Z Akčního programu Komunistické strany Československa

Zároveň je ještě letos potřebí zajistit uplatnění ústavních shromažďovacích a spolčovacích svobod tak, aby byla zákonem zaručena možnost vzniku dobrovolných organizací, zájmových sdružení, spolků apod. podle současných zájmů a potřeb různých vrstev a skupin našich občanů, bez byrokratických omezování a bez monopolních práv jakékoli organizace. Jakákoli omezení v tomto směru mohou být dána jen zákonem a jen zákon může stanovit, co je protispolečenské, zakázané a trestné. Zákonem zaručené svobody musí v tomto smyslu plně platit v souladu s ústavou i pro občany různé náboženské víry a vyznání.

Nelze zajistit účinný vliv mínění a názorů pracujících na celou naši politiku, nelze čelit snahám o potlačení kritiky a iniciativy lidu, jestliže pro všechny občany nezajistíme důsledně právními prostředky ústavně zaručenou svobodu projevu a vůbec všechna politická a osobní práva občanů. Socialismus nemůže znamenat jenom osvobození pracujících lidí z nadvlády vykořisťovatelských třídních vztahů, ale musí přinést pro plné uplatnění osobnosti více, než dává kterákoli buržoazní demokracie. Pracujícím lidem, kterým už nediktuje třída vykořisťovatelů, nelze libovolným výkladem mocensky předepisovat, o čem smějí a o čem nesmějí být informováni, které své názory mohou a které nemohou veřejně vyslovit, kde se veřejné mínění může uplatnit a kde ne. Musí být soustavně využíván výzkum veřejného mínění při přípravě závažných rozhodnutí a hlavní výsledky výzkumu mají být zveřejňovány. Jen na základě zákona, který stanoví, co je protispolečenské – což u nás stanoví hlavně trestní zákon – lze podobné omezení uplatnit. ÚV KSČ považuje za nutné v nejbližší době přesněji než dosud vymezit tiskovým zákonem, kdy může státní orgán zakázat šířit určitou informaci (v tisku, rozhlase, televizi apod.) a vyloučit možnost faktické předběžné cenzury. Je nutno překonat opožďování, zkreslování a neúplnost informací, odstranit neodůvodněné utajování politických a hospodářských skutečností, zveřejňovat roční výsledky hospodaření podniků, zveřejňovat i alternativní návrhy různých opatření a řešení, rozšiřovat dovoz a prodej zahraničního tisku. Vedoucí představitelé státních, společenských a kulturních organizací jsou povinni pořádat pravidelně tiskové konference a vystupovat k aktuálním otázkám v televizi, rozhlase a tisku. V tisku je nutno umožnit odlišení oficiálních stanovisek státu, orgánů strany a publicistiky; zejména stranický tisk má vyjadřovat vlastní život strany, vývoj i kritické střetávání různých názorů mezi komunisty apod. a nemůže být ztotožňován plně s oficiálními stanovisky státu.

Strana si uvědomuje, že demokratizační proces se mohou pokusit zneužít ideologičtí odpůrci socialismu. V současné etapě vývoje v podmínkách naší země však platí zásada, že buržoazní ideologii lze čelit jen otevřeným ideovým bojem před tváří všeho lidu. Získávat lidi pro ideje a politiku strany lze jen bojem opřeným o praktickou činnost komunistů ve prospěch lidu, o pravdivou a úplnou informaci, o vědecký rozbor. Věříme, že v takovém boji všechny složky naší společnosti přispějí aktivně k vítězství pravdy, která je na straně socialismu.

V současném období musí vzrůst aktivnost a zodpovědnost vydavatelství, šéfredaktorů, všech členů strany a pokrokových pracovníků v masových komunikačních prostředcích za probojovávání socialistických idejí a realizování politiky strany, Národní fronty a státu.

Právními normami je třeba přesněji zaručit svobodu projevu i menšinových zájmů a názorů (opět v rámci socialistických zákonů a v souladu se zásadou, že rozhodnutí se řídí vůlí většiny). Právně přesně zaručit ústavní svobodu pohybu, zejména výjezd našich občanů do zahraničí; jde hlavně o to, aby občan měl právní nárok i na dlouhodobější nebo trvalý pobyt v cizině a aby lidé nebyli bezdůvodně stavěni do postavení emigrantů; zároveň je nutno zákonem chránit i zájmy státu, např. pokud jde o odliv některých kategorií specialistů apod.

Postupně musíme vyřešit v celém právním řádu úkol, jak lépe a důsledněji chránit osobní práva a vlastnictví občanů, zejména vyloučit ustanovení, která prakticky znevýhodňují občany proti státním i jiným institucím. Zamezit nadále tomu, aby k osobnímu vlastnictví rodinných domků, zahrádek apod. přistupovaly různé instituce s přezíráním osobních práv a zájmů občanů. V nejbližší době je potřebí přijmout již delší dobu připravovaný zákon o náhradě škody způsobené občanovi nebo organizaci nezákonným rozhodnutím státního orgánu.

Vážnou skutečností je i to, že doposud nebyla do všech politických a občanských důsledků provedena vždy ani rehabilitace lidí – komunistů i nekomunistů – kteří byli obětí nezákonnosti v minulých letech. Z iniciativy orgánů ÚV KSČ se přezkoumává, proč stranická usnesení v tomto směru nebyla důsledně splněna, a zajišťuje se, aby tam, kde ještě k nápravě křivd nedošlo, byla náprava zjednána. Ani v politických orgánech, které mají minulé nezákonnosti napravovat, ani v celém bezpečnostním, prokurátorském a soudním aparátu nesmí sedět nikdo, kdo může mít ze své vlastní minulé činnosti sebemenší osobní zájem nápravu brzdit.

Strana si je vědoma, že nevinně odsouzeným a pronásledovaným lidem nikdo nevrátí ztracená léta jejich života; bude však prosazovat, aby zmizely jakékoli stíny nedůvěry a ponižování, důsledky, které nezákonné zásahy měly často pro rodinu a příbuzné postižených, a bude důsledně dbát na to, aby všichni takto pronásledovaní lidé měli plnou možnost uplatnit se v práci, ve veřejném životě i v politické činnosti. Je samozřejmé, že ani při plné rehabilitaci osob nemůžeme měnit důsledky revolučních opatření, jež byla v minulých letech provedena v souladu se smyslem třídního zákonodárství, které směřovalo proti buržoazii, jejím majetkovým, ekonomickým a společenským oporám. Celý problém nápravy nezákonných represí v minulých letech je nutno řešit s plnou odpovědností příslušných státních orgánů, na základě právní úpravy; ÚV KSČ podporuje návrh, aby postup v těchto otázkách i problémy právních důsledků byly upraveny zvláštním zákonem.

Široké demokratické pojetí politických a osobních práv občanů, jejich právní a politické záruky považuje strana za nezbytný předpoklad nutného upevňování společenské kázně a řádu, stabilizace socialistických společenských vztahů. Sobecké chápání občanských práv, vztahy ke společenskému vlastnictví podle zásady, že „ z cizího krev neteče“, nadřazování dílčích hledisek celospolečenským potřebám – to vše jsou jevy, proti kterým komunisté budou důsledně bojovat.

Vlastním smyslem rozvoje demokracie musí být lepší výsledky praktické práce, opřené o širší možnosti pro činorodou aktivitu, pro zajištění zájmů a potřeb lidu. Demokracii nelze ztotožňovat se všeobecným řečněním a stavět ji proti požadavkům kázně, odbornosti a efektivnosti řízení. Avšak libovůle a nejasné stanovení práv i povinností takový vývoj znemožňuje, vede k neodpovědnosti, k pocitu nejistoty, a tím i ke lhostejnosti vůči veřejným zájmům a potřebám. Zároveň právě hlubší demokracií a mírou občanských svobod musí socialismus prokázat, že překonává omezenou demokracii buržoazní a může se tak stát přitažlivým příkladem pro pokrokové hnutí i v průmyslově vyspělých zemích s demokratickými tradicemi.

Akční program Komunistické strany Československa, přijatý na plenárním zasedání ÚV KSČ dne 5. dubna 1968, Rudé právo 10. dubna 1968; úryvek z podkapitoly Bez práva není odpovědnosti, ss. 12–13; v originále je zvýraznění provedeno tučným tiskem.

Obsah Listů 3/2008
Archiv Listů
Autoři Listů

Z Akčního programu Komunistické strany Československa

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu