Jan Novotný

Veritářův výlet

Stojím na ostrohu mezi řekami, za zády supermarket, zakrývající věže chrámů, před očima návrší, v jehož tvarech by archeolog rozeznal stopy prastarého hradiště. Nepřišel jsem pouze poklonit se vodám, ale hlavně rozřešit spor s šéfredaktorem Listů. V posledním čísle ročníku 1997 jsem mu namítal, že přehrady na Moravici nemohly uchránit Opavu před povodní, protože její vody Opavou neprotékají. V následujícím čísle Václav Žák vyvracel mé tvrzení citátem z lokálních novin a poznamenal, že i ekologové by měli respektovat prokázaná fakta. Nemohl vědět, že v téže době jsem vyjádřil Veronice (tak pěkně se jmenuje ekologický časopis) pochybnosti nad jejím zpochybněním blahodárné úlohy přehrad na Moravici: moji známí z Hradce nad Moravicí mi říkali, že povodeň 1997 je nepostihla, ačkoliv bydlí přímo na nábřeží.

Nešlo o výhrady ekologa ani technokrata, ale veritáře. V trilogii Vladimíra Neffa o Petrovi z Kukaně se takto nazvali lidé, kteří chtěli najít východisko z hrůz třicetileté války v uctívání nepochybných a prokazatelných pravd, jež ze své podstaty nemohou vést ke krvavým sporům. Jako veritář jsem nebyl ochoten považovat opavské noviny za větší autoritu než kilometráž moravských toků a turistické mapy. Až po dlouhé době jsem si našel čas ke sledování dolního toku Moravice. Nebudu déle napínat – pravdu měl Václav Žák. Vody Moravice sice neprotékají historickou Opavou, ale Kylešovicemi a po vyústění do řeky Opavy Komárovem a obě obce byly již před naším sporem přičleněny k Opavě.

Je tím však spor vskutku rozřešen? Kylešovice i Komárov leží většinou na stráních a zvýšený stav vody v Moravici tu mohl ohrozit jen několik domů. Teprve na soutoku si uvědomuji, že problém je jinde. Beránek nemohl zakalit vodu výše pijícímu vlkovi, ale rozvodněná řeka se může rozlít i proti proudu jiné řeky, jak jsme to zažili 2002 v Neratovicích. Anebo snad mohou její vody i „v nepřítomnosti“ poškodit město tím, že zpomalí odtok jiných vod. O tom by mohla něco říci svědectví pamětníků či počítačové modely. Terén u soutoku byl však lidskou aktivitou v průběhu desetiletí značně proměněn a místní průběh povodně mohou ovlivnit nepředvídatelné okolnosti jako třeba vytvoření bariéry z vyvrácených kmenů, jak se to prý stalo Troubkám. Nevím také, nakolik mohlo být zadržení povodně na Moravici ovlivněno tím, že tenkrát nebylo ještě dokončeno napouštění nádrže Slezská Harta. Na pozdější povodeň v Čechách nestačily ani mohutné nádrže vltavské kaskády.

Jako veritář bych si troufal konstatovat, že nádrže na Moravici vskutku zmírnily moravskou povodeň. Nakolik tím ochránily samotnou Opavu a jak by se projevily v případě plného napuštění Harty, nemohla má inspekce na místě rozhodnout – je to ovšem věc, která se veritářskému zkoumání nevymyká. Při dalším zkoumání však již narážíme na meze veritářství: důsledky některých našich činů se projeví až v budoucnosti, která se vymyká našim představám a předpovědím, a i kdybychom je mohli domyslet, hodnotili bychom je podle své povahy a názorové orientace různě. Jen toto upozornění na meze bylo smyslem mé poznámky z roku 1997, nechtěl jsem jí podpořit ani stoupence, ani odpůrce přehrad. Cením si toho, že se nyní s Václavem Žákem shodujeme v tom, kudy protékají vody Moravice, a doufám, že se shodujeme i v obecném mínění, že veritářství je v mezích svého dosahu hodno následování. Umožňuje úspěšně alespoň něco předvídat a alespoň na něčem se shodnout.

Myslím, že opravdoví veritáři se shodnou i v tom, že veritářství má své meze a nevyřeší všechny problémy. A mezi tyto problémy patří – bohužel, či bohudík? – i stanovení jeho mezí.

(Věnováno Václavu Žákovi k 60. narozeninám)

Jan Novotný

Obsah Listů 3/2005

Jan Novotný

Veritářův výlet

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu