V sobotu 17. ledna jsem si přečetl v Ekonomickém diáři Jaroslava Plesla, který týden co týden otiskují Lidové noviny: "Na trhu s ekonomickými informacemi postupně vyklizují pozici Hospodářské noviny, které se stále více snaží podobat Mladé frontě Dnes." Pravda to sice není, jde spíše o jakési šťouchnutí, ale je zajímavé, že tato slova napsal zástupce šéfredaktora deníku, který je již několik let od Mladé fronty Dnes k nerozeznání.
Když už jsme u Mf Dnes. Ta zcela změnila svou strategii, respektive podlehla souboji o čtenáře s bulvárním Bleskem. Mnohem více sází na celebrity a skandály. Regionální přílohy, donedávna dobrý zdroj místních informací, tomuto tlaku také podlehly. Mladá fronta je nyní spíše deníkem k prohlížení než ke čtení.
Nedávno jsem zaznamenal, že Mf Dnes chce být skutečnými lidovými novinami. Snad proto se tolik věnuje našemu lidovému prezidentovi. Její pohled není většinou ani kritický, ani nekritický. Je takový lidový. Téměř každý den se hlavě státu věnuje, stačí zalistovat a přečíst titulky: Tady jsem přednášel, jásal prezident Klaus v klášteře (7. 1.), Klaus je můj prezident, říká Jaroslav Bureš (14. 1.), Bushův přítel u Klause (tamtéž), První ligu jsem začal hrát tady (15. 1.), Klausovi v Tatrách (16. 1.), Klaus spočítal lyžaře a vyrazil na svah (tamtéž), Klaus se sešel se Zemanem (19. 1.), Zeman: Prezident Klaus je můj přítel (19. 1.), Václav Klaus bydlí v nové rezidenci (20. 1.) atd. atd.
Což o to, zobrazovat prezidenta (a vlastně veškeré dění) lidově je způsob legitimní. Tato lidovost není pro společnost nebezpečná, ale vede k průměrnosti. Sebejiskřivější myšlenka, kritický názor či dobrá literární recenze v té záplavě průměrnosti snadno zapadnou. A zůstat na půli cesty mezi Bleskem a "normálními" novinami nelze. Podle toho bude nejspíš vypadat další osud Mladé fronty Dnes.
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.