Knihy 3/2006

Peter Zamarovský: Příběh antické filosofie. Antická filosofie pro nefilosofy

Četl jsem už mnoho knih o antické filosofii a filosofech, ale nad touto jsem se přesto nenudil. Je na ní vidět, že ji psal přemýšlivý přírodovědec, kterého zajímá, jak filosofové inspirovali a předjímali výsledky exaktních věd. Na čistě filosofické spekulace pohlíží někdy se shovívavou ironií, ale tak se dovede občas podívat i na naše vědecké skeptické jistoty. Filosofů si všímá nejen jako myslitelů, ale i jako svérázných lidí a občanů. Originální je úprava knihy – po vnějších okrajích stran jsou sloupce s aktualizujícími komentáři a miniaturními obrázky zavádějícími nás do antiky: je zde Archimedés vyskakující z vany, Achilles honící želvu, platónská tělesa, antické vázy a mince. Poučná kniha, která se čte jako román.

Peter Zamarovský: Příběh antické filosofie. Antická filosofie pro nefilosofy, ČVUT, Praha 2005, 480 s., cena neuvedena -jn-

Edward Tenner: Proč se věci mstí. Odplata nezamýšleného následku

Mayská posvátná kniha Popol Vuh líčí vzpouru věcí proti jejich tvůrcům – lidem. Ukázala se být až neuvěřitelně prorocká: naše výtvory, které nás měly zbavit problémů a usnadnit nám život, často činí pravý opak. Tennerova kniha je jakousi encyklopedií nezamýšlených následků technického vzestupu moderního lidstva. Dovíme se o oslabení našich organismů plynoucím z pokroku medicíny, o podpoře škodlivých rostlin a živočichů narušením rovnováhy životního prostředí, o riziku, které přináší přenesení lidské práce na počítače, i o neblahých důsledcích snahy překonat lidské meze užitím vědy ve sportu. Autor nevolá po uskromnění našich ambicí změnit svět, ale také nás neujišťuje, že při větším rozmyslu všechno zvládneme. Spíše připravuje čtenáře na to, že dokud budou na světě lidé, budou se vždy snažit jej měnit, a budou tak jedny problémy řešit a jiné vytvářet. V žádný happyend lidského snažení nedoufejme.

Edward Tenner: Proč se věci mstí. Odplata nezamýšleného následku, TALPRESS, Praha 1905, 413 s., cena 229 Kč -jn-

Eduard Goldstücker: Vzpomínky

Ve vzpomínkách Eduarda Goldstückera (1913 Podbiel na Oravě-2000 Praha) před námi defilují události skoro celého dvacátého století. Milníky tohoto života, podobně jako tohoto prostoru, jsou války, revoluce, převraty – a mezi nimi je hledající i do dějin zasahující člověk. Paměti píše chudý židovský kluk ze Slovenska, později student Karlovy univerzity, člen KSČ a Kostufry, emigrant, velvyslanec státu v Izraeli, vězeň z Leopoldova, odsouzený na 25 let, docent a profesor FF UK, po r. 1968 opět emigrant a profesor v Sussexu, pak zase, v závěru svého života, profesor Karlovy univerzity. První díl, zachycující život od narození do konce druhé světové války, byl psán v druhém exilu. Tuto část napsal (z podnětu Jiřího Gruši, tehdy taky v exilu) sám autor. Doslov napsala jediná pražská dosud německy píšící spisovatelka Lenka Rainerová, se kterou Goldstücker od r. 1936 pracoval v Lize pro lidská práva. Druhý díl, zachycující dobu 1945-1968, byl přepisován z magnetofonových pásků a k vydání připraven až po autorově smrti jeho dcerami.

„V exilu v Brightonu 1974 jsem si vzpomněl na výročí narození svého synovce, který společně s mojí matkou a babičkou a sestrou Jolanou a dalšími skončil v Osvětimi. Já jediný jsem zůstal naživu a vzpomínám na své mrtvé. Po větší část života jsem se domníval, že se mi podařilo vymknout se ze spárů osudu středoevropského žida.“ A v čem je specifika tohoto osudu? Asi v tom, že ti židé, kteří přežili koncentrační tábory, boje v řadách legionářů mezi spojeneckými vojsky nebo v Rudé armádě, se opět stali oběťmi antisemitismu.

Osobní život, ba ani stížnosti na osud vzpomínky nezachycují. Někdy je v nich trpká ironie. Gymnázium v Trstené, Košice za první republiky pulsující kulturou, diskusemi. Městská knihovna v Košicích s převážně maďarskými a německými tituly. Podobně mu učarovala Filosofická fakulta v Praze. Popisuje insigniádu, střety i soužití českých, německých i židovských studentů, setkání s Jakobsonem, Čyževským i surrealisty a komunisty. Současně se od roku 1936 angažoval v Lize pro lidská práva.Tehdy komunismus a lidská práva patřily dohromady. Přes Jednotu nemajetných a pokrokových studentů se dostal již roku 1933 do řad KSČ: „Ještě než jsem měl čas udělat rozumové rozhodnutí, stavěl jsem se na stranu slabších.“

Druhý díl začíná koncem války, prvními informacemi o koncentrácích, cestou přes Německo, ruiny a popel, svit měsíce skrz skelety vybombardovaných domů. Zaujalo ho i první setkání s Klementem Gottwaldem, který tehdy na autora působil jako prozíravý a odpovědný člověk. Byl vyslancem v Izraeli i obětí procesu na začátku padesátých let, byl zavřen spolu s Husákem ale i Šaňem Machem, prožil změny po smrti Stalina a Gottwalda, kdy byl v tichosti propuštěn na svobodu. „Prožitek vězení mě přivedl k rozhodnutí, že pokud se z toho dostanu, budu se napříště řídit jen vlastním rozumem a zkušeností.“ Byl skeptický, ale nadále věřil, že je možné ovlivnit chod dějin. A zase musel odejít do exilu. Tentokráte jen s manželkou. Dcery a vnuci zůstali v Československu a kromě cenzurovaných dopisů neměl s nimi spojení.

Paměti poměrně často bývají sebeobhajobou. To Goldstücker nedělá.

Po roce 1989 se vrátil i s manželkou do Československa, shledal se s dcerami a vnuky, přednášel a psal. Zemřel na nemocničním lůžku, obklopen péčí blízkých i lékařů. Alespoň v něčem se vyhnul typickému osudu středoevropských židů.

Eduard Goldstücker: Vzpomínky 1913-1945, G plus G, Praha 2003, 152 s., náklad 2000 výtisků, doporučená cena 173 Kč
Eduard Goldstücker: Vzpomínky 1945-1968, G plus G, Praha 2005, 197 s., náklad 1000 výtisků, doporučená cena 229 Kč -jšikl-

Jiří Horák: Modrý sen

Komunistický režim měl vzácnou schopnost zbavovat se často i oddaných stoupenců, kteří se od něho odvrátili, když je podvedl. O tom je román Jiřího Horáka Modrý sen. Byl jedním z těch, jejichž rodiče spolupodepsali za své patnáctileté syny závazek, že po maturitě nastoupí do leteckého učiliště, aby absolvoval pilotní směr. Ovšem armáda žáky podvedla a rozhodla, že pilotní výcvik budou absolvovat jenom maturanti s vyznamenáním, zhruba každý desátý. Sen létat je však silnou metou. Proto se desítka žáků rozhodne dostat se k létání stůj co stůj. Dramatický děj končí tragicky i tragikomicky. Rozhodující však pro hrdiny je, že armáda znovu sliby nesplnila. A pod povrchem dramatického děje je zřejmé, jak se stalinizující se armáda chová. Proto mnoho z mladých lidí z armády odchází. Není nezajímavé, že i bratři Mašínové se odhodlali postavit se proti režimu teprve poté, kdy byli vyloučeni z vojenské akademie. Pak si armáda nejvíc pustila žilou po 21. srpnu 1968; propuštěno bylo nebo z ní na protest odešlo deset tisíc vojáků z povolání.

Jiří Horák: Modrý sen, ilustroval Tomáš Bím, Jaroslava Jiskrová – Máj, Praha 2006, 270 stran, cena 249 Kč -araš-

Jan Jařab: Šíleně pomalá revoluce

Jan Jařab trvá na tom, že něco jako slušnost existuje. Trvá také na tom, že politiky lze hodnotit nejen podle mediálního obrazu, jaký jsou s to nabídnout, nejen podle toho, čemu se říká energičnost, razantnost, dynamičnost, ale i podle jejich slušnosti či neslušnosti, vzdělanosti či nevzdělanosti, zdrženlivosti či křupanství. Obhajuje tedy jisté často zesměšňované hodnoty a jako liberál levicového cítění jiné hodnoty probojovává: třeba právo na registrované partnerství. Cení si demokracie, ale trvá na tom, že lidská práva nejsou zajištěna jednou provždy. Čistý styl bez póz a manýr, sloužící především argumentaci, odpovídá autorovu věcnému myšlení – ostatně dává přednost politikům působícím „všedně“ (Špidla, J. Sokol) před politiky příliš barvitými. Čtenář si také v hlubším podání připomene mnoho „mediálních kauz“, které byly tak hlasité, jako jsou dnes zapomenuté. Tyto publicistické texty stálo za to do knihy poskládat.

Jan Jařab: Šíleně pomalá revoluce, Fra/Torst, Praha 2006, 224 s., náklad a cena neuvedeny -vb-

Literatura v Evropě

Asi není génia, který by tento sborník dokázal dokonale recenzovat, ověřit všechny informace, které přináší, a zjistit, zda jiné důležité neopomíjí. Ale to právě vyplývá z toho, co je jeho předností a ambicí: snaha nabídnout přehled literárních událostí v Evropě za uplynulý rok. Nechybějí ani literatury pobaltské, ba ani islandská, ba ani ta, která není spjata s jediným územím – romská. Protože se píše také o překladech českých autorů do jednotlivých jazyků, může čtenář získat i představu o současném zájmu o naši literaturu, o postavení klasiků i o tom, o která nová jména je v zahraničí zájem.

Literatura v Evropě, iliteratura.cz/gutenberg, Praha 2006, 312 s., cena 249 Kč -tt-

Jan Stern: Média, psychoanalýza a jiné perverze

Obálka i název knihy přitahují a současně budí trochu podezření. – A právě tato hrana mezi „vysokým“ a nízkým v člověku a současném světě je tématem sedmnácti esejů (povětšinou publikovaných v Obrysu-Kmeni, v Britských listech či jinde). Pronikavý a radikální autorův pohled staví jednoznačně do popředí motivace nízké, tedy pudové. Ostatně Sigmund Freud je jednou z hlavních postav Sternových společenských analýz; současný svět bulváru, internetové pornografie a komerčních médií podle něj umožňuje perverzní lidské podstatě realizovat se a rozvíjet. Nekalé či aspoň falešné motivace přisuzuje ovšem i nejušlechtilejším snahám a tendencím (politická korektnost), před jeho sžíravým pohledem vlastně nic neobstojí. Autorův prostořeký styl je možná až příliš barvitý, jízlivé aktualizace občas laciné („Společnost Člověk v intelektuální tísni“). Ve čtenáři se opakovaně vše vzpírá s jeho vývody souhlasit, hledání protiargumentů vyžaduje ovšem velké úsilí. Plodně rozčilující četba vyvolá nakonec otázku: Je v člověku vůbec něco dobrého, a pokud ano, může se ono dobro realizovat jinak než v nějaké utopii? Jenže – existuje vůbec nějaké dobro a zlo?

Jan Stern: Média, psychoanalýza a jiné perverze, Malvern, Praha 2006, 224 s., cena neuvedena. -tt-

15x poezie Lotyšsko. Antologie současné lotyšské poezie

Příležitostí seznámit se s lotyšskou literaturou nikdy neměl český čtenář nadbytek. Tato antologie přináší, jak uvádějí pořadatelé, poezii patnácti lotyšsky, ale i rusky píšících autorů tří generací. Tematicky i formálně jsou to texty velmi rozličné: velmi drobné básně lyrické, úvahové, výsledky pozorování okolí i vlastního nitra, básně v próze, básně psané volným veršem, i pravidelné a rýmované. Doslov Raimondse Briedise poskytuje čtenáři představu o situaci lotyšské poezie na pozadí dějin velmi starých (kořeny v lidových písních) i novějších (domácí a exilová tvorba, rozpad SSSR a další léta).

15x poezie Lotyšsko. Antologie současné lotyšské poezie, uspořádali Pavel Štoll, Marta Dziluma a Petr Borkovec, Fra, Praha 2006, 184 s., náklad 450 výtisků, cena neuvedena -vb-

Knihy