Absolvent autoškoly mi vylíčil, jak úspěšně složil zkoušky ne proto, že by znal správné odpovědi na otázky testu, ale protože vyřadil odpovědi zřejmě nesmyslné. Často si na to vzpomenu, když mně mí mladí přátelé vyprávějí o testech studijních předpokladů, které absolvovali před přijetím na vysokou školu. Zejména se to týká úloh oddílu Kritické myšlení. Neštěstí je ovšem v tom, že nezřídka ani jediná jakž takž inteligentní nabízená odpověď nemůže kritického ducha uspokojit.
Chcete jistě příklad. Tady je. „Jel jsem a přes cestu mi zleva přeběhla černá kočka. Za chvíli jsem havaroval. Černá kočka byla zlé znamení.“ Toto vysvětlení je příkladem…
Nabízí se pět odpovědí, z toho čtyři zřejmě hloupé. Jedna ukázka snad postačí: „populistické propagandy ekologických aktivistů bojujících proti rozvoji automobilové dopravy“. Není pochyby, co autor testu chtěl slyšet: „pověry, že černá kočka je příčinou neštěstí“.
Porovnejme: „Šel jsem na pláž a proti mně běžely splašené myši. Za chvíli se přivalila vlna tsunami. Myši byly zlé znamení.“ Je toto „vysvětlení“ příkladem pověry, že myši jsou příčinou neštěstí? Znamení je prostě jedna věc a příčina druhá věc. Věty v uvozovkách nemusíme vůbec chápat jako pokus o vysvětlení příčinné souvislosti událostí a z užití slova „znamení“ nevyplývá nutně pověrčivost mluvčího. Přestává být znamení znamením, je-li vysvětleno? ptá se v jedné své povídce Věra Linhartová. Stejným právem se můžeme ptát, zda znamení nezůstává znamením, i když je neumíme vysvětlit.
Ještě jeden příklad. „Růst počtu násilných trestných činů mladistvých je důsledkem toho, že se v televizi zvýšil počet filmů s touto tematikou.“ Tento způsob argumentace je příkladem omylu, kdy závěr je učiněn…
Opět není pochyby, co chtěl autor slyšet: „zobecněním jedné příčiny i navzdory tomu, že násilná trestná činnost mladistvých je důsledkem řady dalších příčin“.
Opět porovnejme: „Růst počtu chorob dýchacího ústrojí je důsledkem zhoršení kvality ovzduší.“ Je tato „argumentace“ příkladem omylu, kdy závěr je učiněn zobecněním jedné příčiny? Dýchací choroby mají nepochybně i jiné příčiny než špatnou kvalitu ovzduší, to však nijak nevylučuje, že růst jejich počtu může mít tuto jedinou příčinu. Ve větě v uvozovkách těžko spatřovat nějakou argumentaci – v závislosti na kontextu může být konstatováním či hypotézou.
Obávám se, že vskutku kriticky uvažující člověk bude mít s takovýmito testy kritického myšlení vážné problémy. Jako by v očích autorů otázek bylo kritické myšlení projevem empatie k těm, kdo zadávají otázky testů a určují správné odpovědi, schopnosti nekomplikovat si život nesouhlasem s autoritami. V uvedených příkladech by mohlo jít také o testování jakési dobové, byť rozporuplné „korektnosti“: přijetí na vysokou školu je hoden ten, kdo moderně nepřikládá význam znamením a postmoderně soudí, že filmy nemohou vážněji škodit.
Připadá mi, že v záhlaví testů kritického myšlení na našich vysokých školách by se dobře vyjímal citát z Kazatele:
Nebuď nadmíru moudrý, proč by ses měl ničit?
Lidé předpisů, 4/2004
Ideje proti kastám, 3/2004
Popletova teorie, 3/2004
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.