František Vízek

Ceny léků

Výnos Mini;sterstva zdravotnictví ČR o snížení marží lékárnám vyvolal různé reakce: někteří jej brali jako první nápravný krok, pro jiné byl oheň na střeše. Po návštěvě lékárny a koupi nosních kapek bez receptu jsem si udělal malou revizi domácí lékárničky a zjistil: nejdražší šnaps nemám v domácím baru, ale právě – v lékárničce. Za lahvičku nosních kapek Nasivin, které jsem koupil, abych zabránil příštím možným komplikacím, jsem v přepočtu na jeden litr zaplatil 4410 korun. Cena jednoho litru známých žlučníkových kapek Cholagol činí 3540 korun a litr orálního spreje Orofar, který útočí na bakterie a viry v krku a dutině ústní, koštuje 4333 korun. Překvapilo mě to, protože jde o ceny vyšší, než jsou ceny archivních vín, různých druhů špičkové whisky či lahodných koňaků. Nezasloužili bychom si informace o materiálových, výrobních a distribučních nákladech léků, které přímo nebo přes pojišťovnu platíme? Nedá se s tím nic dělat? Nenašel by se i tady prostor pro úspory? Stát je sice zatím slušný, když na léky stanovil sníženou pětiprocentní daň, ale po volbách hrozí i daň plošná (rovná) patnáctiprocentní, která by zahájila další cenový skok vzhůru.

František Vízek

Obsah Listů 1/2006