Dvouměsíčník pro kulturu a dialog
Před pětadvaceti lety se u našich severních sousedů zrodilo nejmohutnější a nejúspěšnější demokratické protirežimní hnutí v zemích sovětského bloku. Několika českým a slovenským osobnostem jsme položili tři otázky:
1. Jaký vliv měly podle vás stávky v Polsku a vznik Solidarity na československou společnost?
2. Myslíte, že právě tehdy se v Gdaňsku začalo definitivně rozpadat sovětské impérium?
3. Jak jste polské události prožíval(a) a hodnotil(a) vy?
V pozdních osmdesátých letech se na mne obrátila katolická mládež vydávající na Moravě utajený časopis se žádostí, abych odpověděl na otázku „Čemu jste věřil v roce 1968? A v čem jste se od té doby změnil a proč?” Ještě v roce 1968 jsem měl představu, že společenské změny v naší části Evropy nastanou, až v komunistických stranách zvítězí reformní křídla, která strhnou celou společnost k nutným reformám. Po polských událostech jsem s reformou komunismu přestal počítat. Při prvních polských událostech horníci a dělníci z loděnic zpívali Píseň práce a Internacionálu. Při druhých však mariánské, klasické křesťanské a polské písně. Komunistická naděje byla pryč! Předtím události v roce 1956 v Polsku (Październik), v Maďarsku (Imre Nagy), v Číně (Sto květů) se ještě zdály naplněním italského proroctví Ignazia Silona. Ten byl koncem čtyřicátých let minulého století přesvědčen, že Evropan (světoobčan) musí projít idejemi komunistického hnutí. Běda tomu, kdo to zamešká! Rozhodný boj ale svedou komunisté s bývalými komunisty. A nebylo pochyby, komu patří sympatie tohoto spisovatele a bývalého funkcionáře Internacionály, který byl „ze všeho“ vyloučen!
Katolická mládež můj hlas v utajeném časopise otiskla, ale nedodala mně „povinný výtisk“. Přiběhl za mnou Jaroslav Šabata, aby mě ujistil, že i jeho polské zkušenosti posunuly. A doslova řekl: „A kdo z našich komunistických přátel nepochopí, že naděje na obrodu komunismu je mrtvá, a kdo ještě plane pro „vedoucí úlohu komunistické strany“, nepochopí z dějinného vývoje nic a věci nepomůže.“ Ostatně byl také pro „události“ na československopolských hranicích znovu uvězněn. Obával se však, aby polské přátele nesvedla smrtelně nebezpečná nákaza nacionalismu.
Jaký vliv měly polské zkušenosti na československou společnost? Vliv měly značný, a to hlavně na chápání naší vlastní situace a nesporně též na požadavek osvobodit se od sovětské kurately. Ne pro její „ruský“ nacionalistický ráz, ale pro její rys občanskou iniciativu a svobodu umrtvující. Nejsem si však jist, zda právě události v Gdaňsku byly počátkem rozpadu sovětského impéria. Mám dojem, že se impérium začalo rozpadat, jakmile představitelé tehdejšího Sovětského svazu nepochopili, že glasnost a perestrojka jsou poslední šance k udržení soustátí, které mělo i jistý pozitivní ráz, což se ukázalo, když (přece jen tak trochu) internacionální státní ideologie byla nahrazena ruským (nacionálním a kapitalistickým) panstvím.
Jistě však všechny polské zkušenosti a jejich ideová reflexe mají neustálý vliv, jistě také při budování nejen domácí demokracie, ale i spolupráce při budování mírumilovné střední Evropy. Ostatně právě co toto píši, je náš dvacetiletý vnuk Jan se skupinou německé mládeže ve stanech na břehu velkého polského jezera.
Dagmar Vaněčková: Ve znamení solidarity
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy
Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce.
Statistiky.
