Bibliografická kronika

Fonetickou kvalitu verše Karla Hynka Máchy analyzoval Pavel Jiráček v úvodní studii letošního prvního čísla dvouměsíčníku Česká literatura.

Téma umírání a smrti u L. N. Tolstého, A. P. Čechova a Ladislava Klímy zkoumá Danuše Kšicová v studii Znak jako zrcadlo duše (sborník prací FF brněnské univerzity Slavica litteraria, roč. 53, 2004, sv. 7).

Novým plodem neutuchajícího zájmu Petra Holmana o Otokara Březinu je studie Obilný klas v díle Otokara Březiny, otištěná v olomoucké Aluzi č. 2/3 (2004).

Ve dvou částech otiskl Karel Kolařík v Zprávách Spolku českých bibliofilů v Praze č. 1 a 2/2004 studii o Jiřím Karáskovi ze Lvovic a jeho vztahu k pražské čtvrti Košíře.

Manifestu českých spisovatelů ze 17. 5. 1917, pod který se Jaroslavu Kvapilovi podařilo sehnat 222 podpisů („Kdo by do té doby tušil, že národ má 222 literátů!“), vyhradil Pavel Kosatík další kapitolu seriálu České okamžiky (Týden č. 20/2005).

Medailon dramatika Arnošta Dvořáka, občanským povoláním vojenského lékaře, publikoval v Praktickém lékaři č. ½005 Svatopluk Káš.

Názory Františka Langera, mimochodem také vojenského lékaře a dramatika, na jazyk Haškova Švejka tlumočil v Naší řeči č. 4/2004 František Daneš.

Jediný Respekt si (v čísle 14/2005) vzpomněl aspoň krátkým medailonem na respektovaného divadelního kritika Jindřicha Vodáka, od jehož úmrtí uplynulo 10. 4. t. r. šedesát pět let.

Šedesát let, jež uplynulo od potupné smrti Josefa Čapka v koncentračním táboře Bergen-Belsen, připomněl týdeník Prager Zeitung č. 15/2004 celostránkovým medailonem.

Portrét Jana Zahradníčka (17. 1. 1905 –7. 10. 1960) podal v Duze č. 1 (jaro 2005) Tomáš Kubíček.

Dopis z 11. 12. 1945, v němž si Jan Čep stěžoval ministerskému úředníkovi Františku Halasovi na narůstající komunistickou aroganci a agresivitu vůči katolickým intelektálům, přetiskl adresátův syn František X. Halas v článku O jednom bílém místě na mapě českých církevních dějin (Teologie & společnost č. ½005).

Semináře, který k letošnímu 100. výročí narození Václava Černého uspořádalo Centrum pro ekonomiku a politiku (CEP) a který v sále Autoklubu v Praze moderoval 16. 3. t. r. Václav Klaus, si překvapivě povšimly pouze komunistické Haló noviny článkem 19. 3. 2005.

Čtyři básně Vladimíra Holana, dalšího letošního „stoletého“ jubilanta, otevírají první letošní číslo Proglasu, jenž už třetím rokem vychází jako „literární a kulturní příloha Revue Politika“.

Kapitolou o Josefu Kainarovi pokračuje v témže periodiku seriál Milana Uhdeho Má čítanka.

Milan Uhde jako dramatik dal o sobě vědět komedií Zázrak v černém domě, kterou mu otiskl „časopis pro studium dramatického umění“ Disk č. 11 (březen 2005).

Pod názvem Nechovejte se tu jako doma, příteli otiskl Host č. 3/2005 kafkovskou esej Milana Kundery, což je původně devátá kapitola jeho knihy Les testaments trahis (Paris, Gallimard 1993). Už dříve jsme si mohli v Hostu přečíst v autorském překladu Kunderovy eseje Kastrující stín svatého Garty (č. 4/2000), Hledání přítomného času (č. 8/2000), Román a Evropa (č. 10/2001), Poznámky inspirované Náměsíčníky (č. 8/2002), Zneuznávané dědictví Cervantesovo (č. ½004) a Kdo je to romanopisec (č. 8/2004). – O nové Kunderově knize esejů Le rideau [Opona] (Gallimard 2005) a o autorově setkání s novináři v Madridu informovaly všechny české deníky.

Na první knihu Oty Ulče The Judge in a Communist State (1972) a její české vydání Malá doznání okresního soudce (Toronto, Sixty Eight Publishers 1974) zavzpomínal v Českém dialogu č. 3/2005 u příležitosti Ulčových 75. narozenin 16. 3. t. r. Josef Škvorecký.

Od J. Škvoreckého jsme se dále dozvěděli (Literární noviny č. 13/2005), že 15. 3. t. r. zemřel v australském Bathurstu Stanislav Mareš (*25. 3. 1934), „český básník, prozaik a překladatel, nejbližší spolupracovník Jana Zábrany na překladech antologie tehdy současné americké poezie, překladatel amerických lidových písní…, autor básně Báje z Nového světa… a hry Letní semestr, kterou připravovalo Národní divadlo, když tam byl Karel Kraus dramaturgem…“. – Lenka Jungmannová v LtN č. 15/2005 doplnila, že text údajně ztracené Marešovy hry se nachází, a to hned ve dvou verzích (z let 1957 a 1958), v Literárním archivu Památníku národního písemnictví ve složce dramaturga Karla Krause.

Na celoživotní spolupráci s režisérem Otomarem Krejčou, konkrétně na dramaturgické dotvoření hry Srpnová neděle Františka Hrubína (1957), zavzpomínal dramaturg Kraus v Divadelních novinách č. 7/2005. – Hluboko do roku 1960, až ke Krejčově inscenaci Tylovy hry Drahomíra a její synové a jejímu kritickému ohlasu, sestoupil Milan Lukeš v rozboru současné inscenace této hry v ND (Svět a divadlo č. 2/2005).

Básnickou tvorbu Josefa Topola, nedávného sedmdesátníka (1. 4.) přibližuje článek Nikoly Richtrové v Tvaru č. 8/2005.

Vzpomínka Ludvíka Hesse na Janu Černou „neboli Honzu Krejcarovou, dceru Mileny Jesenské, milenku Egona Bondyho, černou lyru nebo bílou labuť s poraněnou perutí Bohumila Hrabala…“ otevírá 14. (první letošní) číslo Divokého vína, šířené na internetu. (V roce 1969 publikovala Jana Černá v knižní edici Divokého vína vzpomínky na matku Adresát Milena Jesenská.)

Němou barikádu Jana Drdy (1946), Zbabělce Josefa Škvoreckého (1958) a Zatím dobrý Jana Nováka (2004) – tři pohledy na hrdiny či „hrdiny“ – porovnal Pavel Šrut ve fejetonu Zatím lepší (Salon č. 416, 5. 5. 2005).

Udělení hlavní ceny Kniha roku v soutěži Magnesia Litera posledně jmenovanému dílu (podtitul Mašínovi a největší příběh studené války, Brno, Petrov 2004) komentovali v Lidových novinách 27. 4. 2005 Jaromír Slomek a v Haló novinách 2. 5. 2005 Jaroslav Kojzar.

Nástupu „básnické generace kariéristů typu Karla Sýse, Michala Černíka, Jaroslava Čejky, Josefa Peterky či Jaromíra Pelce“ počátkem 70. let minulého století se dotkl Vladimír Just v recenzi románu Věry Noskové Bereme co je (V. Nosková 2005) v Literárních novinách č. 20/2005.

Literatuře českých naivistů a českému undergroundu patří převážná část Babylonu č. 7 ze 4. 4. 2005. Recenze Stanislava Škody upozorňuje v témže čísle na fotografickou publikaci Abbé J. Libánského My Underground (Wien, Institut für culturresistente Güter 2004). Doprovodné texty k snímkům z let 1972 –1982 napsali Václav Havel, Ivan M. Jirous, Svatopluk Karásek a Vratislav Brabenec.

První díl Básní Vratislava Effenbergera (Torst 2004) ocenila v Lidových novinách 20. 5. 2005 Marie Langerová. – Na vydání dosud čeká Effenbergerova průkopnická teoretická práce Osvobozené divadlo.

Surrealista Stanislav Dvorský, letošní pětašedesátník, poskytl obsáhlý rozhovor kulturnímu magazínu Uni č. 5/2005.

Poezie Petra Borkovce, J. H. Krchovského a Allena Ginsberga se dotkl rozhovor Štěpána Noska s irským básníkem žijícím v Praze Justinem Quinnem v Souvislostech č. ½005.

Nadějný signál vyslalo na letošním veletrhu Svět knihy nakladatelství Argo: chystá 1. díl vzpomínek Boba Dylana Chronicles (New York, Simon & Schuster 2004). Překládá jej Jiří Popel, který už pro Argo (1997) přeložil Dylanovu prózu-básně z roku 1966 Tarantule. Nutně napadne, kdy se asi dostane na kompletní Dylanovy písňové texty 1962 –2002.

V obnoveném Rocku & popu, jehož vedení se ujal opět Vojtěch Lindaur, se v čísle ½32 v knižní rubrice představila „největší česká odbornice na upíry“ Jenny Nowak, autorka „draculovských“ románů Nemrtvý (1994), Dračí krev (1995), Stín anděla (1997), Jiná rasa (1997), Trůn pro mrtvého (2000), Rozesmátá smrt (2002) a Krvavé býlí (2004), jinak též chovatelka exotických zvířat v pražské zoologické zahradě a posluchačka gothic rocku a W. A. Mozarta, podle ní „rockera své doby“.

Originální Slovenskou abecedu (současné literární kultury) začal ve výtvarném časopisu Prostor Zlín publikovat Miroslav Zelinský. V čísle ½005 obsáhl slovníková hesla Aspekt (revue a stejnojmenná knižní edice) a Balla (celým jménem Vladimír Balla, současný prozaik.)

Zpracoval František Knopp

Bibliografická kronika

Obsah Listů 3/2005

Bibliografická kronika

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu