Dvouměsíčník pro kulturu a dialog
Dílo týmu Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd UK pod vedením prof. Martina Potůčka vymezuje teoretická východiska strategického vládnutí a jeho hodnotící indikátory. Zabývá se rolí nadnárodních a mezinárodních organizací a srovnáním role národních institucí ve strategickém vládnutí v EU. Shrnuje poznatky o strategickém vládnutí u nás po roce 1989. Další kapitoly se orientují na analýzu role elit, veřejnosti, politických stran, médií a veřejných rozpočtů ve strategickém vládnutí. V závěru jsou případové studie o strategických dokumentech na národní, krajské i lokální úrovni. Původně se práce měla nazývat Strategické vládnutí v České republice, ale předložka v se změnila ve spojku a, což charakterizuje situaci ve strategickém vládnutí u nás. Práce je určena pro vrcholové řídící pracovníky v resortech včetně obrany, ve veřejné správě, v exekutivě firem, zpracovatele strategických dokumentů, pracovníky poradenských agentur, vědeckovýzkumné pracovníky a studenty zabývajícími se touto problematikou.
Martin Potůček a kol.: Strategické vládnutí a Česká republika, Grada, Praha 2007, 260 stran, náklad 500 ks, cena 299 Kč. –ar–
I pro milovníka díla Jana Čepa bude asi jeho anglický cestopis z roku 1923, zatím vydaný jen v novinách v době vzniku, objevem. Navzdory názvu vlastně skutečných dojmů z Anglie není mnoho, i když některé popisy krajiny i památek jsou skutečně intenzivní. Ale snad ještě poutavější je popis citů mladého vnímavého člověka z generace, které se po první světové válce otvíral svět a jeho metropole. Čepa po celou cestu zjevně provázelo i okouzlení, třeba Londýnem s nebývalým pouličním ruchem a nebývale velikými světelnými reklamami, ale také úzkost a stesk po domově, kde čas zatím běžel bez spisovatele–svědka: „Že až se vrátím, bude už září, v zahrádce pokvetou astry, čeledíni budou přeorávat strniště.“ A čtenář nemůže nepomyslet i na jiná svědectví, jak později těžce nesl nucené doživotní odloučení od domova. Zaznamenejme také jako první publikaci nového nakladatelství a popřejme mu další tak pěkně vypravené knihy. A další objevy.
Jan Čep: Dojmy z Anglie, Sternberg, Šternberk 2007, 120 s., náklad a cena neuvedeny. –vb–
Je svérázné, když edice Spisů jednoho autora uprostřed změní s nakladatelem i podobu přebalu, ale přebal je sám o sobě pěkný a originální (s obsahem svazku včetně stránkování na první straně). Tento díl, sedmadvacátý, zahrnuje zejména Škvoreckého politické články, často velmi polemické. Dnes se člověku ani nechce věřit, že moudrý vyznavač konzervativních hodnot platil kdysi za cynika a kazitele mládeže, a to nejen v očích komunistických ideologů. Čte se – jako tento spisovatel vždycky – jedním dechem. I tu se lze přesvědčit, že politická satira je vystavena riziku stárnutí zvláště, na druhé straně třeba Škvoreckého vášnivá obhajoba Ameriky je zcela nezastaralým hlasem, který bychom měli mít na mysli i v dnešních polemikách o vztahu k USA. Abychom byli náležitě kritičtí, ale nesrovnávali nesrovnatelné, třeba SSSR a USA.
Josef Škvorecký: Nataša, pícníci a jiné eseje. Spisy 27, Literární akademie, Praha 2006, 160 s., náklad a cena neuvedeny. –vb–
Významný český historik se židovskými kořeny, kterého širší, i laická, veřejnost snad nejvíce zaznamenávala v šedesátých letech jako jednoho z těch, kteří v mezích možností přispívali k rehabilitaci západních československých odbojářů, (ve své době velmi populární Tobrucké krysy), vydal paměti. A má na co vzpomínat: předválečná Praha, koncentrační tábory, příklon ke komunismu, vyvolaný jako u tolika vrstevníků zklamáním z malé odolnosti demokracie vůči nacismu a fašismu, a postupný vývoj k antikomunismu. Občasné nepřesnosti – zdá se, že hlavně tam, kde nejde o události, které by se autora týkaly bezprostředně nebo by byly předmětem jeho odborného zájmu – mohla redakce vylapat. Tak například Alexander Dubček byl dvakrát předsedou Federálního, nikoliv Národního shromáždění, první povolená demonstrace v 80. letech se konala na Škroupově, nikoliv Fibichově náměstí, přelomová petice se jmenovala Několik vět, ne Několik slov. Úvahové pasáže, které vybízejí k přemýšlení i polemice, střídají pasáže bohaté faktograficky, a to pokud jde o „velké dějiny“ i o dobový kolorit.
Toman Brod: Ještě že člověk neví, co ho čeká. Života běh mezi roky 1929–1989, Academia, Praha 2007, 364 s., náklad a cena neuvedeny. –vb–
Historik (a také autor Listů) polemizuje s mnoha výklady smrti Jana Masaryka a nabízí nejen vlastní pohledy, ale také rekapituluje historii vyšetřování ministrovy smrti v roce 1948, v roce 1968 a po roce 1989, vždy komplikovaného politickou objednávkou i politickými omezeními či falešnými stopami. Třebaže se mezi dokončením knihy a jejím vydáním objevila další fakta, získáváme – také díky rozsáhlé obrazové a textové příloze – široký obraz tragédie, emblematické nejen pro dobu poúnorovou, ale vlastně i pro další dlouhá desetiletí, i jejího „pozdějšího života“ v československých dějinách.
Lubomír Boháč: Jak to nebylo. Rozpaky nad knížkou Jana Havla Smrt Jana Masaryka očima kriminalisty a nejen nad ní, Academia, Praha 2006, 320 s., náklad a cena neuvedeny. –vb–
Tradiční Ekologické dny se v Olomouci uchytily vzácně – každý rok mají pozoruhodné hosty, přírodovědce, vědce humanitní i umělce a taky početné a vděčné publikum. Ve sborníku, zachycujícím pouhé dva ročníky, se sešli mj. Václav Cílek, Stanislav Komárek, Jan Zrzavý, Ivan O. Štampach či Jan Keller. Přiložené CD nás vtáhne do atmosféry tohoto festivalu vědy a přemýšlení díky zaznamenaným úryvkům z debat a provokativních vystoupení třeba Zdeňka Neubauera nebo Václav Bělohradského, navštívíme i přírodu kolem Olomouce a dozvíme se třeba, co se dá nečekaného najít na louce k snědku. Sborník i svou grafickou výpravou odpovídá duchu Ekologických dnů – na skromném papíře, ale s pěknou úpravou, v úhledné krabici, ale s odhalenou šitou vazbou. Záznamy přednášek a besed by se lépe četly po drsnějších redakčních zásazích, ale pořadatelé se patrně báli o autentičnost a živost.
Krajinou pochybností. Sborník úvah z Ekologických dnů Olomouc v letech 2005 a 2006; Hledání ekologického myšlení (DVD), ed. Michal Bartoš, O. P. S., Nymburk–Olomouc 2007, 308 s., náklad a cena neuvedeny. –vb–
Víru nebo aspoň naději v možnosti Evropy obnovuje přednáška Georga Steinera Myšlenka Evropy: „Ve světě posedlém vražedným fundamentalismem (…) má možná právě západní Evropa závaznou výsadu vytvořit a prosadit světský humanismus. Bude–li se schopna očistit od svého vlastního temného dědictví tak, že se s ním se ctí vyrovná, pak nám snad jednou Evropa Montaignova a Erasmova, Voltairova a Kantova bude moci znovu ukázat cestu.“ Pořadatelé knížky uspořádali nad Steinerovou přednáškou rozpravu. Každého ze spoluautorů inspirovala jinak, každý si kladl jiné ambice, a tak třeba Josef Jařab se zamýšlí nad souvislostí Steinerových myšlenek se současným stavem evropské a americké politiky, zatímco Petr Bilík uvažuje, jak Steiner oslovuje jeho (mladou) generaci – anebo jak se s ní míjí.
George Steiner a myšlenka Evropy, ed. Josef Jařab a Jakub Guziur, Periplum, Olomouc 2006, náklad a cena neuvedeny. –vb–
V novom románe (s podtitulom Románik) filmového scenáristu, prozaika a básnika má väčšina postáv ruky zadýchané rukami iných postáv. Lebo sa rozprávajú najmä dotykmi a pohládzajú pohľadmi. To teplo, pravdaže, uvoľňuje sám autor – vymýšľaním priliehavých i vtipných prirovnaní, priamočiarymi, rýchlymi, monologizovanými dialógmi, ktoré sa striedajú s pestrofarebnými popismi atmosferických javov, poetickými skicami domu, dvora, záhrady, ročného či nočného obdobia. Aj tentoraz ide o texty oslabenej súdržnosti, hlavné a vedľajšie motívy, sujetové línie totiž splývajú, napájajú sa jedna druhou, vymieňajú si miesta a pozvoľna obsadzujú nové územia budúceho textu a jeho lákavých zákutí. Chvíľková strata čitateľovej orientácie je však zanedbateľnou nevýhodou, lebo ju preváži vysoký estetický účinok napísaného: „V noci krátko pršalo, spadlo najmenej päť, možno až nejakých desať kvapiek, takže chvíľu sa nám zdalo, že určite príde potopa, alebo aspoň dve tri kvapky.“ Aj tentoraz majú Dušekove rozhovory s každodennosťou harmonizujúci tón. Ten je akýmsi lievikom, ktorým pretečie väčšina útržkov, fragmentov a epizód z detstva, dospievania, erotických skúseností i politických reálií. Všetko sa ale napokon dorovná, osudy navzájom dotknú, občas prekryjú, v konečnom súčte je to opäť harmonická mozaika úvah, citátov, obrázkov, fotografií a ich podstatných detailov. Lebo Dušekova noetika a poetika sa, našťastie, nemení. Sčasti ju charakterizuje aj niekoľko viet o jednej správe z knihy Vták na jednej nohe: „Vesmír má slabo tyrkysovú farbu. Neskôr ju odvolali. Tú správu. Farba ostala.“
Dušan Dušek: Zima na ruky, Slovart, Bratislava 2006,184 s., náklad neuvedený, cena 249 Sk, –mah–
Jedna z čtenářsky nejnáročnějších, formálně velmi experimentující kniha světoznámého autora, kterému otevřely cestu k českému čtenáři snad hlavně jeho už dříve vydané deníky. Ovšemže nacházíme tradiční gobrowiczovské motivy, hry s konvencemi, životními a společenskými rolemi, nedospělostí. Humor i temnoty lidské duše. Je to také z jedna jazykově nejrozvernějších Gombrowiczových knih, a tak zaznamenejme s dojetím, že jde o první vydání překladu z pozůstalosti vynikajícího překladatele Ericha Sojky. Bylo třeba si troufnout třeba i na takové věci: „Všechno se dělo, poznamenáno vzdálením. To se nevzdálil od nás tamten dům, to my jsme se vzdálili od něho… a ten nový dům na tomhle otřesném a ztraceném vystrkově, na nějž se marně sápalo naše halasení, neměl svou vlastní existenci, existoval pouze potud, že nebyl tamtím domem… Tento senzační objev mě ohromil, sotva jsem slezl z fůrky.“
Witold Gombrowicz: Kosmos, Argo, Praha 2007, přeložil Erich Sojka, náklad a cena neuvedeny. –vb–
Jiří Holý: Peter Glotz proti srsti
Xenie Klepikovová: Přítelkyně Kafkovy Mileny
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy
Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce.
Statistiky.
