Téma – Má sociální demokracie budoucnost?
Volat v současné rozvinuté parlamentní demokracii po vzniku hnutí, které si vytyčí za cíl to, čemu Marcin Król říká „sociální spravedlnost“, není snad pouhá vanitas vanitatis, ale výraz naprostého nepochopení principu, na němž jsou založeny parlamentní mnohostranické systémy. Politická grémia již dávno neřeší či nemají řešit problémy obecně ideologické povahy kamuflované do obtížně rozluštitelných šifer, jakými jsou Królovy pojmy „sociální spravedlnost“, „spravedlivější dělení statků“, „někdo slušný“, „socialistická slušnost“ a podobně. Moderní politické strany v moderních demokratických státech mají vůči svým stoupencům/voličům povinnost hledat účinné metody a postupy k řešení zcela přesně definovatelných a definovaných situací a stavů, kterými společnost v dané chvíli prochází. Nezaměstnanost, nedostatek výkonnosti ekonomiky, rozpad vesnice, nedostatečný zájem o vzdělání, růst kriminality, zhoršování zdravotního stavu obyvatelstva, úpadek odpovědnosti svobodně se vyjadřujících novinářů, ztráta zájmu o vlastní minulost, nedostatek zájmu o rodinu, to nejsou přece projevy sociální nerovnosti nebo nespravedlnosti, to jsou situace a stavy, které vznikly nejspíše metodickými chybami politického rozhodování. Moderní politika je bohužel až příliš ještě zatížena ideologickými šablonami, po jejichž obnově a po jejichž posílení Król volá. Právě závislost na ideologických floskulích, sestavovaných například z výše uvedených slov, vede k tomu, že tvrdá státní regulace je na jedné straně vydávána za všelék, zatímco ideologické floskule známé z volebních hesel tzv. pravi-cových stran, vytvářejí v myslích svých -stoupenců falešnou představu o jakési automatické regulaci řízené „neviditelnou rukou trhu“. Není a nebude funkční žádné „hnutí“, které namísto hledání koordinovaného, věcného způsobu řešení faktických, zjistitelných, objektivizovatelných stavů společnosti, její spokojenosti i nespokojenosti, bude se zabývat jakýmisi „hříchy tohoto světa“. Xenofobii nevyžene z myslí některých z nás „socialistická slušnost“, jak se domnívá Król, ale solidní vzdělání a příklad elit. Nezaměstnanost neodstraní rozhořčení nad nerovností ve společnosti, ale kvalifikovaný program posílení ekonomických schopností těch, kdo se do podnikání pouštějí. Je-li dnes jedním z hlavních problémů EU problém stanovení výše daňového zatížení, nevyřeší se hořekováním nad sociální nerovností v sociálně nerovné společnosti, nýbrž vědecky podloženým a s opozicí koordinovaným hledáním optimálního řešení. Jen to, co Król považuje za smrtelný hřích sociální demokracie, tedy její proměnu v normální politickou stranu, dává naději, že cíl, tedy růst spokojenosti těch, kdo tvoří společnost, se bude postupně přibližovat. Fantastické vize o společnosti ve všem si rovných spokojených jedinců už jsme tu měli. Nepřeju ani sobě ani Marcinu Królovi, aby se to vrátilo. To co on navrhuje, je volání po něčem, co doufám navždy bylo odmítnuto pádem komunismu.
Luboš Dobrovský, novinář, politik
Text z ankety reagující na článek Marcina Króla Soumrak sociální demokracie.
Celá anketa
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.