Rafał Milach

Osamělé město

Cyklus, ze kterého jste vybral fotografie pro Listy, zřejmě vznikal v různých městech…

Ovšem, vznikal na různých místech, ale ve skutečnosti je to jedno a totéž místo, jeden a tentýž jev: město a člověk ztracený v jeho prostoru. Nešlo mi o to, předvést konkrétní místo nebo čas. Cílem bylo ukázat emoce spojené s existencí člověka ve velkoměstském prostoru. Chtěl jsem, aby snímky byly co nejuniverzálnější.

Fotografoval jste v různých končinách. Kde jste se cítil nejlépe?

Každé místo má svůj charakter. Pokud je člověk s to přijmout a ctít místo a lidi tam, kde se zrovna nachází, bude se cítit dobře. Poslední dobou se například velice dobře cítím v Rusku, i když mě tam stejně mnoho věcí zarmucuje jako těší.

Studujete předem hodně o zemi, kam se vydáváte?

Větší pozornost věnuji navázání kontaktů s lidmi, kteří z té země pocházejí. Zde si zaslouží velikou poklonu internet, to je skvělá přednost globalizace. Svět je náhle malý… Vím, že budu pokaždé fotografovat místní lidi a že oni budou nejcennějším zdrojem informací. Oni znají svou zemi nejlépe, vědí, jak se tam pohybovat. Jsou to cenní průvodci a často taky dobří přátelé.

Nemohu se nezeptat, co vám dala studia v Opavě. A myslíte, že existuje česká fotografická škola, škola dokumentu?

Studia na Institutu tvůrčí fotografie mi dala velmi mnoho. Je to skvělá škola s vysokou úrovní. Přednášející i studenti jsou opravdu vynikající fotografové. Od jedněch i druhých jsem se hodně naučil. Atmosféra je už legendární, aspoň v Polsku, kde je ITF velice populární. To je bezvadné a z toho, co vím, v polských školách tohoto typu nedosažitelné. Na ITF je hodně práce, ale taky hodně pohody.

Česká fotografická škola, pokud jde o dokument, je velice silná a výrazná, někdy možná až příliš výrazná. (Smích) Je to skvělé, že bohatá česká fotografická tradice takhle pokračuje.

Může se někdy stát, že se rozhodnete nefotografovat, z různých důvodů? Například nenajdete správný přístup?

Pokud jde o fotografie, které dělám na zakázku, nemohu si bohužel takový komfort dovolit. Vždycky se snažím něco udělat, i když jsou podmínky velice nepříznivé. Někdy je výsledek bídný a radši bych takové snímky vůbec nedělal.

Pokud jde o autorské záběry, několikrát se mi stalo, že jsem práci na reportáži přerušil, když jsem během fotografování zjistil, že nedokážu téma dobře ukázat. Doufám, že se mi to bude napříště stávat zřídka… A nejlíp když vůbec ne.

-vb-

Rafał Milach (1978) je fotoreportér ve svobodném povolání, žije ve Varšavě. Kratší či delší dobu studoval fotografii v Polsku, Rakousku, ve Francii, absolvoval Institut tvůrčí fotografie v Opavě. Samostatně vystavoval v Polsku, ve Španělsku a v Japonsku, zúčastnil se řady skupinových výstav. Své snímky publikoval v časopisech a novinách ve Francii, Portugalsku, Lotyšsku, v Polsku (Newsweek, Przekrój, Polityka, Gazeta Wyborcza, Pozytyw aj.). Více o něm: www.photodocument.pl.

Obsah Listů 2/2006

Související články

Tomáš Pospěch: Ostrovy

Andrzej Kramarz: Černé moře - 5/2005

Vít Šimánek: Republika Žižkov - 4/2005

Rafał Milach

Osamělé město

Související články

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu