Jiří Olič

Všichni dobří herci

Všichni dobří herci už hrají v reklamách. Máme se tedy na co koukat. Zdá se, že úplně za začátku tohoto nezvratného procesu jsou prorocká slova písně, co zněla u táborových ohňů: Všichni jsou už v Mexiku. Ale já jsem tu a ty jsi tu, my přitroublí tady zůstali!

Všichni dobří herci už hrají v reklamách. To je prosím, pravda. Sem s dlátem, tesejte ji do kamene. Staré heslo o pravdě ještě stále platí. Pravda vítězí, a že jednou zvítězí, to ví opravdu každý.

Ale proč by měla herečka deset let čekat na roli Popelky a pak ještě na holoubky, až ji pomůžou přebrat hrách a ona se mohla stát královnou, když může být okamžitě princeznou prádla, které je stále bělejší! Musíme ji věřit, pohádky jsou stejně tak pravdivé jako reklamy. a existuje pravda pohádky a stejně tak pravda reklamy.

Co se mně týče, dokážu se ještě stále vžít do role klasického diváka, který sleduje Moliérova Lakomce a čeká, až vykřikne: Peníze! Kde jsou mé peníze! Ale až po reklamě. Skutečný příběh a opravdové drama začíná, až filmová hvězda poví, že od prvního března nám poplatky za vedení účtu sníží na 0,0 %. Tady začíná drama, opravdové současné umění, kterak v divákovi roztočit ten správný kolotoč emocí, jak mu rozsvítit v hlavě!

Staré nezavrhujme, není vůbec špatné si prostřednictvím pravěkého filmu připomenout, jak si stál Mistr Jan Hus před koncilem kostnickým, ale lepší je ta reklamní pauzička. Tady začíná současné dramatické umění. Velký příběh na dvacet vteřin, a neříkejte, že se to nedá! Dobrá, ve filmu přichází Štěpán Páleč, ten zrádce, ale ještě než promluví a zradí definitivně, střihnou mu do toho reklamu na odšťavovač, který odšťaví úplně všechno. Je to mírně klamná reklama, ale ta prý není trestná, na rozdíl od reklamy podvodné. Mírně klamná reklama je klamná proto, že nožem, který v reklamním klipu řeže betonové tvárnice, můžete klidně krájet chleba. Tu tvárnici nezkoušejte, ale chleba klidně. Oloupat jablko? Kdykoli! Ale herci, především herci jsou dokonalí. Nás už dnes nezajímá, jak zahrají Hamleta, nás zajímají pocity čerstvého majitele sekačky na trávu. Anebo herec, který nejenže mistrně zahraje chlápka, kterého strašně bolí hlava, ale hned také dokáže poradit! Je zcela vedlejší postava sedláka Vávry z Maryši, když ten samý hrdina dokáže tak skvěle zahrát důchodkovou pojišťovnu a Spokojené Stáří. Existuje ovšem mezi herci jakási aristokracie, která vzdoruje, odmítá hrát pijáka Grepu a také Citron a dokonce i slaďoučký Pomeranč, ale to všechno jsou lidé minulosti, z okraje, srázu současného dramatu. Proč by, u všech všudy, měl herec čekat celou věčnost, až mu režisér milostivě přidělí roli Chlestakova, když si daleko dřív zahraje roli esemeskového maniaka, který má každou třetí zdarma! Proč hrát Bedřicha Smetanu, hluchého jak poleno, když může prezentovat sto nejkrásnějších českých cajdáků na deseti CD a zanotovat tu naši!? a to není všechno! Když tento rozezpívaný chlapík zavolá do půl hodiny, dostane navíc utěrku, která vychytá všechny nečistoty.

Herci jsou ze všech umělců nejdál. Nevíme kam se řítí společnost, ale herci jsou na čele tohoto pohybu, jsou nejavantgardnější avantgarda ze všech avantgard, které v kosmu existují, a my jen klopýtáme ze těmito světlonoši nové kultury a nového pokolení, které kromě toho, že ještě stále respektuje standartu se slovy Pravda vítězí, zná také heslo daleko aktuálnější. Také ono je pečlivě vyšito na vlajce. Bavlnkou červenou, modrou a bílou: Zavolejte ihned!

Jiří Olič

Obsah Listů 1/2005

Jiří Olič

Všichni dobří herci

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu