Glosa

Petr Mikeš

V Benátkách u Ezry Pounda

Vyjeli jsme z Eraclea Mare přes Jesolo a Cavallino do Punta Sabbioni. Tam jsme nechali auto na parkovišti a nasedli na palubu vaporetta, které asi za tři čtvrtě hodiny dorazilo k přístavišti u San Marca. Pak je třeba projít na nábřeží Fondamenti Nuove, odkud jezdí linka 41, jejíž první zastávkou je ostrov - hřbitov San Michele.

V jeho protestantské části se nachází hrob, do kterého byl v listopadu 1972 uložen Ezra Pound, básník, jenž byl hybným duchem poezie v minulém století, autor monumentálního eposu Cantos. O třicet let později sem pochovali dlouholetou Poundovu přítelkyni a múzu, fenomenální houslistku a matku jeho dcery Mary de Rachewiltz Olgu Rudge.

Hrob je tak krásný, že ho člověk hledá dlouho. Náhrobní desky jsou zasazeny v zemi a téměř se ztrácejí v uprostřed zeleně a květů. Měli jsme štěstí, že byl krásný podzimní den. Slunce svítilo a ptáci zpívali ve větvích stromů, jichž je na hřbitově spousta. Byli jsme na hřbitově skoro sami. Pound Benátky miloval, a přestože si údajně přál být pohřben v Americe, v rodném Hailey ve státě Idaho, zůstal podle přízračné zákonitosti v Benátkách i po smrti.

Druhé pátrání vedlo směrem k Hidden Nest, Skrytému hnízdu, jak Olga s Ezrou říkali důvěrně svému bydlišti v Benátkách. Nejprve je třeba dostat se k Doganě, což je monumentální budova staré mořské celnice, a pak se pustit do spleti uliček a malých kanálů. Nakonec jsme měli štěstí a adresu na Calle Querini č. 252 jsme našli. Na zvonku je ještě stále napsáno Rudge, ale dům byl zjevně prázdný. Nad dveřmi je pamětní deska, kterou mu Benátky vzdaly hold - "Ezra Pound - Titano della Poesia". Město, které miloval...

Jeho duch je tu stále, dokonce se nám zdálo, že jsme ho několikrát zahlédli, hubeného muže s tváří starozákonního proroka, opírajícího se těžce o hůl...

Člověku chtě nechtě přicházejí v Benátkách na mysl verše Poundovy Noční litanie...

Ó Pane, očisti naše srdce!
Očisti naše srdce!
Ano, své obrysy jsi do mne vložil
Na místech krásy,
A krásu zde v tvých Benátkách
Jsi mi zjevoval,
Až do chvíle, kdy
Tento půvab stal
Se mi pramenem slz.
Ó Pane, jak velké dobro
Jsme vykonali
V dobách minulých
A zapomněli na ně,
Že nám dáváš tento dar,
Ó Pane vod?

Obsah čísla 6/2003

Glosa

Petr Mikeš

V Benátkách u Ezry Pounda

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu