Čtení, pašování a radost

Poděkování Györgye Vargy

György Varga s cenou Pelikán. Fotografie Jan Koráb

Chtěl jsem poděkovat za vzácné uznání a krásnou sošku… Ani jsem nemyslel, že bude tak pěkná. Váš projev obsahoval ale jistou kontradikci – že překladatelé nejsou dostatečně uznáni. Jak jste slyšeli, dostal jsem už vysoké uznání státní české i maďarské. V takových chvílích člověk neví, čím si to zasloužil. To, co prožíváte, vám připadá tak samozřejmé, že se vám to vůbec nejeví jako událost. To se nějak děje, padá to jako kámen, je to nezávislé na vás. Jestli jsem se mohl věnovat, spolu se svou zde přítomnou kolegyní a bývalou ženou Zsuzsou Detreovou, bohemistice v širším slova smyslu, i jako politiku, jako prostředí, jako středoevropanství, jsem rád.

Paní Chramostová vyprávěla, jak se seznámila s Jiřím Pelikánem. Jak já jsem se seznámil s Listy, ukazuje řetězec náhod, které řídí život člověka. Moje žena začala pracovat v budapešťském nakladatelství Európa, které – podobně jako Odeon kdysi v Československu – mělo v profilu vydávání světové literatury. Převzala tam českou literaturu od svého předchůdce pana Ference Hosszú, který všechno pěkně zachovával a archivoval. A potom, v roce 1980, umřel. Jeho manželka jednou zavolala, že po něm zůstala spousta věcí, kterým ona nerozumí, a abychom to zabalili a vzali. Tam byly takové věci jako Literárky od roku 1963 až do poslední chvíle, kdy už vycházely pod názvem Listy. Tam jsem poprvé viděl podobnou grafickou úpravu, jako mají i dnešní Listy. Pak je zakázali a Jiří Pelikán je začal vydávat v Římě.

Potom pauza… Nevím už, jak jsme se dostali do styku s knihkupcem panem Horou ve Frankfurtu. Od něho jsme začali odebírat Listy pro sebe, potom jsme je začali rozdávat kamarádům a potom se to točilo ve velkém. I s pomocí dalších přátel, kteří neměli nic společného s Československem, ale udělali to jako gesto, jsme tu literaturu pašovali sem. Já především do Prahy.

Římské Listy jsme odebírali, četli, pašovali, měli jsme je v různých mutacích od velkých přes menší až po úplně mikroskopické, to byl takový experiment, ke kterému jsme přidávali lupu. Stejně jsme šířili Svědectví.

Teď doma v Budapešti jsem si chtěl římské Listy připomenout, když dostávám cenu Pelikán. Hledali jsme, ale nenašli jsme ani jedny jediné. Tuším, že jsme je rozdali do posledního kusu. Tak jsem se setkal s Listy, a proto asi mohu dnes být s vámi a dělit se o tu radost.

Redakčně zkrácený a upravený záznam proslovu; titulek redakce

Za pomoc a spolupráci při přípravě slavnosti děkují Listy Regionálnímu centru Olomouc.

György Varga a Vlasta Chramostová. Fotografie Jan Koráb

György Varga

Obsah Listů 6/2006

Související články

Pelikán 2006 pro Györgye Vargu

Vlasta Chramostová: Bohumil Paroulek a Jiří Pelikán

György Varga: Čtení, pašování a radost

Cena Pelikán

Čtení, pašování a radost

Poděkování Györgye Vargy

Související články

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu