V sobotu 13. listopadu 2004 přijel do Olomouce na pozvání Listů jeden z nejvýznamnějších evropských politiků, v roce 1989 první demokratický premiér Polska – a tedy první v celém sovětském bloku – Tadeusz Mazowiecki. Veřejné debaty se spolu s ním zúčastnili Jan Sokol a Miroslav Kusý.
Jako první laureát převzal Tadeusz Mazowiecki cenu Listů Pelikán 2004 – za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. O ceně rozhodl výbor, jehož členy jsou redaktoři Listů a kromě nich Karel Skalický, A. J. Liehm, Jiří Vančura a Jan Šimsa. Tvůrcem plastiky pelikána, upomínající zakladatele Listů Jiřího Pelikána, je výtvarník‑šperkař Pavel Herynek. Součástí ceny je měsíční stipendium Listů pro mladého Poláka, studenta či umělce, jehož určí Tadeusz Mazowiecki a který bude moci strávit měsíc v České republice na pracovním či studijním pobytu.
Když chce Čech politika pochválit nejvíc, jak umí, řekne, že je to politik masarykovského formátu. Dnes chceme z celého srdce nejvýš pochválit Tadeusze Mazowieckého. Jako Češi si tedy musíme položit otázku: Je Tadeusz Mazowiecki politikem formátu Tomáše Garigguea Masaryka, pro kterého dodnes stačí v českých zemích, ale i na Slovensku užít monogramu TGM?
Splňuje Tadeusz Mazowiecki aspoň deset podmínek, aby mohl být za politika masarykovského formátu označen? Některé jistě ano:
1. S vnuceným impériem se jako člověk dialogu nejprve zkoušel dohodnout po dobrém.
2. Když to nešlo, zásadně přispěl k jeho pádu.
3. Je to státník urostlé postavy a elegantního vzezření.
4. V dějinách Evropy a světa bude v příslušné kapitole uváděn v prvních odstavcích.
5. Mnozí jeho mediálně a salónně úspěšnější kolegové i protivníci mohou doufat nejvýš ve svou přítomnost v poznámkovém aparátu.
6. Po většinu své politické dráhy byl politikem – měřeno povrchními měřítky – neúspěšným, národu málo známým.
7. Má pověst člověka přehnaně rozvážného a dobrotivého.
8. Ti, kteří nezaměňují ráznost s hulvátstvím, vědí, že v rozhodujících chvílích je udatný.
9. Málo mluví o křesťanské morálce, ale praktikuje ji.
A desátá podobnost dnešního laureáta a našeho prvního prezidenta? Tu už hledáme hůře.
Monogram TGM je nám drahý a srozumitelný. Ale v monogramu Tadeusze Mazowieckého nám něco chybí. Přesně řečeno: chybí nám prostřední G.
Kromě toho ovšem nemáme námitek a jménem časopisu Listy prohlašujeme Tadeusze Mazowieckého za státníka masarykovského formátu.
Tadeusz Mazowiecki: Chtěl bych velice poděkovat za neobyčejně milou a hodnotnou cenu. Padla tu otázka, na kterou jsme neodpověděli a která se týkala historických rozporů polsko‑česko‑slovenských. Řeknu krátce, co stále musím opakovat: my jsme často šli týmž směrem, ale ne ve stejném taktu.
Nevím, jestli „milá“ je dobré slovo, ale chtěl bych zdůvodnit, proč je mi ta cena milá. Za prvé proto, že vychází z prostředí Listů, což je prostředí velice autentické a zasloužilé; jsem rád, že tu mohu s vámi být. Za druhé proto, že nese jméno Pelikán. Měl jsem příležitost poznat Jiřího Pelikána – v době, kdy byl europoslancem, jsem s ním letěl jedním letadlem z Říma do Bruselu a při čekání jsme si mohli popovídat. To už jsem dávno věděl, kým byl Jiří Pelikán v období Pražského jara.
Měl jsem a nadále mám velice silný citový vztah k Pražskému jaru, velice jsem je prožíval. Prožíval jsem i to, že se intervence účastnila polská armáda.
Když jsem jako premiér přijel do Prahy na oficiální návštěvu, z letiště jsem jel přímo na Palachův hrob. Tehdy byl mým hlavním hostitelem Marián Čalfa, samozřejmě jsem se setkal s prezidentem Havlem, ale žádal jsem také o setkání s Alexandrem Dubčekem, se kterým jsem se pak v parlamentu skutečně sešel.
Nesnižujte, přátelé, své Pražské jaro! Je to opravdu váš důvod k hrdosti. V dějinách určitě zůstane jako takové.
Tadeusz Mazowiecki, Miroslav Kusý, Jan Sokol: Samet, kulaté stoly a nenávist (záznam veřejné debaty)
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.