Markéta Pilátová

Cervantesův institut

V pondělí 12. 9. bylo v malém pražském parku vedle Štepánského kostela v ulici Na Rybníčku velmi rušno. Slavnostně se totiž otevíral Cervantesův institut, španělská obdoba Francouzského institutu či Britské rady, která vznikla poměrně nedávno, v roce 1991. Pozvání na inauguraci přijal španělský následník trůnu princ Felipe s chotí, princeznou Letizií a také český premiér Jiří Paroubek, předseda senátu Přemysl Sobotka a bývalý prezident Václav Havel s manželkou. Zaznělo mnoho slavnostních slov, vyměnilo se mnoho karet v digitálních fotoaparátech a zazněla mnohá vzpomínání na nejrůznější propojení české a španělské kultury Premiér Paroubek si poměrně dlouze připomněl známé španělské fotbalisty – k naprostému úžasu zejména španělských hostí. Příští den začala pravá oslava současné hispánské kultury, přestože hlavní hřeb programu, světoznámý mexický spisovatel Carlos Fuentes, po němž byla pojmenována knihovna Cervantesova institutu, nemohl přijet. V úterý se pak konala přednáška současných španělských prozaiků a povídkářů na vděčné téma Rozhovory o Quijotovi. Nad nehynoucím a zcela jistě nejoblíbenějším španělským literárním námětem rozprávěli spisovatelé José María Merino a Luís Mateo Díez. Již na první přednášce byl konferenční sál institutu zcela natřískaný a totéž se opakovalo následující den, kdy se konaly další dvě rozpravy. Ve čtvrtek literární lahůdky završilo přednášení poezie v podání Clary Janés, básnířky, díky jejímž překladům se hispánský svět dozvěděl o českých básnících Holanovi a Seifertovi.

Všechno slavnostní inaugurací nekončí, naopak. Každé pondělí až do konec října se milovníci současného latinskoamerického filmu mohou těšit na filmové představení, každý den je otevřená výstava pozoruhodných děl mladých latinskoamerických umělců. V budoucnu hodlá Cervantesův institut pokračovat v představování toho nejsoučasnějšího, co se v hispánské kultuře děje. V duchu současné linie španělské socialistické vlády má i Cervantesův institut spadeno zejména na podporu menšinových jazyků (letos poprvé byly s lingvistickými ústavy v Galicii, Katalánsku a Baskicku podepsány smlouvy o výuce těchto jazyků v Cervantesově institutu) a kultury španělsky mluvících latinskoamerických zemí. Nejde tedy jen o šíření druhého nejvlivnějšího jazyka v globálním světě, ale zejména o jeho schopnost snést se s ostatními a vytvářet společně důstojný a zajímavý dialog.

Markéta Pilátová

Obsah Listů 5/2005

Markéta Pilátová

Cervantesův institut

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu