Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2005 > Číslo 4 > Anketa: Solidarita a my - Petr Pithart

Anketa: Solidarita a my

Před pětadvaceti lety se u našich severních sousedů zrodilo nejmohutnější a nejúspěšnější demokratické protirežimní hnutí v zemích sovětského bloku. Několika českým a slovenským osobnostem jsme položili tři otázky:

1. Jaký vliv měly podle vás stávky v Polsku a vznik Solidarity na československou společnost?

2. Myslíte, že právě tehdy se v Gdaňsku začalo definitivně rozpadat sovětské impérium?

3. Jak jste polské události prožíval(a) a hodnotil(a) vy?

Petr Pithart, politik, publicista:

Polsko bylo rozhodující

1. Stávky v Polsku a vznik Solidarity měly značný vliv na disent a na šedou zónu (tehdejší autentická „definice“: lidé podporující disent nejen slovy, ale nepodepisující protesty). Protože se u nás dobře vědělo, že na nic podobného se nikdy nezmůžeme (stávky bývají spíše jen symbolické, pokud vůbec), nezbylo většině lidí než dívat se na události v Polsku s despektem, odpovídajícím ostatně tradičním (a trapným!) českým předsudkům vůči Polákům. Režimní propaganda tentokrát vcelku zabírala. Bylo to tristní, nerad na to vzpomínám… Český smysl pro humor selhal, převládal nepřející cynismus.

2. Ano, Polsko bylo rozhodující. Gdaňsku ovšem předcházela návštěva polského papeže, která vytvořila příležitosti poprvé vyjít ven ze skrýší domovů a ujistit se, „kolik že nás je!“ Papežova návštěva maximálně zvedla sebevědomí Poláků a vedla k tichému, zato kolektivnímu rozhodnutí statisíců lidí jednat od teďka veřejně, mluvit nahlas. Pak teprve mohl přijít Gdaňsk, Solidarita, Wałęsa…

3. Pamatuji si to docela přesně: tehdy v srpnu 1980 (bylo to jednou večer při poslechu Svobodné Evropy kdesi na Slapech, vařil jsem zrovna na ráno kolínka pro kapry…) jsem poprvé uvěřil, že tento režim končí, a to i u nás, ačkoli doma se vůbec nic nedělo. Dokonce jsem se o to vsadil, což jinak vůbec nikdy nedělám. Pochopil jsem, že tentokrát má odpor proti komunismu (v tomto případě polské stávkové hnutí) vůdce, nota bene autentického dělníka, nejen tedy to, co podobné „odpory“ měly už mnohokrát, totiž pravdu, myšlenky, odvahu, podporu ve světě… Síla Wałęsovy osobnosti mně přesvědčila, že konec sovětské říše bloku je na obzoru, že se dočkáme. Ano, byli to Wojtyła a Wałęsa, kteří s tím vším pohnuli. Myslím si, že nám v České republice dosud fatálně uniká, co ti dva měli společného a co z nich udělalo rozhodující aktéry v zápase s Moskvou: totiž víru v Boha.

Obsah Listů 4/2005

Související články

Dagmar Vaněčková: Ve znamení solidarity

Anketa: Solidarita a my


Knihovna Listů

Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříšeného Ducha

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

Ondřej Vaculík

Alena Wagnerová

Jan Novotný

Tomáš horvath

Tomáš Tichák

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.