Téma – Má sociální demokracie budoucnost?

Vladimíra Dvořáková

Globalizace musí mít politický rozměr

Není sporu o tom, že sociální demokracie a obecně celý socialistický proud stojí na určitém rozcestí a podobně jako mnohé jiné strany hledá své další směřování do budoucna. Změny geopolitického charakteru (pád komunismu), globalizace snižující význam národního státu a jeho možnosti ovlivnit ekonomickou situaci, kterou stále více určují nadnárodní faktory, a zároveň plná zátěž sociální politiky, která je ponechána na bedrech národního státu, to vše vytváří zcela nový prostor pro formování politiky.

Ve všech sociálně demokratických a socialistických stranách probíhá zdánlivě boj dvou základních frakcí – „staré“, jež se hlásí k tradicím sociálního státu, a „nové“, giddensovské či blairovské třetí cesty, jež propojuje neo-liberální ekonomické přístupy se sociální politikou vyžadující větší aktivitu a iniciativu těch, pro něž jsou sociální dávky určeny. Odpovídá to obecnějšímu trendu ve vývoji politických stran, které se zaměřují ve volebním klání na střední vrstvy spíše než na sociálně slabé a námezdně pracující. Je to ale perspektiva do budoucna a jde jen o to, která z těchto frakcí zvítězí a na další desetiletí bude určovat další vývoj?

Domnívám se, že nikoli. Pominu-li skutečnost postkomunistických zemí či rozvojových zemí, kde zformovaná střední vrstva je spíše fikcí, i ve vyspělých západních zemí se ukazuje, že globalizace a opouštění některých principů sociálního státu zeslabuje zejména nižší střední vrstvy a posiluje propast mezi bohatými a chudými. Jak ze začarovaného kruhu ven?

Nikoli rozpuštěním sociální demokracie, ale tím, že se v mezinárodním měřítku zaměří na to, aby globalizace, jež má zatím spíše jen ekonomický charakter (pokud pomineme politickou hrozbu globální konfrontace), dostala i politický rozměr, v němž budou platit i základní ekologická a sociální pravidla. Sociální solidarita, tolerance a odpovědnost patřily k základním principům sociální demokracie a současný svět je potřebuje možná více než kdy jindy.

Vladimíra Dvořáková, politoložka

Text z ankety reagující na článek Marcina Króla Soumrak sociální demokracie.

Celá anketa

Jiří Vančura: Kde vzít a nekrást?
Jaroslav Šabata: Obnovit identitu na ideové půdě
Luboš Dobrovský: Hřích, nebo moudrost?
Jan Keller: Čtyři chyby sociální demokracie
Pavel Mertlík: Existenční otázky namístě
Jan Sokol: Politika a soutěž krásy
Vladimíra Dvořáková: Globalizace musí mít politický rozměr
Jiří Kunc: I z této křižovatky vedou cesty
Petr Fejtek: Problém filosofický, anebo lidský?
Jan Novotný: Ideje proti kastám
Erazim Kohák: Soumrak a svítání sociální demokracie
Pavel Švanda: Nebezpečný hlad po sekulární spáse
Pavel Pečínka: Třetí cesta mezi extrémy
Zdislav Šulc: Není jednoduchých receptů
Alena Wagnerová: V krizi je celý systém
Miloš Hájek: Je nutné hledat politické řešení
Hana Mejdrová: Selhání byla vždy důsledkem dějinného zlomu

Obsah čísla 3/2004

Vladimíra Dvořáková

Globalizace musí mít politický rozměr

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu