Téma – Má sociální demokracie budoucnost?

Luboš Dobrovský

Hřích, nebo moudrost?

Volat v současné rozvinuté parlamentní demokracii po vzniku hnutí, které si vytyčí za cíl to, čemu Marcin Król říká „sociální spravedlnost“, není snad pouhá vanitas vanitatis, ale výraz naprostého nepochopení principu, na němž jsou založeny parlamentní mnohostranické systémy. Politická grémia již dávno neřeší či nemají řešit problémy obecně ideologické povahy kamuflované do obtížně rozluštitelných šifer, jakými jsou Królovy pojmy „sociální spravedlnost“, „spravedlivější dělení statků“, „někdo slušný“, „socialistická slušnost“ a podobně. Moderní politické strany v moderních demokratických státech mají vůči svým stoupencům/voličům povinnost hledat účinné metody a postupy k řešení zcela přesně definovatelných a definovaných situací a stavů, kterými společnost v dané chvíli prochází. Nezaměstnanost, nedostatek výkonnosti ekonomiky, rozpad vesnice, nedostatečný zájem o vzdělání, růst kriminality, zhoršování zdravotního stavu obyvatelstva, úpadek odpovědnosti svobodně se vyjadřujících novinářů, ztráta zájmu o vlastní minulost, nedostatek zájmu o rodinu, to nejsou přece projevy sociální nerovnosti nebo nespravedlnosti, to jsou situace a stavy, které vznikly nejspíše metodickými chybami politického rozhodování. Moderní politika je bohužel až příliš ještě zatížena ideologickými šablonami, po jejichž obnově a po jejichž posílení Król volá. Právě závislost na ideologických floskulích, sestavovaných například z výše uvedených slov, vede k tomu, že tvrdá státní regulace je na jedné straně vydávána za všelék, zatímco ideologické floskule známé z volebních hesel tzv. pravi-cových stran, vytvářejí v myslích svých -stoupenců falešnou představu o jakési automatické regulaci řízené „neviditelnou rukou trhu“. Není a nebude funkční žádné „hnutí“, které namísto hledání koordinovaného, věcného způsobu řešení faktických, zjistitelných, objektivizovatelných stavů společnosti, její spokojenosti i nespokojenosti, bude se zabývat jakýmisi „hříchy tohoto světa“. Xenofobii nevyžene z myslí některých z nás „socialistická slušnost“, jak se domnívá Król, ale solidní vzdělání a příklad elit. Nezaměstnanost neodstraní rozhořčení nad nerovností ve společnosti, ale kvalifikovaný program posílení ekonomických schopností těch, kdo se do podnikání pouštějí. Je-li dnes jedním z hlavních problémů EU problém stanovení výše daňového zatížení, nevyřeší se hořekováním nad sociální nerovností v sociálně nerovné společnosti, nýbrž vědecky podloženým a s opozicí koordinovaným hledáním optimálního řešení. Jen to, co Król považuje za smrtelný hřích sociální demokracie, tedy její proměnu v normální politickou stranu, dává naději, že cíl, tedy růst spokojenosti těch, kdo tvoří společnost, se bude postupně přibližovat. Fantastické vize o společnosti ve všem si rovných spokojených jedinců už jsme tu měli. Nepřeju ani sobě ani Marcinu Królovi, aby se to vrátilo. To co on navrhuje, je volání po něčem, co doufám navždy bylo odmítnuto pádem komunismu.

Luboš Dobrovský, novinář, politik

Text z ankety reagující na článek Marcina Króla Soumrak sociální demokracie.

Celá anketa

Jiří Vančura: Kde vzít a nekrást?
Jaroslav Šabata: Obnovit identitu na ideové půdě
Luboš Dobrovský: Hřích, nebo moudrost?
Jan Keller: Čtyři chyby sociální demokracie
Pavel Mertlík: Existenční otázky namístě
Jan Sokol: Politika a soutěž krásy
Vladimíra Dvořáková: Globalizace musí mít politický rozměr
Jiří Kunc: I z této křižovatky vedou cesty
Petr Fejtek: Problém filosofický, anebo lidský?
Jan Novotný: Ideje proti kastám
Erazim Kohák: Soumrak a svítání sociální demokracie
Pavel Švanda: Nebezpečný hlad po sekulární spáse
Pavel Pečínka: Třetí cesta mezi extrémy
Zdislav Šulc: Není jednoduchých receptů
Alena Wagnerová: V krizi je celý systém
Miloš Hájek: Je nutné hledat politické řešení
Hana Mejdrová: Selhání byla vždy důsledkem dějinného zlomu

Obsah čísla 3/2004

Luboš Dobrovský

Hřích, nebo moudrost?

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu