Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2004 > Číslo 1 > Z domova > Jan Novotný: Zdůrazňuji a tvrdím

Jan Novotný

Zdůrazňuji a tvrdím

"Řekla vám někdy maminka: Co to, synu, zdůrazňuješ?" zeptal se kterýsi věhlasný profesor University Karlovy mého tatínka po přečtení jeho seminární práce. Na tatínkovu vzpomínku jsem často vzpomínal na počátku normalizace, kdy užívání slovesa "zdůrazňovat" nabylo povahy epidemie. Jako by bylo nevhodné, aby prověření činitelé prostě něco řekli - vždycky to zdůraznili. Pamatuji si například, jak při prvních normalizovaných volbách požádali učitelé brněnských vysokých škol, aby byl pro ně zřízen zvláštní volební obvod, v němž by dali své hlasy pod kontrolu veřejnosti (snad i mladší čtenáři chápou, kterak je třeba předešlým slovům rozumět). O pěkném příkladu uvědomělosti se psalo v novinách a mimo jiné se tam líčilo, jak se mezi prvními dostavil jistý soudruh děkan: "I počasí našim volbám přeje, zdůraznil." Novinář si nepovšiml, že v tomto případě bylo ideologicky vhodnější, aby to i sám děkan prostě řekl - zdůrazněním jako by poukazoval na to, že volbám přejí i vyšší síly, jejichž existence byla jinak vehementně popírána.

Dnes se příslušný bacil projevuje jen ojediněle, stále ovšem číhá na novou příležitost. Jeho místo zaujímá spřízněný druh zamořující jazyk tvary slovesa "tvrdit". Jako normalizační činitelé nemohli jen tak něco říkat, ale museli to vždy zdůraznit, současné celebrity různého druhu zase pořád jen něco tvrdí. Pamatuji si na velmi dávné setkání s tímto slovem - valilo se z rádia ve spojení se jmény mně tenkrát neznámých lidí a já jsem se snažil uhodnout jeho význam. Připadalo mi, že snad tyto osoby byly postiženy zácpou, ale nechápal jsem, proč tomu rozhlas přikládá takovou důležitost. Dnes se dohaduji, že to bylo v době, kdy propukala politická krize dovršená Vítězným Únorem.

Současné epidemie si povšiml i Vladimír Just v nedávno vydaném Slovníku floskulí. Doplnil bych ho jen v tom, že nákaza je zde spojena s posunutím významu slova - uživatelé se patrně domnívají, že "tvrzená" slova mají větší váhu, jaká slovům velikánů a velikánek přísluší, ačkoliv původně "tvrdit" znamenalo pevně trvat na něčem, co není spolehlivě prokázáno. "Já jsem to už dávno tvrdil", může napsat ten, jehož neblahá předtucha byla potvrzena skutečností. Zloděj často tvrdí, že mu u něho nalezenou cizí peněženku někdo podstrčil. Náš velký matematik Vojtěch Jarník uváděl někdy ve svých knihách výrazem "tvrdím" matematické věty, které poté dokázal.

Rozhodně tím nechci říci, že slovesa "zdůraznit" a "tvrdit" je třeba vyobcovat z jazyka. Jsou užitečná při referování o tom, že někdo vskutku něco zdůraznil či tvrdil. Proto se většinou nehodí do mluvené řeči - že něco zdůrazňuji, mohu vyjádřit už tónem promluvy anebo to vyplývá z kontextu, že něco pouze tvrdím a jiní o tom mohou mít pochybnosti, není obvykle ani účelné zdůrazňovat.

"Učitel mluvil o různých nebezpečích a zdůraznil, že za tmy nemáme chodit do parku, ale nikdo ho neposlechl" je zcela v pořádku, stejně jako "Hanka tvrdil, že našel rukopis v kostelní věži".

Směšná je však představa, že slova "zdůraznil" či "tvrdil" dodávají mluvčím autoritu anebo na ni alespoň náležitě upozorňují. "Bůh Mojžíšovi zdůraznil, že má se svým lidem odejít z Egypta".

Nejvyšší autorita nemá zapotřebí svému oddanému služebníku něco zdůrazňovat. "Ježíš tvrdil, že přišel na svět, aby vydal svědectví pravdě." To by mohl napsat ve svém hlášení císaři Pilát.

Zdůrazňuji proto, že bychom měli slovy "tvrdit" a "zdůrazňovat" šetřit jako šafránem, aby si uchovala svou užitečnost. A tvrdím, že mě bohužel jen málokdo poslechne.

Obsah čísla 1/2004 - O autorovi


Knihovna Listů

Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříšeného Ducha

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

Ondřej Vaculík

Alena Wagnerová

Jan Novotný

Tomáš horvath

Tomáš Tichák

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.