Anketa: Solidarita a my

Před pětadvaceti lety se u našich severních sousedů zrodilo nejmohutnější a nejúspěšnější demokratické protirežimní hnutí v zemích sovětského bloku. Několika českým a slovenským osobnostem jsme položili tři otázky:

1. Jaký vliv měly podle vás stávky v Polsku a vznik Solidarity na československou společnost?

2. Myslíte, že právě tehdy se v Gdaňsku začalo definitivně rozpadat sovětské impérium?

3. Jak jste polské události prožíval(a) a hodnotil(a) vy?

Josef Škvorecký, spisovatel:

Knock down

1. Nemohu posoudit, chybí mi osobní zkušenost. Vím jen, že proti komunistické straně (pod jiným jménem) v Polsku od začátku stála silná katolická církev, v níž se zformovala Solidarita. U nás nebylo nic podobného. Charta byl spolek odvážlivců, Jazzová sekce, mám dojem, nebyla nikdy doceněna, ačkoliv vnitrostátně měla možná větší vliv než kdo jiný, jenže ten se patrně omezoval převážně na mládež. Národ údajně husitů stal se, nevím proč, národem povrchních ateistů.

2. Řekl bych, že rozklad sovětského impéria začal Stalinovou smrtí, Solidarita byla knock down, jaký předcházívá knock outu. Jeden náš starý politik věřil, že státy se udržují ideály, z nichž vznikly. Čtenářka z ČR, která dospívala v osmdesátých letech, mi napsala, že pozvolna a čím dál rychleji přestali komunisti u moci předstírat, že jim jde o nějaké ideje. Zdá se, že starý pán měl pravdu.

3. Když se koncem dramatu v Polsku začaly hroutit komunistické režimy v tzv. východní Evropě, postavila mě zdánlivě nehybná situace v tehdejší ČSSR před nejobtížnější úkol mé žurnalistické kariéry: redakce New York Times mě, jako tehdy dost známého českého romanopisce, požádala, abych napsal úvodník na téma Proč Všude jenom Tam ne? Sepsal jsem těžce usmolenou úvahu o Historických Důvodech a Národních Odlišnostech, Timesy to otiskly a den nato se to stalo i Tam. Redaktor mě zavolal s otázkou, zda bych úvahu nemohl poněkud přizpůsobit Tam nečekanému vývoji; jejich evropské vydání vychází prý o dva dny později, takže by se to ještě stihlo. Přizpůsobivě jsem vyhověl, a tak jsem svou pověst politického mudrce, aspoň v Evropě, snad zachránil.

Obsah Listů 4/2005

Související články

Dagmar Vaněčková: Ve znamení solidarity

Anketa: Solidarita a my

Jan Roubal: Solidarita a polarita

Alena Müllerová: Docházelo mi to postupně

Pavel Zatloukal: Styděl jsem se, kam jsme to nechali dojít

Jan Vodňanský: Léta se Solidaritou

Martin Profant: Pouze sympatická revolta

Jan Šimsa: Vliv polských zkušeností trvá

Andrej Školkay: Momentom zvratu nástup Gorbačova

Erazim Kohák: Věřil jsem v postupnou demokratizaci

Václav Havel: Jeden z vrcholů emancipace

Jan Novotný: Obzor už nebyl tak černý

Jana Soukupová: Záviděla jsem

Jan Sokol: Význam pro východní Evropu jsem podcenil

Josef Škvorecký: Knock down

Jaroslav Šabata: Solidarita vyjevila krizi systému

Miroslav Kusý: Inšpirácia bola vzájomná

Petr Pithart: Polsko bylo rozhodující

Vladimír Just: Bylo to očistné a nadějné

Anketa: Solidarita a my

Josef Škvorecký, spisovatel:

Knock down

Související články

Anketa: Solidarita a my

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu