Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2007 > Číslo 6 > Jiří Vančura: Jak užitečně znechutit politiku

Jiří Vančura

Jak užitečně znechutit politiku

Není těžké shodnout se v názoru, že kauza spojená se jménem ­Jiřího Čunka už přestává bavit a stává se nudnou. Kéž by – takové je zejména přání všech, kteří se v kritické chvíli chopili košťátka nebo přidrželi koberec. V celém tragikomickém případu bylo napácháno tolik školáckých omylů, nepodařených manévrů a vyšlo najevo tolik podezřelých indicií, že nezbývá než spoléhat na všeobecné zapomnění. Ať se raději v obec­né mysli posílí názor, že všichni politici jsou darebové, zaplaťpánbůh za tu anonymitu. Naděje, že k dalším volbám přijde zase o ně­co méně občanů, není proti mysli těm, kdo z obecného znechucení těží. Jejich věrní voliči se dostaví, dobře vědí, na které straně je chléb namazaný, a přičiní se, aby tomu i napříště bylo nejinak. Vtípky a karikatury, jako je ta čerstvá, na níž většina lidoveckých senátorů doporučuje menu se zatloukanými čunkofleky, jsou dobovým koloritem, potvrzujícím možná kladný, možná záporný rys naší povahy, pudící k žer­tům, když začíná být zle.

Návod, aby Jiří Čunek zveřejnil text rozhodnutí, kterým státní zástupce jeho kauzu zrušil, dospěv k názoru, že se vlastně žádná neudála, byl ukvapený. S jakým gustem a pílí by se na prokurátorské rozhodnutí vrhli kritici, hledající a dozajista nalézající v něm skuliny, po jejichž rozšíření by leccos vypadalo jinak než čisté, beztrestné, nemáme-li užít archaického slova poctivé. Čunkův původní souhlas, že verdikt státního zástupce zveřejní hned po neděli, až si ten spis přečte, byl ukvapený, nerozumný. A tak neděle plynou, ke zveřejnění však nedochází. Nejprve s ním měl souhlasit další ­obviněný a po něm prý i dalších čtyřicet protagonistů, kteří jsou v rozhodnutí jmenováni. Tedy úkol téměř nadlidský, a jak se časem s nejvyšší mírou pravděpodobnosti ukáže, nesplnitelný. Zapomenutím skončí i choulostivé obvinění osob, absurdně svědčících, že se nestal čin, který se nestal, a jen zlaté oči spatří proces s hlavní svědkyní, zostuzenou výroky delegovaného žalobce.

Mlčet, zapomenout, doufat ve vyznění do ztracena – v zájmu křehké strany v křehké koalici. Případ by však měl být uchován jako učebnicový návod, jak pěstovat užitečné znechucení ­politikou.

Jiří Vančura

Obsah Listů 6/2007
Archiv Listů
Autoři Listů
Předplatné Listů


Knihovna Listů

Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříšeného Ducha

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

Ondřej Vaculík

Alena Wagnerová

Jan Novotný

Tomáš horvath

Tomáš Tichák

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.