Tomáš Vašut

Básně

Narozeniny

Je teplý říjen,
milé babí léto,
třpytí se Bečva,
v horách listí zlátne…
V Holešovicích
sedím na zastávce,
snáší se večer,
letos po třicáté,
a zase budu
o den – o rok starší.

Čekám tu na vlak
s pěti vagóny,
až jako před lety
k domovu pojede
a táhle zapíská…
Dnes dětství odváží,
zvolna se rozplyne
dým v naší zahradě.

Tak rok co rok
se navracíme k sobě:
nejdříve třicetkrát
a dnes jen dvakrát mladší…
Stárnu? – Ty mládneš!
A budu zase brzy
blízko Tebe,
tak jako tenkrát
pod říjnovým nebem.

6. XI. 01

Romance pro rudou gerberu

(překlad neznámého básníka)

Na Senovážném
stále trvá středa
a na Jindřišské věži
dávno zkameněla
hodina dvanáctá.

Nad Kampou tažné ptáky
znovu dálka volá,
Jeruzalémskou možná
prvním sněhem projde
la bailarina espańola.

11. IX. 01

Indigo

Ne, ještě ne. Až jindy…A kdoví jestli, moje milá.
Babylon nebo Jeruzalém?
Na město padá chladný déšť,
ať prosinec či duben, jest
samému kráčet pouští po kamení
a zachovávat dobrou mysl.
Psát básně? Zdali to má smysl,
když jako inkoust v kalamáři…
Bohdane Antonyči, byl jsi taky
sám v městě stověžatém pod oblaky?
Po mostě – kalvárii z kamene
poutníci branou procházejí,
ďáblové zuří, se střech plivou
na město v suknu indigovém…
Žízním. Po dlažbě jdu za Salvátorem.

20. III. 02

Tomáš Vašut

V tomto čísle:

Tomáš Vašut: Básně

Tomáš Vašut: Jak jsem se nestal básníkem

Ukrajinská poezie v překladu Tomáše Vašuta: Jevhen Malaňuk, Bohdan Ihor Antonyč

Obsah Listů 1/2005