Jan Novotný

Verš pro Einsteina

Mezi válkami uspořádal časopis Trn soutěž pro čtenáře. Kdo objeví nejstarší výskyt slova zmrzlina v české poezii? Hledání v Seifertovi a Nezvalovi bylo odsouzeno k nezdaru, protože již Erben líčí v Záhořově loži pekelná muka takto:

s jedné strany hoří jako uhel vzňatý,
s druhé strany mrzne v kámen ledovatý;
a když vidí rota míru naplněnu,
obrací zmrzlinu opak do plamenů.

Ve Světovém roce fyziky jsem si uložil podobný úkol. Který český básník se jako první nechal inspirovat Einsteinovým dílem? Kdybych netrval na verších, byl by pravděpodobným kandidátem Karel Čapek. Inženýr Prokop v Krakatitu vydaném roku 1924 mluví o Einsteinově vesmíru a ví dokonce, že největším zdrojem výbušné energie je atomové jádro. Pravda, svými zmrzačenými prsty a jizvami v obličeji připomíná spíš chemika staré doby než jaderného fyzika. O dva roky později vydává Josef Florian ve Staré Říši Kurs einsteinovský, soubor tří překladů, které věnuje svému příteli ing. Vaňkovi upomínkou na doby, kdy i my jsme objevovali, že „hudba má váhu“ a že sluneční paprsek opravdu se vyhýbá Merkuru. Fyzik by sice namítl, že s tím Merkurem je to spíše naopak, ale ocenil by zejména volbu Eddingtonova článku, který má formu diskuse mezi matematikem, fyzikem staré školy a poučeným relativistou. Také F. X. Šalda píše ve 3. ročníku Zápisníku o konečném, ale tím záludnějším Einsteinově vesmíru.

Vraťme se však k veršům. Měl jsem tip — o existenci Einsteina jsem se patrně poprvé dověděl z veršů recitovaných na nějaké školní slavnosti a zůstal ve mně pocit, že je napsal Konstantin Biebl. Nemýlil jsem se, ale hledání bylo pracné a nepomohli ani znalci — bylo třeba projít básníkovým dílem až k závěru. Příslušná báseň ze sbírky Bez obav se jmenuje Dítě první republiky a je tvrdě sociální:

Našlo jen sáček naplněný třpytem staniolu
A vyhlídku na další noc kdy nebude zas spát
To dítě se slzami velkými jak hrách jež nehodí se do kastrolu
I kdybys uměl jako Rimbaud psát
A jako Einstein počítat

Netušil jsem, jak v pátrání pokračovat, a vůbec jsem na ně nemyslel, když na návštěvě u bratra padl můj zrak na Nezvalovu Pantomimu za sklem knihovny a zatoužil jsem si znovu přečíst čtyřverší o písmenech. A hle — písmenu O věnoval básník slova:

Dráha komety Znamení astronomovo
Elipsu nekonečností též zvou
Zas věčnost Po Einsteinovi? Znamení Ahasverovo
Ó ano každá rovnice má svoji neznámou

Svou Abecedu uveřejnil Nezval 1924. Najde některý čtenář ještě starší verš inspirovaný Einsteinem či relativitou?

Jan Novotný

Obsah Listů 4/2005

Související články

Tomáš Tichák: Záhady kvantové fyziky

Jan Novotný: Žena velkého muže

Knihy

Jan Novotný

Verš pro Einsteina

Související články

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu