Jste zde: Listy > Archiv > 2004 > Číslo 5 > Svět v pohybu > Czesław Miłosz: Proč?
Proč se nepozdvihne mohutný hymnus díkůvzdání a věčné chvály?
Což nebyly vyslyšeny prosby ponížených, zbavených jmění, zneuctěných, vražděných, trýzněných za dráty?
Z čelisti vylámal zuby zhoubci maličkých, svrhl silného, který měl panovat na věky.
Pomníky nadutého poznání leží v kopřivách, na neomylné impérium sestoupily temnoty.
Čekala snad tak dlouho pokolení na spravedlnost marně, že se víra v nadpozemské soudy navždy ztratila?
Což nekonečné údolí tváří zbavených naděje brání v radosti těm, kteří se dočkali?
Zapomněli jsme zpívat Tedeum a slavit Pána zástupů. V mlčení je vyslovováno jméno Skrytého Boha.
Nikdo nemaluje Vladaře v lesklé zbroji, který se prochází v oblacích nad bitevním polem.
Který praví: Má je pomsta, mé je trestající rámě, já určuji den a hodinu tisíciletí.
Byli jsme bezpečni za štítem Jeho péče, hrnula se k nám neštěstí, ale převahy nenabyla.
Kde jsou shromáždění národů plesající pod nebem blesků Jediného, kde pokorné uvažování o Jeho díle?
V bázni mnou si oči a vědí jen, že zlo je bez míry. Že stačí vykřiknout radostí, a ono se vrátí silné dvojnásob.
Dál vyhlížejí na nebi znamení, ohnivé kruhy, důtky i kříže a myslí přitom na slovo Historie, jejímž druhým jménem je Vyhlazení.
Ze sbírky Na brzegu rzeki (Znak, Krakov 1994) přeložil Václav Burian.
Czesław Miłosz, autor těchto veršů, jedné z nejpozoruhodnějších reflexí toho, co se dělo před patnácti lety (a děje dodnes), zemřel v třiadevadesáti letech 14. srpna 2004. Laureát Nobelovy ceny za literaturu a Spravedlivý mezi národy Czesław Miłosz byl jedním z prvních mezi těmi, kteří upozorňovali Západ nejen na osud svého Polska, ale i baltských národů v sovětském impériu, jedním z prvních, kteří nabídli nový pohled na střední Evropu, širší nejen geograficky, ale i myšlenkovým obsahem.
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.