Téma – Má sociální demokracie budoucnost?

Pavel Pečínka

Třetí cesta mezi extrémy

Stačilo léta nahlížet do nitra Mladých sociálních demokratů – ve znojemském sklípku, na „výjezdních jednáních“ na Vysočině a jinde. Dojem byl, soudě podle jejich mluvy, oblečení a životního stylu, podobný, jako u Marcina Króla a SLD: Co je toto, kristapána, za levici? napadalo člověka, když se manažerští týpci svěřovali s názory na rozvojové země, trh, na Romy… V historii sociální demokracie se ale najdou drastičtější okamžiky, než je její současné rozpouštění v neoliberalismu. I tehdy se zdálo, že z obou stran drcené sociální demokracie, z níž mnozí dezertovali k jejím soupeřům, zůstane jen prach:

Za první světové války se do těla socialistických stran zakousl démon nacionalismu a umožnil zrod sice protiválečného, ale totalitárního komunismu. Když se dým požárů rozplynul, socialisté pracovali dál jako součást demokratického proudu jak proti fašistickému korporativismu, tak stalinistickému pokušení, které cloumaly ve 20.–30. letech Evropou. Komunistickou konkurencí deci-movaní socialisté v Polsku a Pobaltí před-stavovali za druhé světové války i po jejím skončení demokratickou alternativu jak k domácímu (antisemitskému a protiněmeckému) nacionalismu, tak k nastupujícímu stalinismu. V 60. až 80. letech nacházeli, byť s mnoha zaškobrtnutími, sociální demokraté v Evropě vlastní odpovědi na válečnické halekání obou bloků, v Latinské Americe, i když komplikovaně, svými kontakty s některými latinskoamerickými povstalci podpořili jejich boj proti proamerickým diktaturám a zároveň je odvraceli od náruče Fidela Castra. Od změti náboženského fanatismu, nacio-nalismu a prosovětského panarabismu stáli nejdál se sociální demokracií spojení Kurdové v Iráku, drůzové v Libanonu či Palestinci a Židé v Izraeli…

Nejsou tyto vybrané ukázky odolnosti levicového reformismu, této evoluční směsky individualismu a kolektivismu zakořeněné v lidské povaze, v naprosto odlišných dobách a prostředích po celém světě, argumentem pro mírný optimismus i do konzumního budoucna?

Pavel Pečínka, politolog, publicista

Text z ankety reagující na článek Marcina Króla Soumrak sociální demokracie.

Celá anketa

Jiří Vančura: Kde vzít a nekrást?
Jaroslav Šabata: Obnovit identitu na ideové půdě
Luboš Dobrovský: Hřích, nebo moudrost?
Jan Keller: Čtyři chyby sociální demokracie
Pavel Mertlík: Existenční otázky namístě
Jan Sokol: Politika a soutěž krásy
Vladimíra Dvořáková: Globalizace musí mít politický rozměr
Jiří Kunc: I z této křižovatky vedou cesty
Petr Fejtek: Problém filosofický, anebo lidský?
Jan Novotný: Ideje proti kastám
Erazim Kohák: Soumrak a svítání sociální demokracie
Pavel Švanda: Nebezpečný hlad po sekulární spáse
Pavel Pečínka: Třetí cesta mezi extrémy
Zdislav Šulc: Není jednoduchých receptů
Alena Wagnerová: V krizi je celý systém
Miloš Hájek: Je nutné hledat politické řešení
Hana Mejdrová: Selhání byla vždy důsledkem dějinného zlomu

Obsah čísla 3/2004

Pavel Pečínka

Třetí cesta mezi extrémy

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu