ODJINUD

Dawid Warszawski, Gazeta Wyborcza

Co je přípustné

Izraelský nálet na školicí tábor palestinských teroristů v Sýrii vzbudil všeobecné pobouření. Kancléř Schröder vyjadřoval společný názor arabských států a EU, když tuto akci označil za "nepřípustnou"; pouze hrozba veta USA zablokovala v Radě bezpečnosti odsuzující rezoluci. Nikdo ovšem nepopíral, že v táboře se systematicky školili teroristé z Hamásu a Džihádu. To, že Sýrie umožňuje školení teroristům, kteří provádějí v Izraeli atentáty, je tedy přípustné, nepřípustná je naproti tomu ozbrojená reakce Izraele. I samotné teroristické akty jsou podle všeho méně nepřípustné - sobotní útok v Haifě a smrt devatenácti lidí, na které Izrael zareagoval náletem (jeden člověk raněn), takovou vlnu pobouření nevyvolaly, o rezoluci Rady bezpečnosti nebylo řeči.

Ovšem, Sýrie je nyní členem Rady bezpečnosti, Izrael ne. Jde o to, že Izrael se členem Rady bezpečnosti stát nemůže, protože po přijetí do OSN v roce 1949 nebyl kvůli bojkotu ze strany arabských států přijat do příslušné skupiny asijských zemí. A jako jediný stát nemůže být volen do orgánů OSN, protože tam platí zásada zeměpisného klíče. Je pravda, že útok na území člena Rady je závažné rozhodnutí, ale Sýrie podporuje teror. Jako člen Rady proslula mj. zablokováním rezoluce vyjadřující po atentátu v Keni, kde zahynuli izraelští občané, soustrast Izraeli. Zablokovala také práci na konvenci odmítající terorismus požadavkem, aby konvence hlásala, že palestinské hnutí odporu proti izraelské okupaci - a tedy ani útoky jako ten v Haifě - terorismus nepředstavuje a zaslouží si podporu.

Ani Turecku, které v boji s PKK zaútočilo na základny v Iráku, ani Rusku, které v boji s Čečenci útočilo na cíle v Gruzii, nikdy odsouzení ze strany OSN nehrozilo, ačkoliv Izraelci mají daleko k brutalitě tureckých či ruských represí. Když Izraelci v roce 1980 bombardovali irácký atomový reaktor, svět je jednomyslně odsoudil, i když svět zachránili před iráckou atomovou bombou. Roku 1975 byl jako jediné politické hnutí na světě také Organizací spojených národů odsouzen sionismus; právě tuto rezoluci OSN po čtrnácti letech zrušila. Izrael bývá, někdy opodstatněně, obviňován, že zlehčuje mezinárodní veřejné mínění, které vyjadřuje například OSN. Těžko se tomu však divit, jestliže ono mínění je tak otevřeně jednostranné.

Byl ovšem útok, třebaže oprávněný, také správný? O tom lze pochybovat. Šlo o varování Sýrie před důsledky podpory teroristů. Ale efekt může být přímo obrácený - Sýrie může zvýšit podporu teroristům, aby varovala Izrael před důsledky další odvety. Tuto licitaci Izrael bez války nevyhraje, ale válka se Sýrií by byla i pro Izrael, i pro USA neštěstí. Mír na Blízkém východě nálet u Damašku nepřiblíží - ale dokud Palestinci sázejí na teror, je to i tak mlhavý sen. Onen teror není důsledkem okupace, ale předchází jí. Ani izraelský návrh na její ukončení předložený v Camp Davidu ho nezastavil. A dokud bude pro mezinárodní mínění než teror důležitější izraelská reakce na něj, Palestinci nebudou mít důvod měnit strategii.

Gazeta Wyborcza, 8. října 2003

Obsah čísla 5/2003

ODJINUD

Dawid Warszawski, Gazeta Wyborcza

Co je přípustné

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu