Rozepněte svoje košile!
Abych mohl rychle zešílet.
Uvolněte svoje těsné vesty!
Abych se měl čím dát vésti.
Zujte si také svoje boty.
Vládnou nad smrtí i nad životy.
Odhoďte hlavu a též klobouk!
Je mi jich líto trochu obou.
Odložte také pestrý motýlek!
Jeho let utkaný je ze chvilek.
Rozvažte si zaprášené sandály.
Život se vám o to více zpomalí.
Nakonec odložte i své tělo!
Kéž by se to s duší dělat smělo.
14. máje 2003
Oddal se pomalému pohybu,
aspoň ještě na chvíli
nadnáší mořský bůh
jeho vlhké pahýly.
Protézu nechal v sypkém písku
podobnu přenosnému obelisku
vedle plážového lehátka.
Teď k ní nelne žádná tkáň.
Večer se vrátí do města,
kde je jen jeho památník:
nahý
pahýl
a cizí nevěsta –
– tučná veš šatní.
30. listopadu 1996
A v březnu strašně záviděli jablkům,
že jejich hniloba je tak barevná.
Červenavé vášně, černé višně,
všechno visí na stromech
jako na lidech.
Pořežeš se o ta nejjemnější kolénka,
stéblem budeš usrkávat pivo,
nožem odřezávat od něj pěnu,
gilotinou na vlas přesně
zulíbávat její hlavu.
Stal se tak hlubokým,
že měl i vstup na hřbitov zdarma
(děti a vojsko polovic).
Náměstí přepůlené santiniovským kostelem
na Horní se secesními sochami Ference Futuristy
a Dolní s dětskou hospodou,
s průjezdem vedoucím už do polí
osévaných svlačcem.
Nemocnice kouřila, čadila rovnou do hrobů,
květiny páchly ještě lysolem,
ale ani Palach by se zde nenechal posmrtně sežehnout.
Posledním nábytkem v rodinné vilce
byla keramická mísa s dřevěným sedátkem.
To mosazné zábradlí jsem si vymyslel už já,
to bylo moje nářadí, na kterém jsem trestně cvičil,
jedinou plnou věcí v tom vykotlaném domě
byl kotel se zbytkem popelů.
A v továrnách byli ještě potmě
zotročeni světlem.
Norbert Holub (1966) je básník, publicista, překladatel, lékař. Je členem občanského sdružení WELES, které vydává stejnojmenný časopis. V projektu Bláznící básníci studuje psychopatologii v životě a díle klasiků české literatury. Debutoval v roce 1989 sbírkou poezie Zrcadlo pod jevištěm, v roce 2004 mu v nakladatelství Petrov vyšla knížka Suché sochy stínů. Jeho tvorba je zastoupena v antologiích Čtení bez cenzury, Iz veka v vek, Jaszmije smukwijne, Lepě svihlí tlové, Ryby katedrál, S tebou sám. Žije a pracuje v Jihlavě.
Norbert Holub: Básně
Josif Brodskij: Básně v překladu Norberta Holuba
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.