Toto prázdno evokuje aj záverečná veta epilógu venovaná vychovávateľke Tomáša a Juraja: „Až do svojej smrti chodila oblečená v čiernom.“ Správne umiestnená veta – bodka za knihou – premieňa faktografický údaj na obraz. Prázdno po Munkovcoch vyjadrili viacerí rodinní priatelia, medzi nimi krstný syn manželov Munkovcov – lekár a básnik Pavol Strauss. Prázdno po Munkovcoch zapĺňa aj kniha Ivana A. Petranského Život pod hviezdou. Kniha napísaná pútavo a odborne, ale zároveň s pokorou vedomia, že slová nikdy nezaplnia priestor po osobe – že prázdno po ľudskej osobe sa nijako nedá zaplniť úplne.

Ivan A. Petranský: Život pod hviezdou. Osudy Tomáša Dezidera Munka. Vydavateľstvo Michala Vaška. Prešov, 2008, 146 strán. Anna A. Hlaváčová

Dušan Šlosar. Jaké hlavy, takový jazyk. Rozhovor o češtině a o životě vedli Jiří Trávníček a Jiří Voráč

Brno v poslední době velmi obohacuje svůj literární autoportrét, nyní dále díky knize rozhovorů s oblíbeným pedagogem několika generací brněnských studentů češtiny a dnes známým popularizátorem přemýšlení o češtině staré i současné Dušanem Šlosarem. Kompetentní jsou otázky a věrohodně působí autoportrét vědce, nikoliv snad bojovníka, ale člověka, který hleděl využít všech možností, které mu působení na univerzitě, v prostředí přátel i jinde poskytovalo k rozšíření a obsazení prostoru pro svobodné myšlení. K závěru čteme mj. zajímavé vzpomínky na brněnský univerzitní Listopad a také pár pokusů o prognózu dalších osudů naší mateřštiny.

Dušan Šlosar. Jaké hlavy, takový jazyk. Rozhovor o češtině a o životě vedli Jiří Trávníček a Jiří Voráč, Host, Brno 2008, 216 s., doporučená cena 219 Kč. -vb-

Antonín Benčík: V chapadlech kremelské chobotnice

Výtky na způsob „dosud nemáme zpracováno…“, „historikové dodnes nepopsali…“ působí někdy směšně, jako by těm historikům mělo nějaké plénum dát úkol, anebo jako by jim úkol dalo, a oni ho nesplnili. Ale na druhé straně: co doporučit třeba inteligentnímu cizinci čtoucímu česky o osmašedesátém jako základní text, jako úvod, třeba populární? Pro pokročilého by se ledacos našlo, dokumenty, hluboké i plytké vzpomínky, apologie i kritiky. Onen sen o souhrnu nesplňuje a nemůže splňovat ani kniha A. Benčíka – je to zasvěcené dílo, ale dílo aktivního účastníka. Ovšem ani jedna stránka není nudná, ať už čteme třeba podrobnosti o pronásledování Josefa Smrkovského až (skutečně doslova) za hrob, nebo o počátku čistek v armádě. Rozšířené pohrdání osmašedesátým po Listopadu, zlé, malicherné a vůči Slovensku i zahraničí netaktické zacházení s A. Dubčekem autora někdy vede k reakci také krajní, i když pochopitelné; přesto řekněme, že někdejší první tajemník přišel o vyhlídky na větší politický vliv v budoucnu nejpozději někdy kolem poloviny 70. let a nepřipravily jej o ně pikle, ale jeho vlastní volba životní a politické taktiky. Věřme, že k obálce a titulu vzrušující knihy, které – paradoxně – vyvolávají vzpomínky na poetiku Ligy proti bolševismu, autora dotlačilo z obchodních důvodů nakladatelství.

Antonín Benčík: V chapadlech kremelské chobotnice, Mladá fronta, Praha 2007, 520 s. -vb-

Žo Langerová: Vtedy v Bratislave. Môj život s Oskarom L.

Mezi již vydanými vzpomínkami žen komunistických obětí komunistických politických procesů by neměla zapadnout ani tato kniha skeptičtější manželky zapáleného aktivisty a národohospodáře Oskara Langera. („Nemôžem povedať, že som cítila či dokonca vyjadrovala odpor k Oskarovým politickým ideám. Naopak, bola by som býbala veĺmi rada, keby sa mu podarilo rozptýliť moje pochybnosti. … Milovala jsem svojho muža… a hanbila som sa za svoj meštiacky pôvod…“) Samozřejmě, každý osud je jedinečný; na otázku, proč stojí za to číst tyto vzpomínky, když přece popisují cestu už tolikrát popsanou, od „rudé asimilace“ přes hroznou osobní zkušenost se zvrhlým naplněním někdejších snů až po odpor k režimu či emigraci, by bylo hodně odpovědí. Vyberme dvě: intenzivní popis krásy Švédska jako nového, pozdního domova, okouzlení nikoliv ze zámožnosti, ale z čistoty vzduchu a nepřítomnosti strachu z policie; podobně intenzivní popis pádu z prostředí smetánky do prostředí chudého, špinavého, ordinérního, ale také moudřejšího, protože uvažujícího mimo ideologická schémata, v 50. letech: „Pán Kovács si, pochopiteĺne, myslel, že najlepším vtipom je stav, v akom sa nachádza miestne družstvo. Jeho jediná krava dávala viac mlieka za jeden deň ako všetky tie úbohé kostry v kolektívnej maštali… Bolo zaujímavé, že neúspech družstva nepripisoval ani tak samotnému systému ako skôr neschopnosti a nečestnosti vedúcich.“

Žo Langerová: Vtedy v Bratislave. Môj život s Oskarom L., Albert Marenčin Vydavateĺstvo PT, SNM – Múzeum židovskej kultúry, Bratislava 2007, 224 s., -vb-

Knihy

Obsah Listů 3/2008
Archiv Listů
Autoři Listů