Knihy 6/2007

Daniel Špelda: Astronomie v antice

Jak se staří Řekové dostali k astronomii, jak se jejich vědomosti od Thaléta po Ptolemaia obohacovaly, co jim zabránilo dospět k heliocentrismu? Těmito otázkami se kniha zabývá se zvláštním zřetelem k úloze, kterou při rozvíjení antické astronomie sehrála filozofie. Začíná výkladem základních astronomických jevů a pojmů z hlediska geocentrického pozorovatele nebes a provází pak čtenáře osmi staletími vývoje vědy o nebeských pohybech a světlech. Autor vychází z rozsáhlé znalosti původních pramenů i výsledků bádání historiků, píše však poutavým a přístupným způsobem. Vyvrací některé rozšířené legendy a simplifikace. Jeho záměrem je pokračovat knihou o středověké a raně novověké astronomii.

Daniel Špelda: Astronomie v antice, Montanex, Ostrava 2006, 262 s., náklad a cena neuvedeny. -jn-

Ivan Margolius: Praha za zrcadlem

Příběh Rudolfa Margolia, snad nejsympatičtější oběti procesu se Slánským, již před časem vypsala jeho žena Heda Margoliová-Kovályová. Jeho syn, jemuž byly v době otcova zatčení čtyři roky, líčí v této knize výsledky svého pátrání po otcově osudu a zasazuje je do širšího kontextu naší novodobé historie. Na osudech předků Rudolfa a Hedy poznáváme hodně z historie českých Židů. Zážitky z koncentračních táborů, který oba jakoby zázrakem přežili, vedly Rudolfa ke vstupu do KSČ a k důvěru ve správnost volby mu nedokázal rozmluvit ani jeho přítel Pavel Tigrid a Koestlerův román, který mu půjčil. V knize se prolíná románová rekonstrukce Margoliova života s výpověďmi jiných obětí a ukázkami z dobových dokumentů. Umožňuje lépe porozumět iluzím a rezignaci obětí zrůdného systému, jeho strůjcové a spolehliví sluhové zůstávají děsivou záhadou.

Ivan Margolius: Praha za zrcadlem. Putování 20. stoletím, Argo, Praha 2007, 340 s., náklad neuveden, 298 Kč.-jn-

Ivan Lehotský: Moje diery v ementáli

Ivan Lehotský pracoval v Slovenskej televízii, v roku 1968 emigroval do Švajciarska, na univerzite vo Fribourgu vyštudoval filozofiu a teológiu, istý čas pôsobil ako pastorálny asistent, neskôr vyučoval etiku a náboženské vedy na gymnáziách v Zürichu. V roku 1999 sa ako predčasne penzionovaný vrátil na Slovensko (žije na Záhorí), tu píše a publikuje, podobne ako jeho manželka, ktorou je dnes už uznávaná prekladateľka slovenskej literatúry do nemčiny Gerlinde Tesche (pôvodne z Halle). V epilógu autor konštatuje, že sa cíti ako bezdomovec, keďže nevie, či jeho skutočným domovom je Slovensko, alebo Švajciarsko. Tento základný pocit akiste spočíva v tom, že mnohé spoločenské a politické reálie sú pre Lehotského nepochopiteľné a cudzie. Priamo či nepriamo ich pomenúva. Patrí k nim nízka kultúra slovenského politického života, absencia akejkoľvek solidarity medzi reprezentantmi umeleckých žánrov, všeobecná ľahostajnosť Slovákov k veciam verejným a pomalý občiansky rast vedno s nepripravenosťou diskutovať a argumentovať, na druhej strane sklon k velikášstvu, prejavujúcemu sa nielen verbálne: „Blahoslavený je ten, ktorý nemá čo povedať, a napriek tomu mlčí…,“ možno sa dočítať v knihe popri pôsobivých spomienkach na osobné stretnutia s Leszkom Kołakowským či pápežom Jánom Pavlom II. Ivan Lehotský ani napriek tomu nestráca v cudzine nadobudnutý „vnútorný pokoj a schopnosť vedieť sa sústrediť na to podstatné v živote“. Lebo jeho fundamentom je láskavý, chápavý a zhovievavý pohľad na svet a ono ľudské hemženie v ňom. Inými slovami: doma je na Slovensku i vo Švajciarsku, ba vlastne všade. Lebo všade na svete – aspoň tak sa nádejame – je jeho životná filozofia potrebná.

Ivan Lehotský: Moje diery v ementáli, Petrus, Bratislava 2007, 264 s., náklad a cena nie sú uvedené.-mah-

Stephen Law: Filozofická gymnastika. 25 krátkých myšlenkových dobrodružství

Kdo se také domnívá, že filozofie je nerozlučně spjata s lidským životem a že jejím otázkám se důsledně myslící člověk nevyhne, bude potěšen způsobem, jímž to autor přesvědčivě prokázal. Vnesl základní filozofické otázky do dvaceti pěti rozhovorů, které se odvíjejí z běžných životních situací, obvyklých témat sporů a diskusí i prognostických úvah. Zároveň však bude otřesen zjištěním, že většina těchto otázek nemá a v dohledné době sotva bude mít nezpochybnitelné odpovědi. Uveďme jen názvy několika kapitol: Odkud se vzal vesmír? Co je špatného na homosexualitě? Je možné cestovat v čase? Může stroj myslet? Existuje Bůh? Proč očekávat, že zítra vyjde slunce? Zasluhujeme za cokoliv trest? Autor – či postavy jeho rozhovorů – se často dovolávají velkým myslitelů minulosti, takže kromě filozofických problémů poznáme i lidi, kdo je nastolili a pokoušeli se řešit. Velikost jejich pochyb ční vysoko nad malostí jistot.

Stephen Law: Filozofická gymnastika. 25 krátkých myšlenkových dobrodružství, Argo a Dokořán, Praha 2007, 342 s., náklad neuveden, 299 Kč.-jn-

Gisela Bocková: Ženy v evropských dějinách od středověku do současnosti

Autorka je historička, působí na univerzitě v Berlíně. Zabývá se dějinami západní Evropy, vývojem lidských práv, antisemitismem a postavením žen. Bocková přihlíží ke každodennímu životu i kultuře doby. Knihu doprovodil předmluvou významný francouzský historik a spisovatel Jacques Le Goff, jenž píše o velké otázce, „kterou si kladou všichni, kdo Evropu utvářejí nebo se o její utváření alespoň zajímají: Kdo jsme, odkud přicházíme a kam jdeme?“. Čtenář nahlédne do nejrůznějších prostředí v průběhu dějin; kniha je analýzou mravů, postojů, tak jak se vyvíjely v souvislosti s postavením ženy, a to zejména ve dvou odlišných světech: ženském a mužském. Bocková se však zabývá i vznikem a šířením rasistických, xenofobních idejí, předsudků, tedy tím, jak Zlo vešlo do Evropy; je vynikající vypravěčka, text je dobře promyšlený i napsaný. K cenným kapitolám patří i kapitola Mezi extrémy, ve které se autorka věnuje specifickým zkušenostem žen v období nacionálního socialismu a druhé světové války. Kniha významně osvětluje málo známé skutečnosti postavení žen v lágrech. Jinde se Bocková zabývá tématem nalezinců v Evropě. První evropský nalezinec vznikl v Anglii v roce 1741. Krátce nato se nalezince rychle rozšířily i na pevnině; v 19. století dosahuje počet odložených dětí více než deset milionů. Těžiště knihy však spočívá v tzv. querelle de femmes či querelle du mariage, evropském sporu o pohlaví a manželství; sporu, který trvá staletí a stále je živý.

Gisela Bocková: Ženy v evropských dějinách od středověku do současnosti, přeložil Alexej Kusák, NLN, Praha 2007, 350 s., náklad a cena neuvedeny.-lch-

Giuliano Amato, Lucia Pozzi: Je jiný svět možný? Cesta k pochopení a změně

Na první pohled, při zběžném listování, působí útlá knížka jako politický slovník: Globální hrozby – příjmy – zdraví – spravedlnost – neziskové organizace – neokonzervativci – populisté, to jsou některé názvy z pětatřiceti krátkých kapitol, jimiž se autor zabývá. Nelze ovšem čekat od Giuliana Amata, současného ministra vnitra Italské republiky a nedávného předsedy její vlády, že jeho cílem bude vysvětlování aktuálních politických pojmů nebo oprava nedokonalých představ, které o pilířích dnešního světa máme. Giuliano Amato, člen Italské socialistické strany, pojednává o všech těchto pojmech ve snaze najít odpověď na otázku, již svou práci předznamenal: Je jiný svět možný? Tedy na otázku, kterou zodpovídá kladně, a k úsilí o změnu současného světa jako levicový politik vyzývá i čtenáře. V knížce, na níž se vedle zkušeného a respektovaného politika podílela také Lucie Pozziová, redaktorka deníku Il Messaggero, se podařilo zajímavý obsah spojit s jasným, obecně přístupným podáním, které neunaví, ale zaujme.

Giuliano Amato, Lucia Pozzi: Je jiný svět možný? Cesta k pochopení a změně, přeložil Josef Kašpar, Doplněk, Brno 2007, 190 s., náklad a ceny neuvedeny.-jv-

Lenka Kalinová: Společenské proměny v čase socialistického experimentu

Pro historiografii soudobých dějin Československa je příznačné, že protagonisté si všímají téměř výlučně politických či ekonomických aspektů. Opomíjejí zpravidla sociální stránku života. Obraz období je pak neúplný, ne-li zkreslený. Významným příspěvkem k překonání omezeného zobrazování je práce Lenky Kalinové. Na bohatě dokumentovaném faktografickém základě vyvrací zejména mediální nediferencované pojetí celých poválečných čtyřiceti let tzv. komunismu jako jednolitého období totality. Již v názvu to signalizuje „socialistický experiment“, kdy různé společenské skupiny – více, méně, přímo či zprostředkovaně – ovlivňují chování mocenských struktur. V první části autorka charakterizuje teoretická východiska a projekty sociálních změn v mezinárodním kontextu. Analyzuje projekty poválečného vývoje v domácím i zahraničním odboji. Originální je příspěvek k objasnění konceptů národního pojištění, zdravotnictví a školství. Nechybí ani popis vlivu keynesiánského myšlení, týkajícího se plné zaměstnanosti ve svobodné společnosti, reprezentovaného zejména pracemi W. Beveridge. V druhé části autorka provází obdobím zostřené konfrontace společenských skupin a seznamuje s vytvářením kompromisů v letech 1948–1960. Poslední část rok 1968 interpretuje jako vyvrcholení socialistického experimentu.

Lenka Kalinová: Společenské proměny v čase socialistického experimentu, Academia, Praha 2007, 363 s., náklad a cena neuvedeny. -zš-

Jan Stern: Totem, incest a odkouzlení buržoazie

Soubor textů, jejichž autor se zabývá psychoanalýzou a médii, resp. podle jeho vlastních slov psychoanalytickou teorií kultury. V novinovém rozhovoru uvedl nedávno, „že jeho druhá kniha se liší od první hlavně tím, že obsahuje méně politiky a více kultury“; poslední knihu považuje „za uhlazenější, ale radikálnější“. Autor podrobuje analýze hororový film Kurta Neumanna Moucha, pohádku o Valibukovi a například i píseň Josefa Laufera Dopis Svobodné Evropě, stejně i televizní seriál Horákovi; jeho rozboru neunikly ani Krkonošské pohádky s Trauterberkem, ani markýz de Sade. Jde opět o provokativní interpretace, například rozbor filmu Osada havranů, který si Stern vzal na pomoc, aby dokázal, že základní lidská úzkost pramení ze strachu z „odloučení od stáda“. V úvaze o odcizeném světě Stern pokračuje myšlenkou o „podobné cizotě“. Polemizuje s rozšířeným názorem, že problém multikulturního světa spočívá ve schopnosti smířit se s jinakostí, a vyslovuje domněnku, že je tomu právě naopak, že skutečný problém je „smířit se s podobností“. Jak strašné věci si dovedou vzájemně činit blízké národy, děti rodičům, rodiče dětem, muž ženě a opačně, je známo. Úvahy pronikají do nestejné hloubky; některé by chtěly rozvést, jiné sklouzávají po povrchu. I když čtenáře některá tvrzení nepřesvědčí, rozhodně ho přimějí k zamyšlení.

Jan Stern: Totem, incest a odkouzlení buržoazie, Malvern, Praha 2007, 280 s., náklad neuveden, doporučená cena 260 Kč.-lch-

Knihy

Obsah Listů 6/2007
Archiv Listů
Autoři Listů
Předplatné Listů