Téma v minulém čísle – Má sociální demokracie budoucnost?

Přinášíme další dva ohlasy na text Marcina Króla Soumrak sociální demokracie, jehož překlad vyšel v minulém čísle Listů.

Miloš Hájek

Je nutné hledat politické řešení

Marcin Król upozorňuje na slabiny evropské sociální demokracie a dochází k závěru, že čím dříve odejde z politické scény, tím větší naději bude mít nové hnutí, které by pokračovalo v jejích pozitivních tradicích. Zmíněné negativní jevy jsou nepopiratelné, ale pochopit je vyžaduje hlubší analýzu. Zde mohu pouze konstatovat, že situace světa v éře globalizace je značně odlišná od té, kterou jsme zažili ve většině období dvacátého století.

Před sociální demokracií stojí řada jiných úkolů, než tomu bylo v minulosti. Dříve šlo o to, sociální stát vybojovat, rozšiřovat, prohlubovat. Dnes se ocitla v defenzivě, demokratičtí socialisté dnes vědí (i když ne všichni), že sociální stát je nutno přebudovat a jedině tak se dá zachránit. Je na místě vytýkat jim nadšení svobodným trhem a hospodářským růstem? Pozitivní roli trhu ocenila SPD už v Godesberském programu (1959), přes nesouhlas francouzských levicových socialistů, kteří mluvili o „pohřbu německého socialismu“. V dnešní programové diskusi německých sociálních demokratů se zdůrazňují spíše meze trhu. Hospodářský růst se považuje za nutný (jak bez něho řešit problémy Jihu?), ale akcent leží na kvalitě růstu, zejména na kvalitě života.

Mimořádně rozporné jsou úkoly sociálních demokratů v postkomunistických zemích. Jako vládnoucí strany musí dát do pořádku státní finance – a to není úkol, který by jim usnadnil získání veřejnosti.

Zápas s xenofobií není snadný, zejména když její sociální základnou jsou chudé vrstvy. Ale máme‑li zájem na vyváženém pohledu na tuto problematiku, měli bychom nejdříve porovnat, co v tomto úsilí vykonali socialisté a co jiné proudy.

V celé Evropě stojí socialistické strany před dosud nevyzkoušeným terénem. Jedni se rozhodli pro třetí cestu, jiní jsou k ní rezervovanější. V jednom jsou zajedno: řešení problémů spjatých s globalizací je věcí politiky, ne svobodného trhu. Jaké má být, to je věcí hledání. Nebudou‑li strany demokratické levice hledat úspěšně, hrozí jim nakonec i zánik. To je ovšem Damoklův meč, visící permanentně (třeba i neviditelně) nad každou politickou stranou. Ale vytvořit novou politickou stranu a učinit ji životaschopnou – to je dosti řídký zjev. Proto si nemyslím, že zánik sociální demokracie by byl v zájmu solidarity s chudšími lidmi.

Miloš Hájek, historik

Text z ankety reagující na článek Marcina Króla Soumrak sociální demokracie.

Celá anketa

Jiří Vančura: Kde vzít a nekrást?
Jaroslav Šabata: Obnovit identitu na ideové půdě
Luboš Dobrovský: Hřích, nebo moudrost?
Jan Keller: Čtyři chyby sociální demokracie
Pavel Mertlík: Existenční otázky namístě
Jan Sokol: Politika a soutěž krásy
Vladimíra Dvořáková: Globalizace musí mít politický rozměr
Jiří Kunc: I z této křižovatky vedou cesty
Petr Fejtek: Problém filosofický, anebo lidský?
Jan Novotný: Ideje proti kastám
Erazim Kohák: Soumrak a svítání sociální demokracie
Pavel Švanda: Nebezpečný hlad po sekulární spáse
Pavel Pečínka: Třetí cesta mezi extrémy
Zdislav Šulc: Není jednoduchých receptů
Alena Wagnerová: V krizi je celý systém
Miloš Hájek: Je nutné hledat politické řešení
Hana Mejdrová: Selhání byla vždy důsledkem dějinného zlomu

Obsah čísla 4/2004

Miloš Hájek

Je nutné hledat politické řešení

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu