Dvouměsíčník pro kulturu a dialog
Ještě v době, kdy to s budoucností naší státnosti nevypadalo slavně, vytvářel malíř Vladimír Pechar galerii „portrétů knížat a králů českých“, jak si je představoval ve své fantazii (protože věrohodných historických podkladů o podobě panovníků není mnoho). Galerie se nakonec rozrostla na 40 obrazů. Poutavými, spíše novelistickými než suše vědeckými medailony doprovodil portréty historik Jaroslav Čechura a Dušan Třeštík připojil filozoficky laděnou úvahu o starších českých dějinách a jejich poznávání. Dílo zahrnuje většinu českých vládců od mýtického praotce Čecha přes Sáma a velkomoravská knížata až po Jiřího z Poděbrad. Je zastoupeno i devět kněžen a královen a také jeden nepanovník, Ota Olomoucký, syn Břetislavův, který patrně na vládnutí neměl žaludek a nervy, ale jehož zásluhou máme v Olomouci Klášter Hradisko. Portréty jsou pozoruhodné snahou umělce zobrazit osudy a povahu osobností v rysech jejich tváří, text může sloužit jako čtivý úvod do naší historie.
Dušan Třeštík, Jaroslav Čechura, Vladimír Pechar: Králové a knížata zemí koruny české, Rybka Publishers, Praha 2006, 407 s., náklad a cena neuvedeny.-jn-
Americký fyzik našel originální způsob, jak přiblížit čtenáři dějiny vesmíru, Země a života – sleduje původ a životopis několika atomů, které dnes mohou být částí těla kohokoliv z nás. Jejich osudy byly pestré a bohaté na zvraty – byly účastny srážek galaxií, explozí hvězd a možná pobývaly i na některé z planet, dnes sežehnutých hvězdou nebo vymrštěných z naší galaxie. Nakonec autor odhaduje další osudy svých atomů, což spojuje s prognózami osudu lidského rodu a jeho eventuálních dědiců.
Lawrence M. Krauss: Proměny vesmíru. Od velkého třesku k životu na Zemi… a ještě dál, Paseka, ed. Fénix, Praha 2006, 274 s., náklad a cena neuvedeny.-jn-
Knížka je to hezká, místy nedbalá, obsahuje dost autorova autobiografického klábosení a žertování, které by bylo milejší v blogu či u hostinského stolu. Ale na druhé straně upřímné vyznání vděčnosti Josefu Škvoreckému. A působivé připomenutí, pro kolik lidí se stal jeho Náchod-Kostelec skutečnosti i fikce místem životně důležitým, i se dvěma hostinskými zařízeními, elegantním hotelem a hospodou na periférii. Ta upřímná láska a hlavně mnoho nových či málo známých životopisných i místopisných informací způsobují, že se bez ní Škvoreckého ctitel neobejde.
Tomáš Mazal: Putování k Port Arthuru. Cestopis zbabělců, Lithos, Pardubice 2007, 84 s., náklad a cena neuvedeny.-vb-
„Moderní přírodověda chce číst knihu přírody, ale skrze brýle, které si sama nasadila,“ konstatuje olomoucký filozof již na prvních stránkách svého díla. Jednu z nadějí přiblížit se skutečné povaze bytí dává fenomenologie, která se noří do přirozeného, předvědeckého vnímání a prožívání světa ve snaze objevit tam něco platného pro všechny a vymaňujícího tak člověka z pout relativismu a naturalismu, do nichž ho od 19. století do dneška strhuje většina moderní filozofie. Autor se snaží bez přehnané učenosti, ale také bez podbízení přiblížit fenomenologický přístup širšímu okruhu čtenářů. Jeho hlavní oblastí zájmu je Husserlova verze fenomenologie, vrací se však i k její historii počínající Descartovým Cogito ergo sum. Zabývá se též Husserlovými pokračovateli, mezi nimiž hraje důstojnou roli Jan Patočka. Zvláště zajímavé jsou úvahy o společných motivech v Husserlových úvahách a v umění jeho doby.
Ivan Blecha: Proměny fenomenologie. Úvod do Husserlovy filosofie, Triton, Praha/Kroměříž 2007, 403 s., náklad a cena neuvedeny.-jn-
Kniha mladej autorskej dvojice je súborom dialógov, inšpirovaných tvorbou V + W, s pesničkami V + W + J, dovedna trinásť obrazov a štyri forbíny, ktorým v roku 2005 predchádzalo úspešné divadelné predstavenie súboru Túlavé divadlo. Hru pri príležitosti storočnice V + W uviedli napríklad v Semafore i Žižkovskom divadle Járy Cimrmana, ale i v Brne na festivale Na prknech, dlažbě a trávě. Teraz ju teda „konzervuje” knižné vydanie. Podistým aj ono zaznamená úspech, keďže Nvota a Žiška ctia tie najlepšie tradície českého a slovenského humoru, navyše svoju výpoveď zľahka aktualizujú o spoločensko-politické reálie súčasného Slovenska. Ich reflexia ironizuje i paroduje, najmä však triafa do čierneho. Nie je za každú cenu a už vôbec nie úzkostlivo kritická, prvoradý je vždy humor, radosť zo zábavy, zo „šprudlovania“ fantázie, z dobrodružstva myslenia, zo schopnosti improvizovať a zabávať sa – aj na vlastný účet.
V knihe je okrem iného reč aj o tom, že „my nie sme realisti, my sme Slováci” a že slovenský ľud tvorí šesť ľudí, ale „okrem nich máme v teréne ešte dvetisícpäťsto národných buditeľov“, lebo až „tak tvrdo ako národ spíme“. Ba hovorí sa aj o tom, že „ak aj existujú nejaké historické križovatky, tak ich všetky niekto prerobil na kruhové objazdy, a ten vývoj sa tam točí a točí dokola“. A ktorási postava v závere pripomenie, že „včera sme stáli na pódiu a dnes stojíme v podpalubí“. Ale možno si tam so sebou vziať túto dobrú knižku!, dodávam ja. Nebyť pomerne nedbanlivej jazykovej úprave, mohla byť ešte lepšia…
Jakub Nvota – Kamil Žiška: Piano revue, FO ART, Bratislava 2007, 78 s., náklad a cena neuvedené. -mah-
Nedostatek úcty k ústavě, mnohdy založený na její neznalosti, je trvalkou polistopadového vývoje v České republice. Není mnoho autorů, kteří by se v publicistice otázkám ústavnosti soustavně věnovali. Patří mezi ně místopředseda Ústavně-právního výboru PSP ČR a předseda komise pro změny ústavy prof. Zdeněk Jičínský. Ve své denní publicistice se ústavním otázkám věnuje trvale, mnoho jeho parlamentních vystoupení je doslova školou ústavnosti. V posledních letech, v rámci zostření politického zápasu a polarizace společnosti, je upozorňování na význam ústavy pro regulaci politického zápasu neobyčejně důležité.
Zdeněk Jičínský: Ústava České republiky v politické praxi, Linde, Praha 2007, 303 s., náklad a cena neuvedeny.-vž-
Nudit se nebude čtenář vzpomínek evangelického faráře Alfréda Kocába ani chvíli. Jen namátkou: pro někoho bude možná nejobjevnější popis dětství příslušníka české menšiny ve Vídni předválečné a pak válečné, to, jak vypadalo tamní české školství i co prožívali tamní Češi po anšlusu; velice zajímavé je také líčení, jaké duchovní proudy se sešly v evangelických sborech působících po válce na vysídlených, donedávna německých územích, kam přišli věřící z různých stran a s velmi různou dosavadní životní zkušeností i teologickým školením. Autor byl vychován katolicky a katolickou církev opustil v hledání větší svobody. Tu si pak pro sebe nárokoval i v církvi českobratrské evangelické – v polemice s autoritativními směry duchovními, ale i s vedením vlastní církve, když se příliš přizpůsobovalo minulému režimu.
Alfréd Kocáb: Cestou necestou, Zdeněk Susa, Středokluky 2007, 240 s., náklad a cena neuvedeny.-vb-
Životopis kardinála Františka Tomáška, soustřeďující se na období od roku 1965, kdy se stal – zpočátku jen jako administrátor – nástupcem vypuzeného Josefa Berana, až po vyvrcholení jeho života na jednom z vrcholů československých dějin, je poctivý. Popisuje pronásledování, naděje na skutečný dialog s režimem, manévrování leckdy neheroické, ale pak i heroické zrání starce, který se postupně sbližoval s demokratickou opozicí, nechal se povzbudit k odvaze Janem Pavlem II., aby se stal ve 20. století snad národem nejmilovanějším představitelem katolické církve. Daní duchu dnešní doby je zřejmě slovo „zápas“ v titulu, ač není příliš výstižné pro všechna období. Dokonce dvakrát nekriticky připomenuté tvrzení, jako by František Tomášek nepodepsal Chartu 77 mj. kvůli Čestmíru Císařovi upozorňuje i na drobné historické nepřesnosti, i na některé charakteristické předsudky – sdílené zřejmě i hlavním hrdinou, i autorem.
Bohumil Svoboda: Na straně národa. Kardinál Tomášek v zápase s komunistickým režimem (1965–1989), Vyšehrad, Praha 2006, 232 s., náklad a cena neuvedeny. -vb-
Josef Škvorecký: Den druhý – dopoledne /ukázka z knihy Setkání opět v Praze, s vraždou)
Jiří Holý: Peter Glotz proti srsti
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy
Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce.
Statistiky.
