Václav Burian

Hanobení nehmatatelných pomníků

Některá slova poslance ODS Zbyňka Novotného zaznamenejme (pocházejí z debaty, z níž jinde otiskujeme racionální hlas Zdeňka Jičínského): * Následky Mnichova trvaly sedm let, následky Jalty čtyřicet čtyři roky, následky "cesty do Evropy" pod praporem Špidlovy vlády mohou trvat ještě déle. * Na tomto místě musím připomenout neblaze proslulou teorii Brežněvovy omezené suverenity. Tato teorie je nám totiž podsouvána ve staronové podobě jako jediná možná. Stejně jako v minulosti jsou kritici označováni za brzdu pokroku apod. * České země se tedy rozhodly svěřit se do ochrany nikoliv vůdce a říšského kancléře, ale převážně levicové socialistické EU a budoucího evropského prezidenta.

Lze reagovat smíchem, ale nedělejme to radši. Kdyby citovaná slova svědčila jen o duševním rozpoložení jednoho poslance, nestálo by za to reagovat vůbec. Tato rétorika ovšem není výsadou politiků ODS, a co je nejhorší - množí se. Zemanovské přirovnávání protivníků k Hitlerovi a hitlerovcům bylo snad po nějakou dobu možné považovat za plod ojedinělé politkovy povahy. Ale že se Viktor Kožený (Mladá fronta Dnes) považuje za podobného politického exulanta, jakými byli Milan Kundera či Josef Škvorecký? Ale že Vladimíru Železnému připomíná jeho osud na Nově pogrom (Právo)? A ještě normalizaci ("obrazovku mi zakázali vlastně podruhé")?

Většinou ještě nezůstáváme docela klidní, když někdo obhajuje padesátá léta a údajné pěkné stránky sovětského impéria. Ještě mnohé z nás vytrhne z netečnosti zneuctěný židovský hřbitov. Ale jak dlouho nám to vydrží? Poslanec, který se opil, je vyloučen ze svého klubu. Poslanec, který si bere do huby následky Mnichova (tedy i: transporty do plynu a masové popravy) či následky Jalty (tedy také: transporty do gulagu, čistky a rabování) bude možná povýšen. Vladimíru Železnému, který dává svůj případ do souvislosti s pogromy (tedy také se znásilňováním, pálením knih i lidí) přispěchá na pomoc vždycky aspoň to Právo; kdykoliv se mu snad děje příkoří, vždy má v Právu k dispozici velikou tiskovou plochu a velmi zdvořilého novináře-tazatele navrch.

Skoro se to bojím vyslovit, ale zkusím to: není ta stále častější banalizace zla dvacátého století ještě nebezpečnější než hanobení kamenných pomníků?

O autorovi - Obsah čísla 5/2003

Václav Burian

Hanobení nehmatatelných pomníků

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu