Knihy 4/2006

Jan Čáka: Poutník Mácha

Velký básník byl také velkým chodcem – vyrážel z Prahy k desítkám hradů, proputoval dějiště Máje a Cikánů, vystoupil na Sněžku a jeho největším výkonem byla cesta do Benátek a zpět, kterou se svým přítelem urazil za pouhých šest týdnů. Kniha se snaží na základě Máchova díla, korespondence a jiných dokumentů vystopovat všechny Máchovy pěší cesty až po noční běh z Litoměřic do Prahy k synově kolébce. Poutavě napsaná knížka doprovázená několika mapami a autorovými obrázky cílů básníkových cest potěší snad každého Máchova ctitele. Vyšlo poprvé před třiceti lety, druhé vydání je však doplněno a rozšířeno.

Jan Čáka: Poutník Mácha, Knihkupectví – Mária Olšanská, Příbram 2006, 189 s., cena 239 Kč -jn-

Jiří Kosta: Česká/Československá ekonomika ve světle měnících se systémů

Poslední z četných publikací Jiřího Kosty, který letos oslaví 85. narozeniny, shrnuje převážně texty vzniklé v zahraničí v době vynuceného exilu. Český čtenář tak dostává příležitost seznámit se s tvorbou tohoto ekonoma původně publikovanou v cizích jazycích. Autor uspořádal příspěvky do dvou částí. První se zabývá ekonomickým vývojem Československa (České republiky) od předmnichovských časů přes léta „reálného socialismu“, včetně pokusů o ekonomickou reformu v šedesátých letech, až po počáteční období po sametové revoluci. Druhá část se věnuje koncepčním aspektům systémových změn. Čtenáři znající J. Kostu z česky publikovaných textů zjistí, že způsob jeho ekonomického myšlení, jak je prezentoval v zahraničí, je totožný. Ve své předmluvě jej charakterizuje: „Jestliže se hlásím od počátku až podnes k socialistickým hodnotám, pak stejně důsledně odmítám přístup, který vychází z jednou pro vždy dané institucionální podoby systému. Jinými slovy: socialismus (jako idea) se v mém pojetí nerovná ,reálnému socialismu‘ (sovětského typu). A navíc: podoba tržního systému není jednou provždy dána, je třeba ji trvale přizpůsobovat měnícím se (přírodním, sociálním, ekonomickým atd.) podmínkám.“ V první části sborníku najde čtenář bohatou faktografickou, zejména statistickou, dokumentaci k tématu. Druhá část vedle teoretických úvah a soudů zaujme zejména mezi českými čtenáři téměř neznámým obšírným přehledem o ekonomech českého a slovenského původu ze dvou emigračních vln. U vybraných osob jej autor obohatil poznámkami, jež blíže charakterizují jejich profesionální působení v zahraničí a publikační aktivity.

Jiří Kosta: Česká/Československá ekonomika ve světle měnících se systémů, 220 s., náklad a cena neuvedeny, Ekonomická fakulta VŠB TU, Ostrava 2005 -zš-

Czesław Miłosz: Saligia a jiné eseje

„Každý, kdo bere náboženství vážně, se namísto zalepování trhlin musí starat o to, aby se co nejvíc vyhrotil jeho konflikt s obrazem světa, který nám ukládá vítězná věda a technologie, o kterých s ohledem na vnější, nebo dokonce vnitřní zisk říká, že nejsou nebezpečné,“ psal velký polský básník Czesław Miłosz o jednom ze svých životních témat, erozi náboženského vědomí pod vlivem moderní vědy. Byl římský katolík, vědou byl fascinován vlastně od dětství a věděl, že útěšné sebeklamy mohou nanejvýš přinést odklad, ale nikoliv řešení. Možná také proto se asi nikdy v žádných dějinách literatury neocitne v kapitole nazvané „Katolická literatura“? I další texty v této důležité knize ukazují ústřední témata Miłoszova přemýšlení českému čtenáři.

Czesław Miłosz: Saligia a jiné eseje, vybral a přeložil Josef Mlejnek, náklad neuveden, doporučená cena 225 Kč, Barrister & Principal, Brno 2005 -vb-

Jiří Glonek, David Papajík: Dějiny obce Hlubočky

Hlubočky nedaleko Olomouce jsou malé, ale mezi sídly, které mají status obce, patří mezi největší. Jejich dějiny obsahují něco, co přesahuje záběr regionu. Faktor, který umožnil cestu k výjimečnosti, je založení železáren (zárodku pozdějšího podniku MORA) v roce 1824. Rozvoj akceleruje díky trati Olomouc–Bruntál–Krnov. Nejzajímavější kapitolou je období 1918–1938. Jiří Glonek, hlubočský rodák, s citlivostí, znalostí tématu, pramenů, literatury i pamětníků rozebírá osudy obyvatel obce, která zažívala několikanásobné osamocení a jejíž vnitřní svět se zcela odlišoval od jiných převážně německých sídel severu Moravy i západního Slezska (snad s výjimkou Rapotína a města Odry, jež mělo přezdívku „Malá Moskva“). Hlubočky se staly jádrem komunistického a vůbec levicového vlivu na Olomoucku a svým antifašistickým a prodemokratickým zápasem zanechaly ve vztazích mezi Čechy a Němci světlou stopu. Moravia byla magnetem, který přitahoval dělnictvo obou národů, a každodenní školou solidarity. Podle pamětníka a jednoho z vůdců levicového hnutí v obci (zatvrzelého stalinisty) Adolfa Schildera byly Hlubočky při volbách v roce 1935 jediným německým obvodem v ČSR, kde komunisté neztratili hlasy. Nelze se nezmínit o postavě procházející celým obdobím první republiky, která byla hnacím motorem nehenleinovských sil v obci. Rodák z Přísečnice v Krušných horách Franz Enzmann po celá 30. léta nasazoval život, ať už jako člen delegace, která v Říši intervenovala za předsedu německých komunistů Ernsta Thälmanna, nebo v září 1938, kdy za jeho osobní účasti došlo po vyhlášení mobilizace k zatýkání nejvlivnějších henleinovců. Hlubočská buňka antifašistů byla rozprášena. Část musela narukovat, mnozí zemřeli na východní frontě (padlo 88 obyvatel), část odešla do exilu, zbytek se pokusil přežít. S odchodem většiny Němců pak výjimečnost obce zaniká. Historie novodobých Hluboček klade spoustu otázek a ten, kdo bude hledat odpověď, se bez této publikace neobejde.

Jiří Glonek, David Papajík: Dějiny obce Hlubočky, Alda, Olomouc 2006, 342 s., náklad neuveden, 260 Kč -ln-

Karel Konečný, Tomáš Motlíček (ed.): Emigrace.

Dočítáme se o tragické úloze Arnošta Frischera upozorňujícího v londýnském exilu na osud Židů na kontinentu, o tom, jaký dopad měl útěk Bohumila Laušmana na jeho rodinu doma, tři příspěvky jsou o posrpnové československé emigraci ve Švýcarsku, jeden se týká téhož tématu, ale v Norsku. Jedna studie je věnována Leopoldu Slívovi, legionáři, účastníku druhého odboje a osobnosti protikomunistického demokratického exilu. Nejobsáhlejší příspěvek je od Dušana Havlíčka a věnuje se obsahové, statisticky propracované analýze exilových Listů. Výběr textů oživuje někdejší diskuse o našem vztahu k západnímu mírovému hnutí, i autentickému, i ovládanému Sovětským svazem. Výjimečnou roli Milana Kundery připomínají ukázky z jeho vlastních textů i ohlasy na ně.

Karel Konečný, Tomáš Motlíček (ed.): Emigrace. Sborník historických prací Centra pro exilová studia, 140 s., cena neuvedena, Univerzita Palackého, Olomouc 2006 -vb-

Amos Oz: Jak vyléčit fanatika

Kniha sestává ze dvou esejů. První, Mezi dvěma právy, podává autorův názor na izraelsko-palestinský konflikt jako na střet mezi dvěma stejně silnými a podloženými nároky, který může být vyřešen jedině pro obě strany bolestným kompromisem. Druhý, se stejným názvem jako celá kniha, definuje fanatismus jako neochotu uznat nároky soupeře a přijmout kompromis. Autor potvrzuje svou pověst vynikajícího spisovatele, jeho myšlenky jsou pronikavé, přesně formulované a nechybí jim ani humor (podle jehož absence bezpečně poznáme fanatika). Rád bych četl něco podobného také z pera Palestince, pak bych snad uvěřil, že Ozova naděje dočkat se „šálku kávy, k němuž se Izraelci a Palestinci sejdou nad hotovým dílem“, bude naplněna.

Amos Oz: Jak vyléčit fanatika, Paseka, Praha-Litomyšl 2006, 75s, náklad neuveden, cena 89 Kč -jn-

Knihy