Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2007 > Číslo 6 > Pavel Šaradín: Rok 2007, rok Jiřího Čunka

Pavel Šaradín

Rok 2007, rok Jiřího Čunka

Rok 2007 začal bez vlády, tu jmenoval prezident Václav Klaus až 9. ledna. O deset dnů později, nyní již nijak neočekávaně, získala v Poslanecké sněmovně důvěru. Mirku Topolánkovi a jeho koaličním partnerům k tomu pomohli dva sociální demokraté. Miloš Melčák a Michal Pohanka odešli před hlasováním ze sálu, čímž snížili ve Sněmovně kvórum. Kabinetu tak stačilo 100 hlasů, což je právě počet koaličních poslanců. Od začátku své existence stojí ODS, KDU-ČSL a Zelení před zásadní otázkou: čím tyto subjekty přiměly dva sociálnědemokratické zákonodárce, aby se zpronevěřili svým předvolebním slibům? Tato otázka zřejmě také vymezuje charakter vlády samotné. Celý rok politických událostí však ještě naléhavěji doprovází jiné jméno; je jím lidovecký předseda Jiří Čunek.

Zima

Prvního ledna nás v tradičním projevu vyzval prezident republiky k vnitřní jednotě: „Starosti se svou vnitřní jednotou míval český stát opakovaně a mnohokrát na to doplatil. Nesložíme-li dnes – v přeneseném slova smyslu – zbraně hromadného ničení národní pospolitosti, nedosáhneme ničeho. Mysleme na to právě dnes, kdy je čas příhodný k dobrým předsevzetím.“ Možná i z toho důvodu odmítal Karla Schwarzenberga za ministra zahraničí: „Vidím jako problém, že by na postu šéfa české diplomacie byl člověk objektivně motivovaný existující dvojí osobní, respektive občanskou loajalitou. Česko-rakouské vztahy potřebují jasné vymezení, otevřenou diskusi a důsledné prosazovaní českých zájmů.“

* * *

Prvního ledna se stala ředitelkou protikorupční policie Renata Strnadová.

* * *

Pro politickou scénu je ustavení vlády krokem zásadním. Ačkoliv strany na jednotlivá ministerstva kandidovaly osobnosti, které se mohly připravovat na své funkce měsíce, v případě někdejších opozičních subjektů celé roky, původní personální složení kabine­tu se nepodařilo udržet ani dva týdny. Jako první opustila vládu Helena Třeštíková, již nominovala KDU-ČSL. Nemohla totiž sama rozhodnout o svých nejbližších spolupracovnících, za náměstka jí ODS nutila lobbistu, který údajně pomáhal přesvědčovat poslance Melčáka a Pohanku. Vládu později opustil také Jiří Čunek kvůli svým aférám a Dana Kuchtová, která podlehla mediálně-politickému nátlaku, při němž se jí nezastal ani předseda vlastní strany Martin Bursík. Něco podob­ného si například u ODS nedovedu představit.

* * *

Zima byla v roce 2007 mírná. Na horách málo sněhu, ve městech po něm ani památky.

Jaro

Jaká byla zima, bylo i jaro. Vlastně jsme to letošní ani nepoznali. Přišlo rovnou léto.

* * *

Od zimy se táhl případ Jiřího Čunka. Téměř se zapomělo, že ještě jako starosta vystěhovával z proslulého vsetínského domu i platiče, částečně i proto, že čelil jinému obvinění. V únoru vicepremiéra zbavil imunity Senát, a to kvůli obvinění, že měl jako starosta převzít půlmilionový úplatek. Zelení stále kritizovali, že Jiří Čunek vystěhoval Romy do polorozpadlých domů na Prostějovsko a Jesenicko, ale jejich snažení bylo marné. Strana sice dbá na dodržování lidských práv a lidskou důstojnou vůbec, ale stejně tak důsledně dbá na svou účast ve vládě. O závažností chování lidoveckého předsedy se Zeleným ovšem své koaliční partnery nepodařilo přesvědčit.

V březnu Jiří Čunek doporučoval, jak získat příspěvek na bydlení, přičemž na mysli měl Romy: „To se budete muset jet někam opálit, začít dělat s rodinou binec, na náměstí dělat ohně a potom se vás teprve někteří politici zastanou a řeknou – on je chudák.“ Po velkých protestech se za svůj výrok omluvil.

Léto

V srpnu jihlavský státní žalobce zastavil stíhání Jiřího Čunka. Předcházela mu podivná věc. Přerovskému státnímu zástupci, údajně před samotným sdělením obvinění, byl totiž případ odebrán. Minimálně z tohoto důvodu je zřejmé, že údajné uplácení člena vlády nebude objektivně vyšetřováno.

* * *

Zajímavým způsobem probíhají jednání o možnosti umístění amerického radaru na našem území. Podívám-li se na možnost jeho prosazení očima jeho zastánců, musím uznat, že celá informačně-propagandistická kampaň je od začátku zpackaná. Je-li cílem vlády jeho výstavba, pak se měla chovat iniciativněji. Vláda sice může rozhodnout, ale to rozhodnu­tí bude nejspíše méně legitimní, než mohlo být. Přitom šlo využívat samotného jednání Ruska, jeho snahy po velkopanském chování, s nímž máme svou zkušenost. Odpůrci radaru jsou aktivnější, v srpnu představitelé obcí, které sousedí s vojenským újezdem Brdy, založili Ligu starostů nesouhlasících s umístěním americké radarové základny v ČR. V místních referendech obyvatelé těchto obcí vyjádřili zřetelný nesouhlas s vý­stavbou radaru; být nyní vcelku zbytečně proti vůli občanů, je hazardem s dějinnou zkušeností malého státu ve střední Evropě.

* * *

Před parlamentními volbami v roce 2006 si mnozí novináři stěžovali na to, že Jiří Paroubek chce regulovat a řídit média. V jedné debatě se jej na to zeptal i Mirek Topolánek: „V poslední době jste několikrát verbálně napadl nezávislost médií. Nemyslíte, že právě toto je jedním z projevů ­předlistopadového myšlení?“ Když se Mirek Topolánek stal předsedou vlády, po několik měsících začal pořádat schůzky s novináři a plísnit je kvůli jejich práci, pracovníky v médiích obecně obvinil rovněž z vydírání, korupce a msty. Na jednom ze setkání konstatoval, že není přítelem zákona, který by svobodu slova reguloval, nicméně tlak médií podle něj vybízí k tomu, aby takový zákon vznikl. Takže: je, nebo není napadání nezávislosti médií jedním z projevů předlistopadového myšlení?

Podzim

V každém ročním období píšu o Jiřím Čunko­vi. Také podzim v jeho případech přinesl mnoho zvratů, nejpodstatnější byl ten, kdy se rozhodl podat demisi. Objevila se totiž jiná jeho pochybení. Po různých peripetiích bylo nakonec jeho trestní stíhání zastaveno, někte­ří hovoří o možnosti jeho návratu do vlády.

* * *

Připomněli jsme si 18. výročí Sametové revoluce. Před časem se u nás šířila petice S komunisty se nemluví. Ta se ukázala jako špatné řešení. Jestliže s nimi nebudeme mluvit, nedozvíme se od nich nic. Komunisté se stále aktivněji hlásí o slovo, možná by už chtěli do vlády. Ale my po nich musíme chtít odpovědi přinejmenším na dvě otázky. V roce 1968 stojíte za Dubčekem, nebo za Štrougalem a Husákem? A je listopad 1989 pro vás výhrou, nebo prohrou?

Předseda strany Vojtěch Filip považuje Sametovou revoluci zatím za svou prohru. Na ekonomickou situaci, radarovou základnu USA, kriminalitu, nezaměstnanost či stav kultury můžeme mít odlišné názory. Ovšem to, že se 17. listopadem přišla svoboda slova a demokratický pluralitní systém, v němž KSČM požívá všech výhod, bychom měli ocenit všichni. Komunisté jsou zatím proti. Kdybychom s nimi nemluvili a nezeptali se jich, nikdy bychom se to nedozvěděli.

* * *

Chci tu ale připomenout ještě jednu událost, pro chápání 90. let minulého století velmi podstatnou. Před deseti lety se všech svých stranických i vládních funkcí vzdal jeden ze zakladatelů ODS Josef Zieleniec. Důvodem měly být nejasnosti ve financování jeho strany, respektive to, že jeho kolegové zakrývali nelegální příjmy, což ODS činilo nedůvěryhodnou. Nebyl to však jediný důvod krizového roku 1997, který ­vedl Zieleniece k tomuto rozhodnutí. Vládní ekonomické balíčky, stagnace hospodářského růstu, aféry s neoprávněným užíváním titulů několika poslanců, nesrovnalosti v účetnictví ODA i KDU-ČSL, vymezování se těchto dvou menších vládních stran vůči ODS přispívalo k obrovské nedůvěře občanů v politiku. Vyvrcholením bouřlivého roku se stala demise menšinové vlády Václava Klause, výsledkem pak zcela rozhádaná politická scéna.

Ze všech těchto událostí stojí za připomenutí právě finanční machinace ODS. Proces financování politických stran je totiž základním kamenem jejich demokratického fungování. Volení politici mají zastupovat ­občany, sloužit obecnému zájmu, nikoliv investorům a finančním skupinám. V roce 1997 novináři odhalili, že mnohamilionový dar občanským demokratům, rozepsaný na již mrtvého Maďara Lájose Bácse a občana Mauricia Radjiva Sinhu, je podvod a stojí za ním privatizátor Třineckých železáren Milan Šrejber. Ten byl nakonec odsouzen, stejně jako někdejší místopředseda ODS Libor Novák, který za financování své strany odpovídal. Novák se však v případu stal spíše obětním beránkem a ukázkou politické neodpovědnosti tehdejšího předsedy občanských demokratů Václava Klause. Aféru se však nikdy nepodařilo plně vyřešit, a tak se jména jako Šrejber či Pepa z Hong-Kongu, který předával ODS peníze v kufru na letišti, stala námětem negativních kampaní protivníků. V zapomnění skončilo rovněž vyšetřování tajemného konta ODS ve Švýcarsku.

Události 90. let jsou klíčové, rozhodly a rozhodují o parametrech naší společnosti možná i na desítky let dopředu. Podzimní události roku 1997 byly pokusem, jak některé negativní trendy ukončit. K tomu koneckonců směřoval i tzv. rudolfinský projev Václava Havla.

Dnes se strany připravují na novou volbu prezidenta. Poslední listopadový víkend uspořádala ODS svůj 18. kongres. Na něm demonstrovala podporu Václavu Klausovi. Všichni senátoři a poslanci strany písemně podepsali prohlášení, že jej ve volbě podpoří. Místopředseda občanských demokratů Pavel Bém prohlásil, že kandidatura a následné znovuzvolení Václava Klause zajistí politickou kontinuitu země. Tu začala ODS úspěšně utvářet svými reformami v česko­slovenské, respektive české vládě od počátku 90. let, dodal pražský primátor.

* * *

V listopadu jsme se dozvěděli, že na konci prosince skončí ve funkci ředitelky protikorupční policie Renata Strnadová.

* * *

Letos v listopadu sněžilo, i v nížinách. Na svatého Martina se v jednom z olomouckých parků už sáňkovalo. Pak se sice oteplilo, ale naděje na normální zasněženou zimu tu ještě je.

Pavel Šaradín

Obsah Listů 6/2007
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříšeného Ducha

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

Ondřej Vaculík

Alena Wagnerová

Jan Novotný

Tomáš horvath

Tomáš Tichák

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.