Knihy

Prvním zahraničním nositelem polské Ceny Wacława Felczaka a Henryka Wereszyckého, udělované historikům, se stal koncem loňského roku Čech Jan Němeček za tlustou knihu o vztahu československé a polské exilové reprezentace za druhé světové války a plánech polsko‑československé konfederace. To ocenění znamená hodně nejen pro náročnost polské historické obce, ale i proto, že Němečkovo téma je mimořádně bolestné a sporné. Že jsme účastníky dějin, a přitom jen málo můžeme rozumět tomu, co právě prožíváme, tušíme, československo‑polské vztahy v onom období však podléhaly tolika temným silám, na něž neměla vliv ani jedna z exilových vlád, že vzniká obraz mimořádně tragický. Tragické v hlubokém slova smyslu, nejen pokud jde o počet obětí na životech, poznamenané křivdami a předsudky, byly ostatně už československo‑polské vztahy meziválečné. Historik napsal zcela mimořádnou knihu, plnou neznámých faktů. Přitom seriózní, bez takzvaných senzačních odhalení. Ale i ta odhalení drobná, kterých jsou stovky, působí drtivě a obohacují zároveň.

Jan Němeček: Od spojenectví z roztržce, Academia, Praha 2003, 374 s., cena neuvedena.
‑vb‑

Vojtíškova encyklopedie s podtitulem Náboženství, církve, sekty, duchovní společenství je přehledným, kvalifikovaným průvodcem po krajině víry v našich zemích, a protože i tato oblast je z povahy věci globální, čtenář získává také informace o náboženstvích s celosvětovým vlivem. Jednotlivá hesla jsou uvedena historií a teorií. Tak například Křesťanství zabírá 120 stránek, shrnuje vývoj od začátku, popisuje reformní hnutí a vznik protestantismu. Pokračuje kapitolou Křesťanství u nás a věnuje se pravoslaví, katolicismu, římskokatolické církvi, protestantismu, luterským a kalvínským církvím a mnoha dalším, včetně například Společnosti svědků Jehovových. Hesla končí samostatným odstavcem s názvem Diskuse, kde autor uvádí reflexe popsaného náboženství ve společnosti, eventuální pochybnosti o jeho praktikách, ohlas v médiích, postoj veřejnosti. Encyklopedie se věnuje také nábožensko‑psychoterapeutickým technologiím, jako je Silvova metoda kontroly mysli, nechybí heslo Scientologická církev, která se sama charakterizuje jako „aplikovaná náboženská filosofie“. Jak se sluší na encyklopedii, autor nezaujímá osobní postoje, ale usiluje o objektivní popis. Kniha představuje impozantní dílo jediného autora, který jí ovšem věnoval několik let života.

Zdeněk Vojtíšek: Encyklopedie náboženských směrů v České republice, Portál, Praha 2004, 462 s., cena 540 Kč
‑vn‑

Kniha Jiřího Přibáně nabízí čtenářům osm úvah, jejichž tématem je multikulturalismus v mnoha podobách a situacích. Multikulturalismus není pro autora ideologii, normou (pozitivní nebo negativní), kterou poměřujeme společnost, ale něčím, co vytváří charakter společnosti. Multikulturalismus je důsledkem vnitřního uspořádání moderní společnosti, především pak důsledkem její otevřenosti ve sféře morální, politické a estetické. Právě umění, ať již v podobě neonového srdce na Pražském hradě, či technorytmů skupiny Kraftwerk, je nositelem zásadního úkolu prolamování, radikalizace otevřenosti vlastní moderní společnosti. Již název Jací můžeme být? naznačuje, že autor staví proti komunitaristickému pojetí kolektivní a individuální identity jako předem dané liberální pojetí zdůrazňující, že identita vzniká v procesu komunikace, politických zápasů a kompromisů. Zatímco komunitaristické trvání na identitě uzavírá jedince do ghetta jeho vlastní kultury, liberální důraz na otevřenost a její radikalizaci vytváří předpoklad pro porozumění a soužití rozdílných kultur.Kniha je psána formou esejů na hraně publicistiky, což umožňuje autorovi přesvědčivě a na nepříliš rozsáhlém prostoru uchopit téma, ale zvídavější čtenář přece jenom může postrádat podrobnější výklad některých klíčových pojmů.

Jiří Přibáň: Jací můžeme být? Podoby demokracie a identity v multikulturní situaci, Slon, Praha 2004, 114s., 159 Kč.
‑jb‑

Jak tomu má u správné ročenky být, jedna část přináší historické prameny, korespondenci, vzpomínky,druhá referuje o činnosti vydavatele samotného. I ten je zajímavý: Československé dokumentační středisko, shromažďující písemné a jiné doklady nezávislého kulturního a politického života v posrpnovém Československu. V ročence není zbytečných položek, ale patrně tou, do níž se začte většina čtenářů nejprve, je korespondence exilových nakladatelů Zdeny a Josefa Škvoreckých a Adolfa Müllera, lidí dobré vůle, a jak dnes dávno víme, i veliké práce, ale různých životních zkušeností a poněkud odlišných představ o vydávání knih v exilu; do korespondence se zapojují také Bedřich Utitz, Pavel Tigrid, Pavel Kohout a Jiří Pelikán. To je malý román v dopisech, plný humoru, ale i napětí; a také s dvojznačným koncem: šťastným, neboť padl komunistický systém, ale i smutným, neboť nová doba přinesla aktérům další trpkosti, ba hrůzy.

Ročenka Československého dokumentačního střediska, ČSDS, Praha 2004, 248 s., cena neuvedena
‑vb‑

Na počátku stál objev na půdě domu v Odrách. Padesátikilogramová truhla obsahovala na 600 starých skleněných negativů fotografií nálezcům neznámých osob a neznámého kraje. Pozdější redaktor knihy Zdenek Mateiciuc po detektivním pátrání zjistil, že snímky pořídil Gustav Ulrich (1860–1932) a zobrazeni jsou na nich lidé z okolí vzdálených Rejhotic v údolí horní Desné, kde Ulrichova rodina vlastnila bělidlo, a krajina Jeseníků, Alvaterlandu – země pod Pradědem. Výsledkem je publikovaný soubor historicky cenných a výtvarně působivých obrazů zmizelého světa v severomoravském pohraničí, jenž vyvolává nostalgii, především však vede k zamyšlení nad pozdějšími osudy prostých lidí zbavených domova, a kraje zbaveného svých obyvatel. Dvojjazyčná publikace, doplněná několika vzpomínkami pamětníků, je nepatetickým, ale o to cennějším příspěvkem k česko‑německému smíření.

Altvaterland, Gustav Ulrich – fotograf z Rejhotic před sto lety, ein Photograph aus Reutenhau vor 100 Jahren, KANT, Praha, a Gerlich Odry 2002, 156 s., cena a náklad neuvedeny.
‑tt‑

Knihy

Obsah čísla 4/2004

Knihy

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu